Máme být na co hrdí: Češi sepsali (téměř) kompletní dějiny

Recenze

Vytvořeno 15. 4. 2014 3:00

Autor: Sabina Huřťáková Hašková

Největší dokončený projekt české historiografie. Kompletní dějiny Českých zemí od počátku až do roku 1945. 15 dílů v 19 svazcích, téměř 14 000 stran, 2 819 obrázků, 161 map. Snad mi lidé z nakladatelství Paseka prominou, že jsem v úvodu článku využila část textu z jejich anotace k tomuto velkolepému projektu. Však sami dobře vědí, že výborně vystihuje, co všechno mohou čtenáři v jednotlivých dílech spatřit, přečíst, a čím se mohou nechat překvapit. Představme si však celý projekt blíže a ukažme si, v čem je tak unikátní.

S odvážným nápadem na sepsání komplexního díla, sahajícího od počátků českého dějepisectví až do 20. století, přišel Ladislav Horáček, majitel nakladatelství Paseka, vzniklého jako pokračovatel původního Leichterova nakladatelství. Byl tím učiněn první krůček k obrovskému vydavatelskému počinu, který navázal na odkaz Františka Palackého, ale i např. na zmíněného nakladatele Jana Leichtera.

V prvopočátcích se počítalo s deseti, později s dvanácti svazky. Díky druhému plánovanému množství dílů se začalo o Velkých dějinách mluvit jako o dějinách „tuctových“. Až čas ukázal, že do takového počtu svazků se není možné vejít, a tak postupně vznikalo objemné dílo, které se zastavilo na patnácti dílech v celkem devatenácti svazcích. Některé díly byly rozděleny na části a) a b). Konkrétně to byl díl IV., sledující roky 1310 – 1402, a dále díl XI., zahrnující roky 1792 – 1860. Následující díl XII. byl rovněž rozdělen a navazoval i časově. Díl XII.a) byl doveden do roku 1890 a na něj v časové posloupnosti navázal díl XII. b) dopsaný do roku 1918. Uzavřel tak dějiny „dlouhého“ 19. století. Posledním rozděleným dílem byl závěrečný XV. díl. Zahrnoval roky druhé světové války, tedy 1938 – 1945. Posledním válečným rokem byly (zatím) Velké dějiny zemí Koruny české uzavřeny.

Celý komplet zahrnuje politické, společenské, kulturní i válečné dění na území Koruny české a přináší svým čtenářům ucelený pohled na české dějiny. Svou čtivostí je vhodný pro širokou veřejnost a své místo si jistě nachází a do budoucna ještě najde v mnohých soukromých knihovnách nejen odborníků, ale i laiků. Téměř se mi chce napsat, že je to konečně dílo, které by nemělo chybět v knihovně žádného vlastence. Je však potřeba vrátit se z ovzduší 19. století zpět do našeho 21. a ukázat si ještě pár důležitých skutečností.

Základní otázkou je, proč píšu článek o kompletním díle právě v tomto čase, když Velké dějiny vychází již od roku 1999. Původním záměrem bylo vydat ucelené dílo za 5 let. Ukázalo se, že není možné dát dohromady tým odborníků, kteří by na něm intenzivně pracovali po určený čas. Některým do práce vstupovala další odborná činnost, další se k ní nedostali vůbec, a tak museli být nahrazeni jinými. Nakonec souborné dílo vznikalo celých patnáct let a jednotlivé díly byly vydávány tak, jak je autoři doručili v rukopisech do nakladatelství. Tak se stalo, že poslední díl, který spatřil světlo světa v únoru 2014 a který mám čest právě držet v ruce, je již zmíněný díl XI. b), zahrnující léta 1792 – 1860. Tím tedy krátké vysvětlení k předchozímu zmíněnému vlasteneckému duchu devatenáctého století. Pro upřesnění ještě doplním, že po časové ose zakončuje celou řadu díl XV.b), dovedený do roku 1945, který však vyšel již v roce 2007.

Mimo hlavní řadu pak vychází ještě tematicky zaměřené knihy, které se věnují vždy konkrétní problematice v časové posloupnosti. V roce 2009 vyšly Velké dějiny zemí Koruny české – Architektura, v roce 2010 publikace věnovaná cestovatelství a v roce 2011 Zločinnost a bezpráví. V současné době se připravuje vydání dalšího dílu věnovaného hudbě. Tyto knihy jsou doplňkem k jednotlivým publikacím původní řady a zájemci tak mají možnost rozšiřovat si v nich informace k jednotlivým tématům.

Na sepsání Velkých dějin zemí Koruny české se nakonec podílelo celkem 21 historiků. Jmenujme nejprve ženy – historičky: Abecedně první autorkou je Prof. PhDr. Milena Bartlová, CSc. (1958), specialistka na dějiny výtvarné kultury ve 14. a 15. století. Další je Prof. PhDr. Marie Bláhová, DrSc. (1944), která se věnuje středověkým dějinám českých zemí a střední Evropy. Na ni časově navazuje práce Prof. PhDr. Lenky Bobkové, CSc. (1947), věnující se dějinám pozdního středověku a raného novověku, a následuje Doc. PhDr. Ivana Čornejová, CSc. (1950), bádající v českých a církevních dějinách a také v dějinách českého školství v 16. až 18. století. S historičkou a archeoložkou PhDr. Naďou Profantovou, CSc. (1962) se časově vracíme do starší a střední doby hradištní, zatímco s Mgr. Danielou Tinkovou, Ph.D. (1973) se vydáváme do období 17. až 20. století. Tato historička se věnuje kulturním, sociálním a intelektuálním dějinám. Na období 17. a 18. století, konkrétně na hudbu v prostředí rakouských Habsburků, se soustředí poslední ze sedmi zúčastněných žen, Mgr. Irena Veselá, Ph.D. (1977).

