Receptář písmových nápadů

Recenze

Vytvořeno 24. 2. 2015 2:00

Autor: Michaela Vodáková

Po opravdu velmi dlouhé době se pedagogové výtvarné výchovy konečně dočkali reinkarnace předrevoluční učebnice Miloše Slezáka o písemné kultuře. Kreativní pedagog a aktivní výtvarník Daniel Koráb pustil do světa nápaditou didaktickou příručku Písmo ve výtvarné tvorbě plnou nápadů pro tvořivou práci s dějinami písma.

Struktura knihy je vpravdě učebnicová – oddíly jsou jasně a pravidelně členěny, což vítáme zejména v případě, že si chceme mezi kapitolami listovat, porovnávat ukázky, variovat navržené postupy apod. Expozici výtvarné lekce představuje pokaždé šablona zrovna probíraného fontu (Italienka, Egyptienka, English hand, Spencerian, secesní plakátovací písmo, futuristická písma a mnohé další), stručný slovníček a motivační text „Písmo a jeho doba“ s potřebným kontextem. Poté přichází výtvarná realizace v podobě jasného návodu, seznamu pomůcek a rozšiřující literatury.

Pracovní část formuluje cíle a konečné výstupy aktivity výkonnostně a věcně. Daniel Koráb je nepochybně zkušený pedagog, jeho práce je zcela oproštěna od teoretického balastu. Podařilo se mu působivě prezentovat historické prameny, jako např. Book of Kells, náčrtník Villarda de Honnecourt nebo malby Roelanta Saveryho. Svým pubescentním žákům (věkové určení knihy je 11-18 let) se nepodbízí, ani neshazuje historické působení vzdálených kultur s odvoláním na nutnou atraktivitu. Místo aby ze všeho udělal graffiti, tetování, street art, land art a kdoví jaký ještě art, pomáhá si klasickými technikami. Realizace nápadů se děje např. suchou jehlou, enkaustikou, koláží, asambláží, potkáme i méně častou frotáž a rezerváž, prostorové objekty střídají čistě plošné techniky, místy Koráb navrhuje i „brutálnější“ provedení rytím do cihly Ytong nebo leptem. Sympaticky působí včlenění spíše hobby disciplín – découpage nebo quilling. Soudobé trendy a jejich výtvarní představitelé figurují v knize coby materiál rovnocenný klasickému kunsthistorickému kánonu s jeho lineárním slohovým během. Koráb doporučuje k inspiraci tvorbu Petra Nikla, Jana Švankmajera, Jiřího Balcara aj.

S technikami provedení ovšem souvisí i zázemí pro výtvarníky. Je otázkou, kolik školních dílen nebo volnočasových center disponuje takovou škálou profesionálních pomůcek a hlavně prostorovými možnostmi pro ještě navíc časově náročné úkony. Z hlediska současných požadavků na didaktickou úroveň výuky v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem se úspěšně podařilo vytěžit potenciál mezioborové spolupráce. Výtvarné aktivity se odvozují od zkušeností s médii, literaturou a současnou technikou. Názvy a obsah kapitol se pojí ke kulturně-historickým mezníkům nejen evropským, ale též zámořským. Dějiny umění propojené s historickými souvislostmi, k tomu prezentované kreativní činností jsou tím největším přínosem publikace.

Ostudou a velkou vadou na jinak povedeném titulu je odfláknutá práce jazykového korektora. Tolik typografických chyb a překlepů, chaos v psaní velkých a malých písmen u jmen vlastních a odvozených, chybějící interpunkce – to vše velmi ruší čtení a působí dost absurdně u publikace věnované kultuře písma. Však považte: tuhle nám běží „Baskervillský pes“, pak si můžeme přečíst „deník baskervillského psa“, který je psán písmem Baskervill, o dva řádky níže už ovšem písmem Baskerville. A pozor – pojí se s ním sláva „dvou velkých angličanů“. Když bychom se nemohli rozhodnout, jak říkat mědirytině, můžeme si v knize vybírat hned ze tří možností: Copperplate střídá Cooperplate s Coperplatte a valný rozdíl prý není ani v používání „Leonardovský“ a „Leonardův“. Ovšem jistá už si nejsem v případě kombinace Cimrmann/Cimermann. Největší Čech by na správnosti psaní svého českého jména jistě důsledně lpěl.

KORÁB, Daniel. Písmo ve výtvarné tvorbě. 1. vyd. Praha: Grada, 2014. 128 s. ISBN 978-80-247-4794-1.