John Dee - deníky skutečného Fausta

Recenze

Vytvořeno 20. 4. 2014 3:00

Autor: Jiří Lojín

Žijeme v době rozvinuté vědy a techniky. Leccos si dokážeme vysvětlit, uvažujeme racionálně, a přesto v koutku duše věříme v nadpřirozeno, tajně toužíme po tom, aby mezi nebem a zemí něco existovalo. A možná právě proto, že žijeme v takové době, podvědomě se racionálnu vzpíráme. To je jeden z důvodů, proč s napětím čteme knihy o středověkých i novověkých alchymistech pátrajících po kameni mudrců.

John Dee alchymistou v pravém slova smyslu nebyl, přesto jeho život zahaluje mystický nádech. K dnešní popularitě mu zajisté dopomohl pověstmi opředený Edward Kelly. Tato fakta dostatečně lákají k tomu, abychom zvědavě nahlédli do deníků tohoto velkého středověkého učence a pokusili se alespoň malou měrou pochopit jeho myšlení a tehdejší svět.

O Johnu Deem se napsalo mnoho slov, odborné seriózní studie i brakové knihy. Pocitu, že máme před sebou postavu opředenou mnoha tajemstvími, se nezbavíme ani v okamžiku, kdy na něj pohlédneme prostřednictvím odborných publikací, které rozhodně nemají za cíl prezentovat jeho život a dílo jako lacinou, ale vzrušující senzaci.

Nakladatelství Academia vydalo velmi zajímavou knihu - autentické deníky Johna Deeho. Nabízí tak čtenáři možnost skutečně nahlédnout do jeho myšlenek, nezkreslených interpretací někým jiným. Editorem deníků je Edward Fenton, ten nenechal čtenáře jen tak napospas jeho vlastní intuici. Vychází z dlouhodobých výzkumů, které se okolo postavy Johna Deeho konaly a stále konají, a nabízí k deníkovým zápisům bohatý komentář.

Editor uspořádal vědcovy zápisky podle jeho podstatných životních etap. Každou kapitolu uvádí stručným přehledem událostí a souvislostí a zakončuje bohatými poznámkami. Pro čtenáře, zajímajícího se více o postavu vědce a mystika než o historii, bude nejpoutavější okamžik, kdy se Edward Kelly, dříve Talbot, pokusil vetřít do Deeho přízně. Způsob, jakým se mu to podařilo, nevyplývá z deníků zcela jasně, vysvětlení představuje spíše úkol pro badatele nebo beletristy, nahrazující nedostatek informací vlastní fantazií. Jedním z nejvýznamnějších románů týkajících se vztahů mezi Deem a Kellym je Anděl západního okna Gustava Meyrinka. Přesto člověk mezi řádky deníku může poznat, jak jemnými intrikami dokázal Edward Kelly obloudit tak velkého myslitele, jakým bezesporu John Dee byl.

Další, pro nás Čechy významnou etapou, byl Deeho pobyt Praze a jeho pokus o ovlivnění císaře Rudolfa II. Existují teorie o tom, že John Dee pracoval jako anglický agent, proti těm však mluví bezelstnost a naprostý nedostatek taktu, s nímž s císařem jednal. Není divu, že tato etapa Deeho života neměla dlouhého trvání. Fascinující jsou zápisky ze seancí pořádaných s Kellym. Přes vědomí, že Kelly byl nejspíše podvodníkem, člověk musí bezděčně obdivovat pohotovost a fantazii tohoto člověka.

Přes interesantnost popisu seancí mají deníky ještě jeden důležitý aspekt. Představují Deeho jako hospodáře, který se musí postarat o chod celého svého domu, sehnat peníze na otop, jídlo, pomocníky. Z dnešního hlediska by se dal takový dům přirovnat k podniku či určité organizaci, v případě Deeho neziskové.

Deeho deníkové zápisy jsou místy velmi kusé, což se ovšem nelze říct o záznamech ze seancí. Některé poznámky psal alfabetou, jejich překlad však editor uvádí. Čtenář může být překvapen, čeho všeho se Deeho deník týká. Jde o nesporně zajímavý dokument odhalující nejen mystickou práci anglického vědce, ale i jeho soukromí a historické souvislosti. Představuje vzácně autentickou sondu do doby přelomu 16. a 17. století.

DEE, John. Deníky Johna Deeho. Vyd. 1. Editor Edward Fenton. Praha: Academia, 2013, 589 s. Paměť (Academia). ISBN 978-80-200-2304-9.