Verba docent, exempla trahunt

Recenze

Vytvořeno 30. 8. 2013 3:00

Autor: Štěpán Ledvinka

 Položili jste si někdy otázku, jak je možné, že národ Jana Amose Komenského nedokáže vychovat žádného nobelistu? Nejspíše to bude tím, že náš národ není národem Jana Amose Komenského. Jsme národem, který velkého učitele ze své domoviny velmi úspěšně vyštval a to nejen fyzicky, ale i duchovně.

Kniha, kterou vám chci představit, je sice především o fyzice, přírodě a radosti z poznávání, ale najdete v ní, pokud budete chtít, i odpověď na výše položenou otázku.

Autorem knihy Z lásky k fyzice Od konce duhy až na druhý okraj času – putování po divech fyziky je Walter Lewin (1936). Narodil se a vyrostl v Holandsku. Dětství prožil v době druhé světové války a poznal šílenství nacistického běsnění na vlastní kůži. V roce 1966 přišel jako postgraduální student na M.I.T., kde se později stal profesorem fyziky. Ve své výzkumné činnosti se zabýval tehdy se rodící  rentgenovou astronomií. Více než 30 let se věnuje výuce základního kurzu fyziky. Jeho kurzy si za tuto dobu získaly srdce několika generací studentů. Za svou činnost byl mnohokrát oceněn, jak studenty, viz zde, tak odbornou veřejností. Kurzy mechaniky, elektřiny a magnetismu a oscilací a vibrací se staly na YouTube jedněmi z nejsledovanějších videí. Kurzy fyziky Waltera Lewina nejsou v žádném případě suchopárné, jde o koncert (a někdy i doslova a do písmene).

Kniha Z lásky k fyzice z obsahu těchto přednášek vychází a často se na ně autor odkazuje, ale neznamená to, že byste bez jejich shlédnutí nemohli číst tuto knihu. Naopak, domnívám se, že po přečtení této knihy, se rádi na tyto přednášky podíváte a věřte mi, že případná neznalost angličtiny vás o zážitek nepřipraví.

Kniha je rozdělena do 15 kapitol a dvou příloh. V jednotlivých kapitolách nás autor seznamuje se svým viděním světa s fyzikálním pohledem na svět. První kapitola je věnována řekněme autorově životní  cestě z Holandska na prestižní americkou univerzitu. Seznamuje nás s tím, jak objevoval a poznával svět, jeho krásu a tajuplnost, ale také s odvrácenou stránkou svého života, ke které patřila německá okupace jeho země. V této kapitole na mne velmi silně zapůsobil způsob, jakým Walter Lewin popisuje tragedii, která jeho rodinu za války postihla a jak se s ní vyrovnává: „... nikdy neříkám, že moji příbuzní v koncentračním táboře zahynuli. Vždycky používám výraz byli zavražděni, aby jazyk nezakrýval realitu.“ A stejně přímý má i pohled na Wernera von Brauna, vysokého důstojníka SS, který dostal Američany na Měsíc. Není pro něj hrdinou, ale odporným zločincem, který za svým úspěchem šel přes mrtvoly ¬ nezapomínejme!

Další kapitoly se již věnují pohledu na svět očima fyziky. Nejprve se autor věnuje měření a jeho nejistotě či chybě. Profesor Lewin v každé přednášce předvádí nějaký experiment, který se vztahuje k tématu jeho výkladu. Každý experiment, každé měření je zatíženo chybou a tak, když pan profesor počítá, vždy uvádí i chybu s jakou danou veličinu změřil. Základem měření je určení jeho nejistoty (doufám, že si tuto knihu přečte i manažer měření dTestu), proto je první kapitola věnována právě nejistotě měření. Dále se s autorem podíváme na tělesa v pohybu, kouzlo pití brčkem, užasneme nad duhou vytvořenou pomocí zahradní hadice, nahlédneme pod pokličku hudebním nástrojům, pohrajeme si s blesky, odhalíme záhady magnetismu, ohromí nás zákony zachování a nakonec se vypravíme mezi hvězdy (paparazzii nechme klidně doma, protože toto jsou skutečné hvězdy). Jak je vidět šíře záběru je veliká. Velmi nenásilnou, ba co dím, přímo přirozenou cestou se čtenář dozví tolik zajímavostí až bude litovat, že kniha končí.

Co knize vytknout? Snad právě to, že jde o klasickou knihu. Důvod je ten, že autor se velmi často odkazuje na rozličné internetové stránky. Z tohoto důvodu by mi připadla příhodnější elektronická podoba knihy. V papírové podobě knihy (které naprosto upřednostňuji) bych uvítal jiný méně rušivý způsob uvádění/citace odkazů na internetové stránky. Naopak jako velké plus považuji i pečlivě vybrané fotografie, které text doprovází. A opět, pokud by byly přímo v textu, který se k nim vztahuje bylo by to (alespoň pro mne) lepší.

A jak je to s tou odpovědí na mou úvodní otázku? Hned v prvních kapitolách se dozvíme, že Walter Lewin své studenty do výuky zapojuje, motivuje je k přemýšlení, jevy jim demonstruje na promyšlených experimentech, nechá je fyziku doslova osahat a vede je k tomu, aby přírodu chápali  v nejširším kontextu. Přednášky se tedy nenesou v duchu, že jedině přednášející je nejchytřejší a studenti musí pouze opakovat jeho slova.

Knihu si určitě přečtěte. Je po všech stránkách zajímavá a poučná.

Knihu Z lásky k fyzice Od konce duhy až na okraj času – putování po divech fyziky vydalo nakladatelství ARGO