První monografie analyzující dílo básníka úžasu a úzkosti

Recenze

Vytvořeno 30. 3. 2015 3:00

Autor: Lucie Šimková

Monografie Tomáše Kubíčka Dvojí domov Jana Čepa je na českém trhu první monografií věnovanou básníkovi jitřního zraku Janu Čepovi. Profesor Kubíček přináší literárně fundovaný a analisticky zaměřený pohled na Čepovo dílo, přičemž vychází z povídkového souboru Dvojí domov, Čepovy prvotiny. Monografie je doplněná o bibliografii Čepova díla a seznam sekundární literatury.

Jan Čep (1902 – 1974), autor povídek, novel a románu Hranice stínu, esejista a překladatel z francouzského jazyka, se coby autor do širšího literárního povědomí poprvé dostal v roce 1926, kdy mu vyšla jeho prvotina, sbírka povídek Dvojí domov, která byla (stejně jako jeho další díla) velmi kladně přijata. Jako katolický autor v roce 1948 emigroval do Francie, kde v roce 1974 umírá a jeho kontemplativní dílo zapadá v čase.

Základ monografie Dvojí domov Jana Čepa tvoří textová analýza Čepova debutu Dvojí domov. Kapitoly věnované kompozici (přičemž každý základní kompoziční prvek má svou samostatnou kapitolu) se střídají s těmi, ve kterých profesor Kubíček předkládá genezi povídek i celkového povídkového souboru. Právě díky odkrytí textových změn souboru můžeme blíže poznat Čepa jako autora i jako člověka – jeho názorový, myšlenkový a duchovní vývoj, který se nezbytně v jeho díle odráží. Vše je zasazeno do kontextu literární doby, ve které Čep tvořil a která také ovlivňovala poetiku jeho beletristické tvorby i tón a témata jeho tvorby esejistické (velmi zajímavý je kontrast Čepa-beletristy a Čepa-esejisty, na který Kubíček poukazuje). Prostřednictvím analýz je osvětlován vztah Čepa k literárním proudům 20. a 30. let 20. století – v první řadě k ruralismu, modernismu či katolické literatuře.

Čepovy povídky i jeho román se vyznačují výraznou zkratkovitostí. Čep nezabředá do nesmyslných dávek slov a opisů, slova volí velmi pečlivě, prostě, vyhýbá se doslovnosti. Jeho poetika je založena na expresivnosti, díky které dokáže sáhnout čtenáři až na dno jeho vlastní duše. Dějovost není základním rysem Čepových próz. Čeho se jeho dílu nedostává na dějovosti, to je mu bohatě dopřáno na kontemplativnosti. Jako by každá jeho věta nabádala k zastavení, zpomalení, přemýšlení. Dotýká se existenciálních otázek, jako hledání sebe sama, místa v životě a ve světě, úzkosti z plynutí času a smrti, marnosti, která lpí na pozemských láskách, a stesku po druhém domově.

Fikční svět Jana Čepa je velmi kompaktní – prolíná se v něm duchovní a fyzická rovina člověka, který je pevně zasazen do prostoru a v proudu času, obklopen svými mrtvými, živými i ještě nenarozenými. Jako je Čepův svět soudržný, tak je i symbolický. A to jej činísložitějším, než by se na první pohled mohlo zdát. Vše jednoduše a prostě řečené v sobě skrývá hlubší význam – úlohou čtenáře je pak tuto skrytou rovinu vyprávění zachytit a dešifrovat. Proto si Čep vystačí s tak krátkým útvarem, jako je povídka. Kubíček samozřejmě píše i o křesťanské symbolice, kterou není možné pominout, protože bez ní by Čepova poetika nebyla celá. Velmi důležitá je i symbolika barev, se kterou Čep pracuje – nejčastěji narazíte na mariánskou modř (letní obloha, hlas kukačky, úzkost…), zlatou (slunce, zralá pole) – ostatně jeden z Čepových povídkových souborů vyšel pod názvem Modrá a zlatá.

Dvojí domov Jana Čepa není příliš vhodný pro literární laiky a čtenáře aspoň trochu nepoznamenané Čepovým dílem, minimálně jeho knižní prvotinou Dvojí domov, na které je tato monografie postavená. Profesor Kubíček jako literární teoretik samozřejmě užívá literární terminologii, občas to tedy může představovat krkolomnější čtení (ostatně jako kterákoliv jiná teoretická četba). Pokud se však na knihu opravdu soustředíte a nebudete v myšlenkách připravovat večeři, nedá se jí neporozumět. Vrací po letech do širšího povědomí dílo autora, jehož poetiku ve svých Zápisnících ocenil i František Xaver Šalda a další významní doboví literární kritici, dílo, které svou prostotou a pokorou vyvolalo nezvykle silný kladný ohlas na všech stranách českého literárního „bojiště“.

KUBÍČEK, Tomáš. Dvojí domov Jana Čepa. Vydání 1. Brno: Host, 2014, 284 s. ISBN 978-80-7491-261-0