Gordon Smith: Zprávy z druhého břehu

Recenze

Vytvořeno 3. 11. 2013 2:00

Autor: Redakce

Číst příběhy o tom, jak nás kontaktují ti, kteří již zemřeli, může být poněkud mrazivé. Samozřejmost, s jakou o své práci média (tedy zprostředkovatele této komunikace) píše Gordon Smith, je v první chvíli velmi nezvyklá. Snad proto, že jde o tajemnem obestřené téma. O to více může čtenář ocenit styl, jakým je kniha napsaná, protože je na jedné straně syrový a prostě ze života a na straně druhé se blíží lehkosti duchovních knih. I Gordon Smith totiž ví, jak lidské bytí funguje, a toto své přesvědčení s láskou šíří dál.

Ale tragédií si tady taky užijete. Ne vždy mi jako čtenářce dělalo dobře číst detaily tragédií, byť třeba naše vlastní smrt není prožívána nijak tragicky, ale maximálně šokujícím způsobem, ale návrat domů je vždy příjemným, i když někdy nečekaným, zážitkem. Ale co se dá dělat, s tímhle se autor setkává při své práci velmi často a je to přirozenou součástí toho, o čem píše. Lidské strachy a bolesti do samého nitra:

„Říká, že Vaše narozeniny pro něj mnoho znamenají a vypadá to, že mi chce říct, že vy dva jste byli blíženci.“
Pořád žádná odpověď.
V tu chvíli jsem k němu musel být upřímný, protože i zpráva, kterou jsem dostával, byla upřímná. „On si je vědom toho, že vnímáte jeho bolest, chce však, abyste opustil jeho hrob. Nechoďte už dál na jeho hrob, protože ho tím držíte zpátky na zemi. Říká, že chodíte k jeho hrobu každý den.“
To už vyvolalo reakci.
„Je to pravda. Co zemřel, vlastně jsem neodešel ze hřbitova. Chodím na jeho hrob každý den. Jsem tím posedlý.“
Duch mi pak předal ještě další neuvěřitelné informace. „Měli jste prý dohromady kolo, měli jste vlastně všechno společné.“ Uvedl dokonce i jméno ulice a číslo domu. „Odešel nedávno a Vy ještě pořád vnímáte jeho přítomnost. On s Vámi ale nemůže navázat žádnou komunikaci, protože ho každý den vláčíte znovu na hřbitov a znovu a znovu ho pohřbíváte! Musíte ho začít vnímat takového, jaký byl za života!“
(Smith, G. Zprávy z druhého břehu. Praha: Synergie Publishing, 2013)

Tolik citace z jednoho příběhu. Jak vidíte, tato kniha může na někoho působit jako vzrušující čtení, jiný z ní bude mít lehké mrazení v zádech a nutkání ji raději odložit. Nebo vůbec nečíst.

Autor je ale opravdový sympaťák.

Měla jsem z této četby smíšené pocity. Na jednu stranu jsem sama přesvědčena, že to, o čem Gordon Smith píše, je pravdivé, sama jsem zažila lehké náznaky toho, o čem tady on vypráví s naprostou samozřejmostí. Na druhou stranu je to typ zážitků, kterým člověk zmítaný spíše strachem o přežití v této existenci příliš nevěří. Trochu schizofrenie, jen co je pravda. Ale pokud si chcete přečíst něco, co se nesnaží být za každou cenu senzační a hlavně – kde se autor nepovyšuje nad ostatní lidi, vřele tuto knihu doporučuji! Už třeba jen pro ten pro mě nejsilnější zážitek, který jsem z četby měla a který je jistojistě úplně jiný než u většiny čtenářů: Mne fascinovalo, jak obyčejný ve skutečnosti Gordon Smith je! Jaký žije obyčejný život a má zcela obyčejné starosti.

Jen někdy se na svých akcích mění v ono médium.

TIP: Opravdu stojí za to najít si na youtube nějaké video s Gordonem Smithem. Zachytíte tak alespoň závan toho nenapodobitelného charisma, kterým autor disponuje. Vlastně na jeho akcích rozhodně není ponurá atmosféra, ale… No však, to uvidíte sami.

„Ať už věříte čemukoliv, vaše životní síla bude někde pokračovat. Vaše vědomí se už nyní vzdaluje od vašeho těla pokaždé, když usnete. Kdybyste jen věděli, co děláte, když spíte – myslím tím, co děláte duchovně. Každou noc se všichni vracíme „domů“.
Pokaždé, když se vám zdá, že je toho na vás moc, myslete na to, že život je mnohem víc, než co prožíváme tady a teď. Vše, co se děje, děje se proto, že se to dít má. Život je obrovská příležitost.“
(Smith, G. Zprávy z druhého břehu. Praha: Synergie Publishing, 2013)

A v tomhle má Gordon Smith pravdu.

Tak hezké čtení!

Knihu Zprávy z druhého břehu vydalo nakladatelství Synergie Publishing