Kniha pro skutečnou praxi

Recenze

Vytvořeno 30. 10. 2014 2:00

Autor: Veronika Vlčková

Autor recenzované publikace Marek Kolařík tvrdí (a jako vystudovaný psycholog s ním můžu jen souhlasit), že studium psychologie by kromě vzdělávaní teoretického mělo obsahovat i praktickou část týkající se práce s lidmi a se sebou samým. Toto se děje v tzv. sebezkušenostních skupinách, dle terminologie Kolaříka v interakčním psychologickém výcviku, což je téma dvou jeho knih.

Publikace Interakční psychologický výcvik pro praxi je pokračováním knihy, jež nesla velmi podobný, pouze kratší název Interakční psychologický výcvik (2011). Tato kniha seznamovala čtenáře s teoretickými východisky práce se sebezkušenostní výcvikovou skupinou a uváděla i množství technik neboli her, které je možno použít. Co tedy přináší  druhý díl?

Na rozdíl od předcházející publikace, která se věnovala i nezbytnému teoretickému uvedení do práce s výcvikovou skupinou, je Interakční psychologický výcvik pro praxi především seznamem technik s jejich popisem. Kapitoly věnované jednotlivým druhům technik (v závislosti na jejich cílech – např. seznámení, spolupráce, komunikace) více-méně kopírují strukturu prvního dílu. Rozdíl tkví hlavně v množství prostoru, který je těmto skupinám technik věnován. Výrazně se rozšířila především kapitola Sebepoznání, jež v prvním dílu zabírala 13 stran a ve druhém je téhle tematice věnovaných téměř 60 stran.

Důvod pro tuto změnu je jednoduchý – kapitola o sebepoznání v knize Interakční psychologický výcvik pro praxi je jediná, která poskytuje obsáhlejší (několikastránkové) teoretické uvedení. Autor zde vysvětluje, že tenhle typ skupinové práce považuje za důležitý, ale v praxi často opomíjený.  Kromě této kapitoly je však kniha jenom seznamem různých her a jejich popisem.

Jak takový seznam vypadá? Struktura je v obou knihách stejná: číslo a název hry, počet osob, pomůcky, doba trvání, provedení a reflexe. Dokonce i symbol u čísla a názvu hry je v prvním a druhém dílu stejný, jako i celková úprava textu. Čtenář, který vlastní obě publikace, není při listování jejich stránkami rušen rozdílným grafickým provedením.  To považuji za jednoznačné plus tohoto knižního souboru. Kromě toho lze jako velmi praktický hodnotit seznam her na konci každé knihy, kde je možné jednoduše dohledat hry z knihy pomocí jejich názvu a čísla.

Knih věnujících se popisu různých psychosociálních her pro skupiny je na trhu víc než dostatek. Dva díly Interakčního psychologického výcviku Marka Kolaříka dohromady tvoří velmi přehlednou a pro psychology či pedagogické pracovníky uzpůsobenou sbírku her, které mohou využít ve své práci s dětmi i dospělými. Tím se v moři podobně zaměřených knih rozhodně neztratí. Kromě toho, Marek Kolařík je člověk z praxe. Taková je i dvojice knih, které napsal, především Interakční psychologický výcvik pro praxi, která obsahuje skutečně minimum teorie a věnuje se hlavně praxi. Název tedy skutečně nezavádí. A to je pro čtenáře pracující se skupinami jistě velmi užitečné a osvěžující.

KOLAŘÍK, Marek. Interakční psychologický výcvik pro praxi: Nové hry pro výcvikové skupiny. Vyd. 1. Praha. Grada, 2013, 128 s. ISBN 978-80-247-4450-6.