Zaměřeno na tělesno

Recenze

Vytvořeno 5. 5. 2014 3:00

Autor: Jitka Culková

Devět studií obsažených v knize Dějiny těla, jsou přepracované příspěvky, které zazněly v rámci tzv. malé sekce na X. sjezdu českých historiků, konaném v roce 2011 v Ostravě. Studie se věnují proměnám v chápání těla a tělesnosti v českých zemích, a to od středověku až do počátku dvacátého století.

Úhel pohledu na tělo se v jednotlivých příspěvcích liší, přesto převažuje medicínská optika. Ale i v rámci medicíny se objevují různé specializace. Hned první článek se zabývá rehabilitacemi ve středověku. Spojení moderního pojmu a středověku vyvolává příjemné čtenářské očekávání, které je splněno jen z části. Téma je pojato zajímavě, ale většinu problémů a otázek autorka Milada Říhová pouze nastiňuje. Se středověkem je úzce spojena problematika moru, tudíž je toto téma zastoupeno i v této publikaci. Stať Karla Černého se zabývá léčbou této nemoci a změnou přístupu k léčení nemocných. Autor zde vysvětluje víru mediků v různé očistné procesy, jako je zvracení a vylučování. Důležitá byla i víra ve vnitřní šťávy, které mohou být i jedovaté, jako např. menstruační krev, nebo životanosné, jako mužské sperma. Další příspěvek k dějinám těla z pohledu medicíny je o tzv. katechismech zdraví, tedy o dietách a dietetických pravidlech, která zvláště ve středověku úzce souvisela s morálkou a mravností. Studie Daniely Tinkové se dotkne i změny přístupu k hygieně na přelomu osmnáctého a devatenáctého století. Ke slovu se dostanou i sami pacienti, jedna kapitola se věnuje pohledu a reflexi pacientů na léčebné procesy. Vladan Hanulík v ní hodně využívá ego dokumenty, dopisy a vzpomínky polské šlechtičny na vodoléčbu a Priessnitzovu léčebnou metodu. V této studii je zachycena i změna v myšlení, a tím i hodnocení celé léčby – v mládí šlechtičně tvrdé metody vodoléčby připadají nepříjemné, ale prospěšné a je schopna na ně pohlížet s humorem, ve stáří jí pak připadají nelidské a utrpení neodpovídá výsledkům. Poslední z medicínských příspěvků se věnuje léčbě osob s psychickými problémy, protože je ale tématem knihy tělo, je i pohled na duševní poruchy zaměřen na fyzickou léčbu. Jde především o izolaci psychicky nemocných, zlepšování hygieny a pohybové terapie. Tento článek napsala Jana Rejchrtová.

Další úhel, ze kterého lze na dějiny těla pohlížet, je z pedagogického směru. Studii o školách a tereziánských reformách nastiňující změny, které se netýkaly jen učebních osnov, ale i tělesných trestů, které byly v tomto období zmírňovány, napsal Michal Kneblík. Do péče o tělo, a to dětské zvlášť, patřila i výuka slušného a mravného chování a dohled školy nad jejich dodržováním. Čtenářsky atraktivní je text Milady Lenderové o těle intimním, popisuje v něm hysterizaci ženského těla v 19. století, kdy bylo běžné radit mužům, aby ve svých manželkách nevyvolávali erotické touhy. Žena měla být pouze uchovatelkou života, pokud možno asexuální, tedy bez nebezpečí nevěry. Erotické vybití si manželé měli hledat u prostitutek a nezapomenout se vyzpovídat. Autorka se věnuje i pedagogizaci dětské sexuality a regulaci sexuality dospělých světským i náboženským soudem. Jedná se nejen o čtenářsky zajímavé čtení, ale Lenderová se projevuje i jako dobrá spisovatelka. Se slovy to umí, a tak je její studie jednou z nejlepších v knize.

Dva příspěvky se dějinami těla nezabývají ani z hlediska medicíny, ani pohledem pedagogickým. David Tomíček čtivým způsobem popisuje středověkou magii, rituály a zaříkání, které měly působit jako léčebná kúra. Druhý text, který nespadá pod medicínu a pedagogiku, je o fotografiích lidského těla. Stať Jiřího Zikmunda se věnuje fotografickému zobrazování nahého i oblečeného těla, fotografiím erotickým posmrtným, policejním i sportovním. Článek je doprovázen i konkrétními fotografickými ukázkami.

Kniha Dějiny těla – prameny, koncepty, historiografie je soubor studií pro odborníky i laiky. Autoři se nesnaží nalákat čtenáře na lechtivá či morbidní témata, ale zároveň se jim nevyhýbají, pokud takové téma spadá do okruhu jejich bádání. Absence senzacechtivosti ale na atraktivitě textům neubírá. Každý článek má anglické resumé a edičně jde o velmi dobře zpracovanou publikaci.

KOLEKTIV AUTORŮ: Dějiny těla – prameny, koncepty, historiografie. Praha: Pavel Mervart, 2014. S. 264. ISBN 978-80-7465-068-0.