Průvodce uměním v krajině

Recenze

Vytvořeno 29. 10. 2014 2:00

Autor: Lenka Kavalířová

Uchvátily vás (tak jako mě) knihy o krajině a jejím geniu loci, které píše třeba Václav Cílek? Baví vás nacházet nové pohledy na to, co kolem sebe vidíte? Zajímá vás současné umění a land art? Hledáte zajímavé tipy na výlety? Potom byste si neměli nechat ujít publikaci nakladatelství Academia Průvodce: Současná umělecká díla v krajině od českých autorů Radoslavy Schmelzové, Dagmar Šubrtové a Radka Mikuláše.

Jak už napovídá název, zabývá se tato příručka uměním, které bylo v posledních desetiletích umístěné do volné krajiny, ať už jsou to novodobé podoby starých forem umění (kříže a křížové cesty, včelíny, kameny, lidové zahrádky), nebo díla, která žádný starší vzor nemají. Jde o lidovou tvorbu i artefakty, které vytvořili umělci. I když v některých případech se tyto dvě kategorie prolínají.

Najdeme zde díla a objekty úplně malých rozměrů, ale i velké instalace, které zasahují až k urbanismu krajiny. Některé z nich jsou pouze artefakty umístěné v krajině, u jiných hraje sama krajina hlavní roli. Některé jsou z kamene nebo oceli, jiná zmizí při prvním velkém dešti. Autoři se ambiciózně rozhodli překročit hranice pouhého průvodce a přidat i teorii. Tuto různorodou směs se pokusili rozčlenit do čtyř výkladových oddílů v první polovině knihy.

V prvním z nich, který má název Krajina, umění a lidé, nastiňují historii vztahu lidí a krajiny a také dějiny umění v krajině ve světě a speciálně v Čechách. Zabývají se i pojmem kýč, moderní umění, land art, umění akce, konceptuální přístupy ke krajině atd. Do tohoto teoretického výkladu včleňují příklady konkrétních umělců, jako např. Tomáš Ruller, Miroslav Sonny Halas, Kurt Gebauer ad. Přes tyto většinou undergroundové umělce druhé poloviny 20. století se dostávají až k současnosti.

Ve druhém oddílu s názvem Drobné sakrální i užitné objekty a socha v krajině čtenář dostává další dávku teorie z oblasti historie soch v krajině od baroka, vztyčování kamenů v krajině, kříže a křížové cesty, kamenné obrazce, včelíny, úpravy krajiny včetně rekultivace po těžbě. Tentokrát zde najdeme jen dvě kapitolky o konkrétních umělcích, a to o lidových sochařích Rolínkovi a Kopicovi.

Ve třetím oddílu s názvem Akce a díla, která se nedochovala najdeme další směs, tentokrát většinou konkrétních děl v podobě osázených květináčů, čar na sněhu, komponovaných krajin, kamenů poskládaných do kruhu atd. Jsem laik, ale přesto si kladu otázku: jde ještě o umění? Vysazený stromek nebo nalezený kámen položený na skále, popř. paintballovou pistolí postříkané bilboardy splňují kritérium umění asi jen pokud si umění definujeme konstruktivisticky – tedy že umění je to, co za ně pokládá určitá společnost. Přesto i tady najdeme překvapivé a krásné instalace jako mechové srnky na skále nebo reliéf Danae vrostlý do trávníku.

Teoretickou první část uzavírá oddíl s názvem Sympozia a jiné, přičemž ono “jiné” jsou naučné stezky. Tím teoretická část končí a dostáváme se ke druhé, praktické (nebo encyklopedické) části s názvem Průvodce.

Každé heslo začíná jménem umělce nebo seskupení, názvem díla, rokem realizace a místem, kde dílo najdeme. Pod touto barevně odlišenou hlavičkou následuje popis díla a toho, co má vyjadřovat. Často jde přímo o vyjádření umělců, kteří dílo vytvořili. Na konci najdeme GPS souřadnice, popis přístupové cesty a krajiny v okolí. Tyto poslední údaje zabírají někdy 20 %, někdy i více než polovinu hesla. Každé zastoupené dílo je zdokumentováno barevnou fotografií.

Na úplném konci knihy najdeme poděkování, autorství hesel a fotografií, seznam literatury a internetových zdrojů a abecední rejstříky míst instalací a jmen umělců.

Celkový dojem z knihy je poněkud rozpačitý. Největším jejím negativem je nepřehlednost (na první pohled skoro až chaotičnost), což je možná dané tím, že jsem v tomto oboru laik, možná celkovým řešením knihy. Pokud např. v první části hledáme naučné stezky, musíme se podívat do oddílu s názvem Sympozia a jiné.

Pokud něco (cokoliv) hledáme v praktické části, která je nazvaná Průvodce, musíme si vystačit s místopisným rejstříkem v závěru knihy, nebo hledat naslepo. Je totiž seřazená abecedně podle jmen autorů uměleckých děl a zcela v ní chybí nějaká mapka nebo seřazení podle krajů apod. Rejstřík nám pomůže jen v případě, že přesně víme, v katastru které obce chceme umělecká díla hledat.

Je tak téměř nemožné zalistovat si knihou třeba před tím, než člověk vyrazí na výlet, a vybrat si díla a místa, která by chtěl vidět při procházení nebo projíždění určitou trasou. Ale ani pokud dopředu známe místa a vybereme je z restříku, nemáme vyhráno. V průvodci tohoto tvaru, tedy s minimálně jednostránkovým představením každého díla, samozřejmě nemůžou být všechna díla v krajině celé naší republiky.

A tak se trochu zklamaně ptám: proč v něm není zařazená např. socha Vltavy od Davida Fialy? Nádherná kompozice na Hauswaldské kapli od Václava Fialy? Sochy od místních řezbářů zasazené v krajině Hostětínských vrchů? Nebo naopak realizace v městské krajině od Michala Gabriela? Proč v něm je zařazená právě ta jedna rozhledna a jiné tu nejsou? A patří vytyčení cesty kolem vesnice nebo opravení amfiteátru ještě k umění?

Ano, tato kniha klade čtenáři hodně otázek, stejně jako je často klade současné umění. Ukazuje díla provokativní a avantgardní, stejně jako díla, která se snaží o pokorný dialog s místem nebo o spirituální hledání. Rozhodně je v ní na co se dívat a co objevovat. Doporučuji všem přemýšlivým poutníkům po české krajině.

SCHMELZOVÁ, Radoslava, ŠUBRTOVÁ, Dagmar, MIKULÁŠ, Radek. Průvodce: Současná umělecká díla v krajině. Praha: Academia, 2014, 268 s., ISBN 978-80-200-2275-2.