Svou malostí být obrovský

Recenze

Vytvořeno 14. 11. 2013 2:00

Autor: Štěpán Cháb

Kolik je na světě mravenců? Prosté hodně nebude stačit, ono jich je totiž mnohem víc. Na jednoho člověka jich spadá jeden milión. 7 000 000 000 000 000 mravenců (+/-), pěkné číslo, kdy za každou jednotkou se skrývá fascinující mravenec, který bez své rodiny neznamená nic, ale s ní, s ní znamená celý svět. Kniha Hmyzí rodiny a státy od Jana Žďárka je tak krásná, fascinující a, nebojím se to slovo použít, geniální, až se čtenářovi musí nutně tajit dech. Připravte se na recenzi plnou superlativů, protože kniha takové kvality se potkává jednou, maximálně dvakrát za život.

Krásná – toto jest první superlativ.

Suchopárná literatura faktu většinu čtenářů odrazuje. Jsou připraveni na nával odborných termínů, nudného vyjmenovávání nebo hloupého nadšení pro něco cizího, pro čtenáře neuchopitelného. Literatura faktu vyvolává v nepřipraveném čtenáři pocit, že opět sedí ve školní lavici a co chvíli na něj může uhodit učitelův pohled. Literatura faktu bolí, protože nutí čtenáře myslet, kombinovat vědomosti, hledat důvody. Kniha Hmyzí rodiny a státy je zcela jiná. Jan Žďárek v ní vypravuje. Vypravuje natolik poutavě, až ze slov čiší jeho krásná láska k životu, doslova nadšení ze života. Nevypravuje o tom, kterak ho kde nějací mravenci požrali, nenapodobuje lacině jakési „veselé historky z natáčení“, ale vypravuje o sociálních uskupeních v hmyzí říši. Záměrně neříkám pouze mravenců, protože Jan Žďárek se ochomýtá v knize i okolo dalších příslušníků hmyzího světa. Vosy, včely, sršně, pavouci, mšice a mnoho dalších.

Nádherná – toto jest druhý superlativ.

S mravenci se většinou zdárně spojuje sociální uskupení lidí. Hledají se podobnosti, hledá se souvislost, hledá se snad i inspirace. Na první pohled se může stát, že pozorovatel mraveniště zkonstatuje, že mravenci žijí v určitém druhu diktatury. V knize se zvídavému čtenáři otevře svět vzájemné spolupráce, skutečně spolupráce, která počítá s každým jedincem, a to nejen v jeho pracovním nasazení, ale i v rozhodování. Mraveniště je jeden malý, ale svým uzpůsobením obrovský vývoz dokonalé svobody jedince, a tedy i svobody celé společnosti. V mraveništi nevznikají vzpoury ani sabotérská křídla odbojných mravenců ne proto, že by k tomu nebyla možnost, ale protože není důvod. Mraveniště pracuje ve prospěch všech. Každý jednotlivý mravenec je důležitý a spolurozhoduje o chodu společenství.

Hustodrsněvábivá – toto jest hyperlativ superlativu.

Jan Žďárek popisuje hmyzí svět takovým stylem, takovým jazykem a s takovou vášní, že si čtenář musí nutně zamilovat vedle mravenců a včel i sršně, pavouky a vosy. Před poletujícím čmelákem pokleknout na koleno a vyznat se z lásky všehomíru, protože všehomír je sakra sofistikovaný útvar, před kterým nelze uhnout do polyesterové společnosti moderní civilizace toho nebohého tvora člověka, který je tu od toho, aby myslel, ne aby si o sobě příliš myslel. Celá Země je dokonale prodchnuta životem, nečekaným, nádherným a hlavně doposud nepoznaným.

Jan Žďárek svázal citlivě život do vazby knihy a poslal ho k vůčihlednému obdivu čtenářům. Jeho Hmyzí rodiny a státy jsou epidemií života, nezastavitelnou a nesmírně úchvatnou. A i naprostý ignorant, který je omotán výhradně sluchátky od iPodů a další podobně sterilní technikou, přes kterou nedohlédne na skutečnou podstatu všech nádechů světa, se po ponoření do knihy vynoří zcela pozměněn. Žďárkova kniha je skutečnou filozofií života.

Knihu Hmyzí rodiny a státy vydalo nakladatelství Academia