I tajné spolky mají svou historii

Recenze

Vytvořeno 26. 4. 2014 3:00

Autor: Pavla Sklenářová

Mezi lidmi koluje mnoho všelijakých informací o zednářích, iluminátech a jim podobných spolcích, a to od relativně seriózních po tzv. spiklenecké teorie. Těch spikleneckých teorií je bohužel značné množství, což nezaujaté může vést k domněnce, že seriózně se tím nikdo nezabývá. O opaku čtenáře přesvědčí třeba publikace z vydavatelství Academia.

Karl R. H. Frick (1922-2012), německý lékař a autor literatury faktu, ve svém díle „Osvícení…“ [1] rozebírá spolky zednářské a rosenkruciánské, jež prováděly lóžové práce v duchu gnóze, kabaly, alchymie a teosofie. O legendárních bavorských iluminátech zde proto najdete jen stručnou zmínku, neboť tento řád byl zaměřen racionalisticky a stál tak de facto v opozici.

Pod označením „osvícení“ si dnes člověk obvykle představí racionalisty z dob 18. a 19. století, osvícenské vědce či panovníky. Byli osvíceni pomocí rozumu, který zvítězil nad temnotou dogmatické víry. Autor však tento pojem používá pro muže, kteří svého osvícení dosáhli naopak mystickou cestou, tedy cestou zasvěcení a duchovní práce.

Základní pojmy nalezne čtenář vysvětleny v úvodu (jako například osvícení, okultismus, …) a v první části díla, kterou autor pojmenoval Duchovní základy. Dozví se, co se rozumí tajnými vědami a tajnými naukami. Obeznámí se s filosofiemi, které položily základ pro pozdější učení okultních tajných spolků, tedy spolků zabývajících se věcmi nepostřehnutelnými běžnými smysly. Prazákladem těchto učení je gnóze a novoplatonismus, z vlastních tajných nauk je dále třeba jmenovat magii, alchymii, astrologii, kabalu, teosofii, ale i Komenského pansofii. Všechna tato učení jsou v rámci možností přiblížena jak ohledně obsahu, tak i základních pramenů a vývoje jednotlivých směrů.

K vlastnímu rosenkruciánství a svobodnému zednářství se čtenář dostane ve druhé části, nazvané Předchůdci. Autor rozebírá ideové základy obou směrů, příslušné mýty (o Christianu Rosenkreuzovi i staviteli Šalamounova chrámu Chíramu Abífovi) i stěžejní, ba přímo zakladatelská díla. Dostali jsme se do 16. a 17. století, přelomové éry, kdy se mísí myšlení středověké s nově se formujícím myšlením novověkým. Lidé díky náboženskému chaosu očekávají apokalypsu, dostavuje se ale náboženská reformace. Ve vědě dochází k postupnému oddělení racionální a duchovní složky věd. Postupně se odděluje chemie od alchymie, astronomie od astrologie. Jsou položeny základy spekulativního zednářství i rosenkruciánství, které se (aspoň v některých organizacích) stává posledním útočištěm alchymie, jakožto úsilí o výrobu zlata
a objevení kamene mudrců.

Závěrečná část, Teosoficko-pansofické tajné společnosti v 18. století, vysvětluje vývoj rosenkruciánství a zednářství na konkrétních společnostech, přičemž se dopodrobna věnuje zejména bratrstvu řádu zlatých a růžových křižáků a bratrům svatého Jana Evangelisty z Asie v Evropě. Pro všechny společnosti uvedené v tomto oddílu je typické, že jsou vysokostupňové. Na rozdíl od regulérního svobodného zednářství na titulu zednářského mistra nekončí, nýbrž naopak začínají – pro členství bylo nutné, aby byl uchazeč o přijetí mistrem zednářem. Tyto organizace často působily přímo v zednářských lóžích. Autor se věnuje především situaci v německé a francouzské oblasti.

Kniha jako taková je v převážné míře kompilát, ve kterém najdete rozsáhlé citace z děl většinou obtížně přístupných. Kromě úryvků ze sekundární literatury jsou hojně citovány i dlouhé pasáže učebních textů „osvícených“, které staví tuto knihu na vyšší úroveň zajímavosti. Podrobné členění vyznačené margináliemi, podrobný obsah a bohatý rejstřík usnadňují orientaci. Autor plánoval zachytit období až do 20. století, vzhledem k množství informací však knihu musel rozdělit do dvou dílů. Toto je tedy první část, druhý díl na české vydání teprve čeká. Jediná výtka směřuje k formální stránce knihy, a to k brožované vazbě, která je pro mne u knihy o rozsahu 680 stran nepochopitelná. U takového díla by člověk ocenil pevnou vazbu, i přes vyšší cenu.

Doporučuji všem zájemcům o tajné spolky a dějiny filosofie, kteří se chtějí podívat těmto společnostem hlouběji pod pokličku, přesto seriózně.

[1] FRICK, Karl R. H. Osvícení v tradici gnosticko-teosofických a alchymicko-rosenkruciánských tajných společností do konce 18. století. Příspěvek k duchovním dějinám novověku. 1. vyd. Praha: Academia, 2014, 680 s. ISBN 978-80-200-2257-8.