Zbývá nám představit mužskou část autorského kolektivu. Snad mi čtenáři článku odpustí, že stejně jako u představení historiček využiji informačního zdroje na stránkách www.velkedejiny.cz. Důvod je prostý. Každý z uvedených autorů a autorek má na svém kontě výčet mnoha prací (ať už odborných studií, monografií či kolektivních děl). Stejně tak profil jejich badatelského zaměření může být často mnohem širší. O každém z autorů by se dal napsat jeden samostatný článek, a proto jsem využila výše uvedených informací, abych se nenechala příliš unést a uvedla skutečně jen to nejdůležitější, čím jmenovaní přispěli v souboru všech dílů Velkých dějin zemí Koruny české.

Vraťme se však zpět k autorům. Jedním z nejdůležitějších mužů tohoto počinu je PhDr. Pavel Bělina, CSc. (1948). Působí nejen jako historik, ale současně byl koordinátorem a vedoucím redaktorem Velkých dějin. Pokud budu pokračovat abecedně, představím nyní PhDr. Michaela Borovičku (1951), historika, publicistu a překladatele. Tento autor se specializuje na dějiny 19. století a také na dějiny vojenství. Prof. PhDr. Petr Čornej, DrSc. (1951) je velmi významným českým historikem věnujícím se době husitské. V. díl, jehož je autorem, se prodal v rekordním počtu výtisků a autor za něj získal Cenu Josefa Hlávky za původní knižní práci z oblasti vědecké a odborné literatury za rok 2000. Dalším ze zúčastněných autorů byl archeolog PhDr. Jan Frolik, CSc. (1956). Pokud půjdeme po jednotlivých jménech abecedně, od archeologie především Pražského hradu, kterou se Jan Frolik zabýval, se přehoupneme až do let 1939 – 1945, které jsou badatelským záměrem PhDr. Jana Gebharta (1945). Prof. PhDr. Milan Hlavačka, CSc. (1955) se specializuje na politické, sociální a hospodářské dějiny habsburské monarchie, českých zemí a také na dějiny dopravy. Mgr. Jiří Kaše (1946) je historik umění, který se věnuje převážně umění a kultuře v 18. a na počátku 19. století. PhDr. Antonín Klimek, CSc. (1937–2005) je historik první československé republiky. Doc. PhDr. Jan P. Kučera (1948) se věnuje kultuře, náboženství a politickému myšlení. Prof. PhDr. Jan Kuklík, CSc. (1940–2009) se v tomto velkolepém projektu - stejně jako i v jiných dílech - věnoval období protektorátu a mnichovské krize. Doc. PhDr. Jiří Mikulec, CSc. (1962) je historik sledující kulturní, náboženské a politické dějiny českých zemí a habsburské monarchie v období 17. a 18. století. Doc. PhDr. Vratislav Vaníček, Ph.D. (1947) se věnuje dějinám středověku a především Přemyslovcům. Prof. PhDr. Vít Vlnas, Ph.D. (1962) se specializuje na období baroka. Sleduje problematiku písemných pramenů k dějinám výtvarného umění. Posledním abecedně představeným bude historik raného novověku Prof. PhDr. Petr Vorel, CSc. (1963).

Tolik tedy k jednotlivým autorům, kteří si zaslouží být alespoň takto představeni, neboť jim patří velký dík za jejich účast na tomto projektu. Kompletní dílo Velkých dějin zemí Koruny české díky nim vzniklo i bez přispění odborné činnosti Akademie věd a Češi si tak konečně mohou říci, že poprvé mají skutečně sepsány kompletní dějiny. Velký dík patří také Ladislavu Horáčkovi, v jehož hlavě se tento krásný a odvážný nápad zrodil a jehož trpělivost a píle nakonec dovedly onen nápad do zdárného konce.

Těsně před zveřejněním našeho článku se nakladatelství Paseka za celý projekt Velkých dějin dočkalo důležitého ocenění. Získalo cenu za nakladatelský čin udělený porotou Magnesie Litery 2014. Magnesia Litera se snaží o propagaci kvalitní literatury bez ohledu na žánry. Věnuje stejnou pozornost spisovatelům, básníkům, vědcům, ale i překladatelům a nakladatelům. Svá ocenění směruje do devíti kategorií. Porotce v sekci Litera za nakladatelský čin tvoří Svaz českých knihkupců a nakladatelů, ředitelka veletrhu Svět literatury Dana Kalinová, literární historička Markéta Kořená, typograf Lubomír Šedivý a knihkupci Vladimír Opatrný a Milan Trávníček.

Dovolím si tímto za celou redakci poblahopřát panu Mgr. Horáčkovi i nakladatelství Paseka a popřát jim mnoho sil do dalších takových nakladatelských činů. 

Kolektiv autorů. Velké dějiny zemí Koruny české KOMPLET. 1. vyd. Praha: Paseka, 2014. ISBN 80-7185-264-3.