Recenze: Odborná literatura

Pozvánka do mentálního světa německé veřejnosti od roku 1844

1 1 1 1 1 (3 hlasů)
il

Česko – německé vztahy, soužití a konflikty již byly řešeny na mnoha stranách odborných i populárně naučných publikací. Nakladatelství Academia přináší jedinečný pohled na tuto problematiku ze strany Němců v publikaci Od Palackého k Benešovi: Německé texty o Češích, Němcích a českých zemích.


knihaAutorkou je historička Eva Hahnová, která se rozhodla využít a rozšířit svou soukromou sbírku německých textů a zpřístupnit ji širší veřejnosti. Sama prohlašuje, že:

Čtení starých textů je často nejen zábavné, ale mnohdy i velmi užitečné. Porozumět minulosti a poučit se z ní lze jen tehdy, jestliže ji co nejméně zamlžujeme prázdnými frázemi. Proto je užitečnější vyhledávat přímé stopy, které nám minulost zanechala, než důvěřovat výkladům druhých, byť i historiků na slovo vzatých; i ti se často jen přizpůsobují daným poměrům a jejich rétorickým návykům a spíše zamlžují, než osvětlují,… [1]
   
Ráda bych podotkla, že pohled na problematiku je ještě mnohem složitější, než píše. Hlavní komplikace je v tom, že každý z nás si daný text může vykládat svým způsobem. A – ano – je to i tím, že laický čtenář i historik, je ovlivněn dobou, ve které žije. Historikové často museli své texty upravovat tak, aby byly v dané době publikovatelné. (Výrazným příkladem je éra socialismu.) Ale nejen to. My všichni si v sobě neseme zažité zvyky a určitý způsob myšlení ovlivněný svou dobou. A proto, pokud dáte jeden text deseti lidem, každý z nich jej vyloží po svém.  Autorka dodává, že:
   
Tato kniha nenabízí výklad dějin česko – německých vztahů, nýbrž příležitost k přímému kontaktu s minulostí a osobnímu setkání každého čtenáře s jedním aspektem jak německých, tak i českých dějin. Jde o náhled do často opomíjeného mentálního prostředí, v němž generace Čechů žily, působily a na který reagovaly. [2]
   
Souhlasím s myšlenkou, že nejlepší je číst prameny samostatně, aby si každý z nás utvořil vlastní názor. Sama s takovými texty pracuji, a jelikož se věnuji přelomovému období 19. a 20. století, často narážím na osočování „toho druhého“. Dosud jsem měla možnost držet v rukách texty povětšinou české, které německou strany viděly zpravidla negativně a vždy si našly něco, co lze Němcům vytknout. V některých případech jsem však měla možnost srovnat, jak se na danou událost dívá český a jak německý tisk. A to pak byly znát markantní rozdíly. Proto jsem byla z publikace Od Palackého k Benešovi nadšená. Shromažďuje totiž chronologicky dokumenty, které vyjadřují názory na českou problematiku vůči německé otázce, a to od poloviny 19. století prakticky až do současnosti.
   
Hahnová rozčlenila publikaci do čtyř částí, přičemž první začíná rokem 1844 a končí vznikem samostatné Československé republiky v roce 1918. Na to pak navazuje další, dovedená do roku 1933, která zahrnuje především texty k první republice a končí výraznou událostí, jež zahýbala nejen česko – německými vztahy, převzetím moci Hitlerem. Třetí část zasahuje předválečná a válečná léta, tedy roky 1933 – 1945. Poslední část pak představuje dokumentaci dovedenou v podstatě až do současnosti, která však reaguje na poválečné poměry a problematiku odsunu Němců. Autorka každou z těchto částí doplnila úvodním textem, v němž komentuje některé dokumenty, vysvětluje okolnosti jejich vzniku a mírně komentuje jejich obsah. Samozřejmě se nevěnuje všem, což by ani nebylo z hlediska rozsahu této knihy možné. Pokud bychom čekali, že budeme držet v rukách klasickou edici se všemi edičními pravidly, budeme překvapeni. Cílem totiž bylo přiblížit dokumenty nejen odborníkům, nýbrž i laické veřejnosti. Proto tato pravidla porušila, ponechala pouze poznámkový aparát umístěný v závěru knihy. Místo toho každý dokument nejprve představuje a až pak cituje. Někdy je autorem známá osobnost (např. Palacký), pak se samozřejmě nezabývá jejím představováním, ale vyjádří se rovnou k situaci, za které dokument vznikl, co je v něm vlastně demonstrováno, atd. Nesnaží se však vnutit čtenáři svůj vlastní názor a ponechává každého, aby si o něm udělal patřičnou představu sám.
   
Ač se jedná o publikaci velmi obsáhlou, Hahnová veškeré své doplňující texty píše velmi čtivě a splňuje tím svůj cíl, který si vytyčila. Přibližuje se tak i laickému čtenářstvu. Vlastní dokumenty se pak čtou rovněž dobře, neboť obsahují tak fascinující názory a postoje, že musí zaujmout snad každého, kdo knihu otevře a dokáže byť jen trochu uvažovat nad danou problematikou.

[1] HAHNOVÁ, Eva. Od Palackého k Benešovi: německé texty o Češích, Němcích a českých zemích. Vyd. 1. Praha: Academia, 2014, s. 18. Historie (Academia). ISBN 9788020023896.
[2] Tamtéž, s. 18.

 

Aktuality

  • Březen 2024 odstartoval svůj běh Knižním festivalem v Ostravě

    V prvních dvou březnových dnech proběhl v Ostravě 5. ročník Knižního festivalu. Jako vždy nadšení čtenáři nakupovali knížky, navštěvovali  nejrůznější besedy, trpělivě stáli v dlouhých frontách na podpis svého oblíbeného spisovatele nebo jiné známé osobnosti. Mohli se také účastnit  dvou živých rozhlasových vysílání.

    Číst dál...  
  • Česká vlna nakladatelství Host

    Není sporu o tom, že se nakladatelství Host v průběhu let podařilo pod svou značku shromáždit celou řadu vynikajících českých autorů. Svědčí o tom zájem čtenářů i odezvy v médiích. Host věnuje pozornost propagaci pravidelnou účastí na knižních veletrzích, ale také pořádá samostatné akce. Ta, která je nazvána Česká vlna, představuje čtenářům autory a jejich knihy.

    Číst dál...  

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení