Naučte se učit dospělé

Recenze

Vytvořeno 22. 4. 2014 3:00

Autor: Radovan Kolbaba

Vzdělávání dospělých je stále více se rozvíjejícím odvětvím, z humanistických nebo i ekonomických důvodů. Je to také název knihy přírodovědce, lektora, konzultanta, facilitátora, mediátora a spisovatele Jiřího Plamínka. Název díla, stejně jako podtitul Průvodce pro lektory, účastníky a zadavatele, dokonale vystihuje téma publikace vydané nakladatelstvím GRADA. Nenapovídá však, v jaké šíři a s jakým rozhledem kniha o tom proč, čemu a jak učit pojednává.

Více než třísetstránkový svazek obsahuje obrovský objem informací, který je rozčleněn do čtyř kapitol, postupujících dle pomyslné řady proč – co – jak – kdo. První kapitola se tedy zabývá samotným učením od jeho smyslu, forem, lidských vloh k němu, až po konkrétnější vzdělávání lidí starších 18 let. Zajímavou, byť možná zbytečnou vsuvkou jsou stručné portréty pěti osobností – učitelů lidstva.

Druhý oddíl řeší témata vzdělávání a zaměřuje se více na hledání příčin problémů ve firmách, jež má často lektorova aktivita pomoci odstranit. Jiří Plamínek představuje metody, jak tyto problémy odhalovat, ale nespokojuje se pouze s nimi. Po nalezení problematického místa je totiž potřeba zjistit, na kterou skupinu lidí je nutné zapůsobit, k jaké změně má dojít a nakonec jak požadované změny docílit.

Třetí, neobsáhlejší část je věnována metodám vzdělávání dospělých, jako jsou prezentace, diskuse, koučování nebo řešení modelových i reálných situací. Čtenář se zde též dozví, jaké jsou tréninkové styly, přístupy lektorů, či jak probíhá tréninkový proces. Poslední kapitola, trefně nazvaná Lidé a potíže, se věnuje samotným účastníkům, zadavatelům a lektorům i tomu, jaké problémy mohou tito lidé během vzdělávání vytvářet a jak se s nimi vyrovnávat. V závěru knihy nechybí shrnutí předchozích poznatků a zdůraznění toho, co autor knihy považuje za nejzásadnější.

Z předchozího textu by se mohlo zdát, že je Vzdělávání dospělých suchopárnou, byť užitečnou příručkou, avšak není to pravda. Kniha je čtivá i v pasážích, jejichž téma nemusí být pro čtenáře příliš záživné. Pozornost navíc pomáhají udržet mnohé prvky, jež obohacují základní text, jako jsou například obrázky, kterých je v knize přes stovku. Ve skutečnosti se nejedná o ilustrace nebo malby, ale o grafy a schémata, které umožňují lépe pochopit probranou látku a odkazují k přírodovědnému vzdělání autora. Lepšímu pochopení napomáhají i příklady, poznámky a vzpomínky Jiřího Plamínka, které jsou graficky odděleny od základního textu knihy, ale v žádném případě nejsou jen zbytečnou vycpávkou. V případě, že by některému ze čtenářů nestačilo ani to, jsou často zmíněny další publikace, mnohé z nich napsal sám autor, jež rozebírají dané téma více do hloubky.

Celým dílem prostupuje osobnost Jiřího Plamínka. Text není hodnotově neutrální nebo snad sterilní, ale nachází se v něm řada jasných postojů a autor se nebojí napsat i názor, se kterým nemusí každý souhlasit. Patrně právě proto ale kniha působí živě a čtenář má často pocit, že sedí na velmi zajímavé přednášce. Celkově lze tedy všem, kteří se zajímají o vzdělávání dospělých, stejnojmennou knihu pouze doporučit, protože nabízí obrovské množství informací v lehce stravitelné formě, které opravdu stojí za přečtení.

PLAMÍNEK, Jiří. Vzdělávání dospělých: Průvodce pro lektory, účastníky a zadavatele. 2. vyd. Praha: Grada, 2014, 336 s. ISBN 978-80-247-4806-1.