Jaroslav Dušek, Pavlína Brzáková: Tvarytmy

Recenze

Vytvořeno 4. 5. 2015 3:00

Autor: Renata Petříčková

Kolik lidí, tolik různých úhlů pohledů na tento text vynikajícího Jaroslava Duška. Dokonce si odvažuji tvrdit, že u Tvarytmů platí i to, že záleží na tom, v jaké životní fázi, ba i náladě, si ji budete číst.  Je to totiž jedna z mála vzácných knih, která má potenciál působit na každého čtenáře jinak.

Knihu s Jaroslavem Duškem sepsala Pavlína Brzáková, která už s ním podobným stylem pracovala na knize v roce 2012 s názvem Země. Vím, že společně s ním prožívala ty chvíle, o kterých mluvili a které potom přepisovala, a určitě zažívala podobné pocity jako čtenáři.  Škoda jen, že v této knize nejsou její intermezza, kterými osvěžila první knihu Země.  Docela by mne zajímala, psát podobné texty a být delší dobu ovlivněna tímto člověkem musí být pocitově nezapomenutelným zážitkem na celý život.

Vše je vláčné jako hebká tma…

Víte, jaké tvary má tma? Jaké tvary mají rytmy? A vůbec, jak to vypadá, když strávíte týden v naprosté tmě a izolaci? Vzácný dar má Jaroslav Dušek a jeho vyprávění o životě je trefou do černého. Někdy ta trefa bolí, jindy se po jejím zásahu rozlije v člověku úlevné blaho. Povídá o životě, o takovém, jaký opravdu je.  Jaký ho cítíme, ale často nemáme čas ho právě tak vnímat. A v tom tkví kouzlo této knihy. A je úplně jedno, jestli budete číst hluboké zážitky z jeho dvou pobytů ve tmě nebo pár odstavců o tom, jak si jeho vědomí vzpomnělo na dávné tradice a pustilo se do krouhání a nakládání zelí a jaký to mělo úspěch. Na druhou stranu i to, jak 52 let směřoval k živé stravě a jaké měl pocity, když ji naplno objevil! A vše je to jakoby okouzleno tím lehký oparem naprosto změněného vědomí, obráceného do sebe, do prosté moudrosti člověka, kterou autor načerpal v té tmavé chatce, svatyni, při svém pobytu ve tmě.

Kniha Tvarytmy je jako pohlazení na duši a osvěžení mozkových buněk. Současně nádherně vyšumí i srdce jako růžové šampaňské a celé se to spojí to nádherného tance života. No, zkrátím tu poezii – prostě při čtení Tvarytmů jsem měla pocit, že dokonale odpočívám a dokonale se učím o životě zároveň. Ve chvíli, kdy jsem zaklapla tuto knihu, jsem byla odhodlaná jít do života a do světa s otevřeným srdcem, protože to bylo to JEDINÉ A SPRÁVNÉ.

No pravda je, že takový pocit, že třeba pravidelně ošetřovat a živit, nebo opět sjedeme do starých vyjetých kolejí. Ale Jaroslav Dušek ví, jak si přenastavit mysl, a to je klíč k jeho úspěšnému a spokojenému životu. Povídání v této knize je plné jeho typického humoru i moudrosti.  A často poznatků, které máme v sobě, ale ne vždy je objevíme – zaujalo mne jeho krátké povídání na téma, jak rychle se mění svět. Co bylo vzácností pro naše babičky… byly povozy, auta byla ještě neznámá… a když jejich generace umírala, začínala se vyrábět auta s automatickým parkováním. Co čeká nás, co naše děti? Jak zběsile se lidstvo posune dál? Jsou to skoky, které – logicky vzato – není schopna lidská mysl a tělo nějak zvládat, postupně se jim po generace přizpůsobovat.
 
A právě tyto myšlenky mne na tvarytmech baví. Stačí nakousnout téma…a už se košatí. Nejen ústy Jaroslava Duška a perem Pavlíny Brzákové, ale také ve vaší duši. Ve vaší mysli se začínají rozbíhat naprosto stejné myšlenky, další směry… Další tvary Duškovy tmy.

Ilustrace jen dotváří ladnost a fantazijní prožívání

Kniha je úžasná také ilustracemi, které vytvořili nevidomí lidé pod vedením akademického malíře Dino Čeča. Jejich tvorba je jedinečná, protože je tvořena dotykovou metodou, již jejich učitel sám stvořil a vymyslel. Na křtu knihy v listopadu v divadle Lávka zazpívala nevidomá zpěvačka. Dokonale se o tuto knihu postaral její autor i celé nakladatelství. Myslím si, že je to do každého detailu úžasně poskládané dílo, které si zaslouží pozornost každého, kdo má rád trochu hezkého do duše.

P.S. Na závěr jedna čtenářská libůstka. Tahle kniha úžasně voní. Na dálku, papírem, plnou papírovou sladkou vůůůůůní!!! Sladce a hebce, jako omalovánky za mého dětství! To mi nedá, tohle nenapsat, já se totiž nemůžu nabažit!

O autorech:

Knihu sepsala jako autorizované vyprávění Jaroslava Duška Pavlína Brzáková

Etnoložka, která se zbývá studiem kultur sibiřských kočovných pastevců. Vydala dvě knihy jejich pohádek a příběhů – Goromomo goroló – vyprávění sibiřskejch Evenků (1996) a Jamtana – vyprávění sibiřskejch Něnců (1997). V roce 2000 vyšla její novela Stíny na kupecké stezce a kniha Goromomo goroló – Davnym davno na území Evenckého autonomního okruhu, kterou napsala v ruštině spolu s ruským lovcem Vitalijem Voronovem. Poté následovala mytologie Cesta medvěda (2002), román Dědeček Oge  - Učení sibiřského šamana (2004), obnovené vydání prvních sběrů Až odejdu za horu (2004) a sibiřský cestopis Modřínová duše (2005). V roce 2006 vyšly její příběhy pěti světadílů Co přináší vítr a v roce 2008 volné pokračování románu Dědeček Oge s názvem Dva světy. Je spoluautorkou knih Květa Fialová – štěstí tady a teď (2009) a Květa Fialová – Zákony štěstí (2010). Je také autorkou pohádkových příběhů pro děti Helinda a klekánice (2009). V roce 2012 napsala s Jaroslavem Duškem další knihu, která dostala název ZEMĚ. Působí jako šéfredaktorka měsíčníku Regenerace.

Foto: Eminent, foto ze křtu Kamil Vancoller

BRZÁKOVÁ, Pavlína. Tvarytmy Jaroslav Dušek. Vyd. 1. Praha: Eminent 2014, 203 s. ISBN 978-80-7281-488-6.