Konzum jako forma vyjádření vlastní osobnosti

Recenze

Vytvořeno 28. 2. 2015 2:00

Autor: Petra Šmejdová

Člověk se průměrně setká s pěti stovkami reklamních sdělení denně. Časopisy až z padesáti procent obsahují reklamu. Televize dává reklamě prostor téměř v pětadvaceti procentech svého vysílacího času, když nepočítáme product placement. Podle některých patří reklama k jednomu z nejstarších způsobů lidského chování (6000 let), branding dělá z obchodních značek modly, a co na to skeptický spotřebitel? Tuhle změť otázek, názorů, výroků a podložených teorií zastřešuje pojem spotřební kultura, o které poprvé ve větším rozsahu referuje česká odborná publikace s názvem Spotřební kultura: Historie, teorie a výzkum, kterou vydalo nakladatelství Academia.

Možná, že lépe než titul knihy se vám bude pamatovat nápis na přebalu, který vyzývá: DON’T BUY THIS BOOK. Trefnější poutač byste pro knihu tohoto typu asi nenašli. Za publikací stojí tým odborníků z Univerzity Palackého v Olomouci, kterému se v roce 2010 na mezinárodní konferenci o spotřební kultuře podařilo navázat kontakty s předními zahraničními odborníky na danou problematiku. Příspěvky vybraných autorů, tedy výsledek oné spolupráce, najdete v knize Spotřební kultura, kterou editorsky zaštítil Pavel Zahrádka.

Kniha není žádným zaručeným rádcem pro obchodníky, jak tvořit účinnější reklamy a více prodávat, ani není vysokoškolskou učebnicí marketingu. Čtrnáct textů reflektuje a dále rozvíjí návaznost témat, jako jsou reklama, marketing, branding, obchodní strategie či nákupní chování. Autoři prostřednictvím svých prací čtenáři nepředkládají slepou kritiku a vyhraněné názory vůči spotřební kultuře a konzumu. Místo toho vrší argumenty, díky kterým dokážou navázat dialog s tezemi úzce souvisejícími se spotřební kulturou.

Bylo by snadné titul Spotřební kultura: Historie, teorie a výzkum vynášet do nebe jen proto, že je svého druhu první českou publikací. V její prospěch však nezpochybnitelně hraje symbióza jednotlivých příspěvků českých a zahraničních autorů, které čtenáři současně nabízí rozmanitý koktejl názorů, zkušeností, přístupů a víceoborové nahlížení nastíněné problematiky. Díky erudici a rozmanitým oborům zájmů autorů je spotřební kultura nahlížena z hlediska sociologie, filozofie, estetiky, teorie umění a dalších vybraných humanitních oborů. Dalším neopomenutelným důvodem, proč vzít knihu do ruky i přes onu výmluvnou výzvu na její obálce, je Pavel Zahrádka, který z jednotlivých textů od různých autorů dokázal sestavit čtyři sourodé celky zaměřené na vznik a historii spotřební kultury, identitu a sociální distinkci, propagaci spotřební kultury a v závěru i na její kritiku a budoucnost.

Kniha díky své unikátnosti v českém prostředí spoluutváří a rozšiřuje čtenářovo povědomí a teoretický základ v oblasti spotřební kultury. Ač není kniha názorově jednotná, což bychom od podobné publikace ani nechtěli, chápou autoři statí spotřební kulturu jako vyjádření politických, etických či estetických hodnot.

ZAHRÁDKA, Pavel (ed.) a kol. Spotřební kultura: Historie, teorie a výzkum. Praha: Academia, 2014, 438 s. ISBN 978-80-200-2372-8