Proč může kůň spát ve stoje?

Recenze

Vytvořeno 19. 5. 2013 3:00

Autor: Jiří Lojín

Na střední škole, kterou jsem navštěvoval, se tradovalo mnoho historek o bývalém profesoru matematiky. Byly o to vtipnější, že žádný z žáků školy ho již osobně nepamatoval a on se stal jakousi mytickou osobností. Jedním z mýtů, jimiž byl opředený, bylo, že si vždy pořizoval bílou krávu, aby si na pastvě na ní mohl řešit rovnice. Na tuto historku jsem si vzpomněl, když jsem v ruce držel knihu Pohyb a výkon koně - Anatomie autorek Gillian Higginsové a Stephanie Martinové.

Co má kniha o anatomii koně společného s bílými kravami počmáranými matematickými výrazy, je zjevné již z obálky. Autorky nepoužily ilustrace a anatomické modely, rozhodly se malovat přímo na živé koně. Na první pohled to vypadá jako levný reklamní trik, použít méně tradiční avšak atraktivnější metodu zobrazení, ale již po několika stránkách zjistíme, že něco do sebe to má.

Autorky knihu rozdělily do dvanácti kapitol, v nichž se podrobně věnují stavbě těla koně, funkci jednotlivých orgánů a specifickým vlastnostem zvířete, majícím vliv na výcvik a chov. Toto rozdělení je podobné, jako v jiných knihách pojednávajících o anatomii zvířat nebo i člověka.

Nejatraktivnější, vzhledem k použité metodě, jsou bezesporu kapitoly věnované kosterní a svalové soustavě, šlachám a vazům. Na fotografiích ukazujících koně při práci je velmi názorně a detailně vidět, jak jednotlivé spolupracují. Odpovědi na své - třeba nevyslovené -otázky najdou i zájemci o informace, které sice nejdou zcela do hloubky. Většina lidí například ví, že kůň spí ve stoje. Ale jaká anatomická zvláštnost to koni umožňuje?  V knize  Pohyb a výkon koně – Anatomie se to dozvíme velmi jednoduchým a srozumitelným způsobem.

Další kapitoly z anatomie koně už neposkytují tak efektní podklad pro malování na kůži. Trávicí ústrojí, dýchací, srdečně-cévní, mízní, a nervový systém, žlázy s vnitřní sekrecí, močová a rozmnožovací soustava jsou stejně názorné na statickém i dynamickém modelu. Chovatelé a jezdci však najdou i v těchto kapitolách užitečné a zajímavé informace, třeba vztahy mezi výkonem zvířete a jeho krmením. Mnoho prospěšných rad týkajících se chování koně se nachází v kapitole o nervové soustavě. Znalost přirozených instinktů je nezbytná nejen při tréninku, využívajícím pudů zvířete, ale i při jízdě na něm.

Závěr knihy tvoří kapitola věnovaná malování na koně. Je poměrně krátká, pouhá stránka se třemi fotografiemi a jejich popiskami. Přestože by se dalo z postupu tvoření obrázků k textům vytěžit daleko více, autorkám šlo zřejmě hlavně o to, aby mohly deklarovat, že použité barvy jsou netoxické, snadno smytelné a zvíře při tom ani v nejmenším netrpí.

Kniha Pohyb a výkon koně - Anatomie má všechny rysy kvalitní populárně naučné publikace. Obsažené informace jsou srozumitelné pro začátečníky, ale mohou být také základem pro získávání hlubších znalostí. Velmi užitečný je malý slovník použité terminologie, standardní pro publikaci takového ražení je rejstřík. Naskýtá se otázka, proč autorky volily přímé malování na koně a nepracovaly s počítačovou grafikou,  která by posloužila stejným způsobem. Kromě zřejmého reklamního efektu mohly Gillian Higginsová a Stephanie Martinová velkou většinu práce zvládnout samy a nemusely tolik využívat služeb profesionálního grafika. Kniha je určena pro zájemce z řad mladší věkové kategorie, kteří se mohou postupně propracovat od prohlížení efektních obrázků až k popsaným anatomickým detailům. Také zkušenější chovatelé a jezdci v ní mohou nalézt inspiraci a rozšíření svých znalostí.

Knihu Pohyb a výkon koně – Anatomie vydalo nakladatelství Metafora