Kam postavit u focení portrétu světla?

Recenze

Vytvořeno 28. 2. 2014 2:00

Autor: Ester Dobiášová

Čím víc čtete praktických knih o fotografování, tím víc je vám jasné, že při jejich výběru je důležité zvážit několik věcí: za prvé si zjistit, pro koho je kniha určena a zda jste to skutečně vy (k tomu vám pomůžou ukázky na stránkách nakladatelství nebo prozkoumání autorů publikace, ale také ujasnění si, na co se ve fotografii vlastně zaměřujete); za druhé si počkat na recenze. Kdybyste totiž měli koupit každou knihu o focení, která vyjde, nejspíš nemáte na jídlo.

Ve virtuálním vzduchu visí otázka, co vám nová kniha nakladatelství Zoner Press – Velká kniha stylů portrétní fotografie od autorů Petera Traverse a Jamese Cheadla může dát, a dokonce i to, co vám může (kromě peněz a času) vzít.

Nejdřív k formě. Kniha je rozdělena do čtyř částí. V první autoři předkládají přehled čtyřiceti portrétních stylů (např. Na ulici, Miminka, Cestování, Časopisy pro mladé, Reklama a další), ve druhé najdete Tipy k focení, které zahrnují trošku teorie o přípravě, lokacích a režii focení, o expozici a kompozici, osvětlení ve studiu, měření a zaostřování, o projektech a provizích atd. I přes malý prostor druhé části z ní získáte cenné, i když převážně základní informace. Ve třetí části se autoři věnují Vybavení. Zjistíte tak, proč zvažovat koupi full-frame zrcadlovky, vysvětlí vám důležité pojmy, které jsou rozhodující při koupi (jako crop faktor, rozlišení a jeho váha, kvalita konstrukce atd.). Dále se zaměřují na objektivy a nastiňují jejich základní rozdělení, přestože mezi teleobjektivy zařadili i 16-35mm objektiv, což vykouzlí mnohým na tváří úsměv (jedná se naopak o širokoúhlý objektiv, ale i u 24-70 mm se dá pochybovat, jestli je to už teleobjektiv). Po objektivech přijde osvětlení, pozadí a další nezbytnosti. Čtvrtá a tím i poslední část je věnována Úpravám ve Photoshopu – zpracování RAW, vrstvy úprav, digitální retuše, konverze do černobílé, HDR a kombinování obrázků. V závěru knihy nechybí rejstřík, ale také kontakty na jednotlivé fotografy, jejichž fotografie jste mohli vidět. 

Po formální stránce jsou jednotlivé styly předloženy přehledně. Naleznete u nich veškeré informace o technice, které by vás mohly zajímat – typ fotoaparátu, objektiv, velikost clony, rychlost závěrky, citlivost ISO, osvětlení, popřípadě film. Dále nějaký užitečný tip v modrém rámečku a především graficky vypracované schéma dané situace – rozmístění světel, umístění subjektu, pozadí, kde stál fotograf atd. To považuji za velice užitečné. Zbytek stránky vyplňují informace o samotné fotce.

Formality máme za sebou a teď trošku šťourání. Dostáváme se k obsahu. Kniha je dle podtitulku Kniha receptů na profesionální portrétové techniky určena pro začínající profesionální fotografy. V úvodu autoři zmiňují i ambiciózní amatéry, budiž. Ve většině případů se setkáte s fotografiemi autorů publikace, ale pro některé styly použili ukázky jiných fotografů (Ed Godden, Bronia Stewart, Adrian Myers, Daniel Kennedy, Lionel Deluy, Brett Harkness a další). Vzhledem k tomu, že ve většině případů používají systém světel a blesků, jedná se převážně o portréty statické, popřípadě dynamika je zinscenovaná. Těm, kteří začínají fotit s blesky, světly, případně i s odraznými deskami, kniha jistě předá mnoho díky škále možného nasvícení v různých prostředích. O samotných stylech se ale dozvíte pramálo. Text je jakýmsi vyprávěním o vzniku snímku, neustálým upozorňováním na časový tlak (jak se z dvou domluvených hodin na focení celebrity stává deset minut, což je také důležité vědět), ale obecně o daném stylu téměř nevypovídá. Celý styl tak prezentuje jedna fotografie, která by byla účelnější jako ilustrační ukázka, případně se kus volné strany využil i na kapku teorie a úskalí daného stylu – a ne úskalí konkrétního focení v konkrétních podmínkách.

Dále by člověk očekával, že pokud už autoři ve většině případů použijí profesionální osvětlení, že tomu bude odpovídat kvalita všech fotek. Vzhledem k tomu, že se jedná o zakázky a po autorovi, který by promítl své vize a svoji osobnost do fotografie, byste se pídili zbytečně, nedá se to omluvit „záměrem“ nebo „uměleckým vyjádřením“. Příkladem takového nekvalitního provedení je hned první fotografie ze stylu Urbanistická důmyslnost (10), kdy je hned vedle hlavy fotografované přeexponovaný flek (zda je to lampa za oknem nebo odraz světla fotografa je už jedno), stejně tak na další fotografii stylu Drsný urbanismus (12) přeexponování levého spánku portrétovaného, přestože nasvícení samo o sobě je působivé. V neposlední řadě poté přesycenost obličeje ve stylu Klasika (42), která je v dalších stylech využívaná záměrně a s upozorněním, ale v tomto případě na vás ten člověk působí, jako kdyby to přehnal v solárku. Využití blesku a výsledné zpracování fotografie ve stylu Cestování (90) znechutí asi každého, kdo by aspoň v této části očekával kapku přirozenosti jako třeba na následující fotografii stejného stylu. A co je sporadické, odrazy v oku jsou vždy pěkné, ale poprvé jsem se setkala s případem, kdy se od oka (zde Angeliny Jolie na straně 50 ve stylu Současný Hollywood) odráží softbox a vytváří velký bílý obdélník i přes čočku, který vypadá extra nepřirozeně (podobně je tomu přímo i na titulní straně, kterou si můžete prohlédnout sami, zda to i vás bude rušit). Pochybovat se dá také o tom, zda dvě fotografie ve stylu Černá a bílá jsou z části skutečně černé, nebo spíš hnědé, čímž vytváří sépiový efekt.

To však neznamená, že by v knize nebyly i fotografie opravdu povedené – většinou ale vznikly s využitím přirozeného světla nebo blesku jako světla doplňkového, ale to není a nemůže být objektivní pohled.

Abychom to shrnuli – informace v teoretických kapitolách jsou užitečné a mohou být přínosné, stejně tak schematické zobrazení fotografované scény jednotlivých fotek pro ty, kteří se učí fotit se světly a blesky. Kniha ale jako celek neuspokojuje, spíše přináší zklamání a rozčarování, což je názor sice subjektivní, ale za 399 Kč bych si to neověřovala. Dále je dobré si uvědomit, že se jedná převážně o fotografie komerční, sice s kompozicí a nápadem, ale bez uplatnění osobnosti autora, jak je tomu například u českého fotografa (krásný ukázkový příklad) Antonína Kratochvíla. Fotografie je zde tedy jen produkt, a to v některých případech nepovedený.

CHEADLE, James a TRAVERS, Peter. Velká kniha stylů portrétní fotografie. Kniha receptů na profesionální portrétové techniky. 1. vyd. Praha: Zoner Press, 2013. 176 s. ISBN 978-80-7413-249-0.