Prozkoumejte svět z jiného úhlu pohledu

Recenze

Vytvořeno 18. 6. 2015 3:00

Autor: Pavla Sklenářová

Máte-li rádi ten pocit chvění, když objevíte něco nového, rádi byste prožili dobrodružství dávných objevitelů nových zemí se šťastným návratem domů, a přesto „víte“, že už se vám to nemůže povést, projděte se po okolí. Prozkoumejte notoricky známá místa z jiného úhlu pohledu. A především zapomeňte na striktní oddělení zeměpisu, dějepisu, psychologie, sociologie a ekonomie. Autor to udělal a výsledkem je netradiční průvodce po ztracených místech, tajných městech a dalších zajímavých oblastech.

Alastair Bonnett, autor publikace Ztracená místa, tajná města a jiné záhady na mapě světa, je sociální geograf, který přednáší na univerzitě v Newcastlu. Celou knihou se táhne nit, která propojuje jednotlivá místa s lidskou společností. V úvodu je zdůrazněna lidská svázanost s nějakým místem. Člověk, ať už kočovný, nebo usedlý, vždy potřebuje nějakou základnu, kde složí hlavu, kde odpočívá, vede rodinný život. A tato místa se s časem proměňují, mizí, nebo se objevují nová. Tato místa člověk sám aktivně proměňuje či utváří a vytváří si k nim určitý vztah, který autor označuje jako topofilie.

Autor uvažuje nad významem 47 naprosto odlišných míst světa, od obyčejného silničního ostrůvku v Anglii přes Leningrad jako paralelní město, existující v současném Petrohradu, až po města uzavřená veřejnosti, jako například ruský Železnogorsk.
 
Jednotlivé objekty svého zájmu rozdělil do několika kategorií:

Ztracená místa obsahují objekty, které zmizely z map nebo je jejich zánik neodvratný.  Za zmínku stojí například písečný ostrov, který se několik století přenášel z mapy na mapu, než se ve 21. století zjistilo, že se jedná o kartografickou chybu a na daných souřadnicích se žádný ostrov nenachází. Leningrad přežívá jako město či spíše životní styl pamětníků v současném Petrohradě. A stará Mekka zaniká díky developerskému boomu, který nebere ohled na historii, staví se hotely, obchodní centra atd., aby se paradoxně nalákali turisté na zbytek starých staveb, které demolici unikly.

Skryté prostory a území zahrnují místa od prosté liščí nory ve městě, kde se autor zamýšlí nad možnou koexistencí lidí a zvířat, přes Leningrad jakožto myšlenkovou ideu petrohradských pamětníků, až po zmiňovaný Železnogorsk.

Země nikoho jsou oblasti, které nejsou z nějakých důvodů začleněny do existujících států nebo je jejich příslušnost ke státu sporná. Jsou to oblasti na pomezí. Zvláštním případem je ovšem dopravní ostrůvek, jenž je tvořen nedostupnou divočinou mezi dopravními tepnami. Autor se zamýšlí, jak propracovaná víceúrovňová křižovatka odstřihla lidi od minulosti reprezentované stavbami v místě, kde byl vybudován dotyčný obchvat.

V části o mrtvých městech se dozvíte o městech z různých důvodů opuštěných (např. známá Pripjať) či ryze fiktivních, jako např. severokorejská vesnice v blízkosti jižních hranic, která měla vzbudit zdání idyly. Zaujalo i místo, které autor označil jako archeologický park sicilské nedokončenosti, kdy ambiciózní politici dvacetitisícového města rozestavěli spoustu účelových staveb, které však zůstaly nedokončeny.

Vyčleněné oblasti autor definuje jako oblasti, ve kterých neplatí standardní zákony. Ze známých pojmů se zde můžete setkat s mezinárodním vzdušným prostorem či horou Athos, zaujmou i tzv. odpadní prostory, což jsou nevyužité zbytky stavebních pozemků mezi jednotlivými stavbami, dlouhé a úzké nevyužitelné „nudle“. Konceptuální umělec G. Matta-Clark jejich skupováním a ohrazováním dokazoval důležitost i sebemenšího kousku pozemku pro náš pocit vlastnictví a zároveň posouváním hranic soukromého vlastnictví až do této absurdity kritizoval jeho samotnou podstatu. [1] Pirátské město Hobyo se z kvetoucího místa stalo centrem zločinu a i přes vysoké zisky pirátů na noc mizí ve tmě kvůli nedostatku elektřiny.

Enklávy a odštěpené národy je částí knihy, která se zabývá blíže problematikou hranic jako něčeho, co lid rozděluje, ale zároveň ohraničuje prostor, kam můžeme utéct. Nemluví se zde ale o územích nikoho, ale o územích, která patří jinému státu, než kterým jsou obklopeny. Dočtete se například o Sealandu, samozvaném ministátečku vzniklém na ropné plošině. Na příkladu jihomoldavského Gagauzska autor upozorňuje na odstředivé tendence, které způsobuje nacionalismus. Když se od Sovětského svazu oddělila Moldávie, proč by se od Moldávie nemohlo oddělit Gagauzsko?

Plovoucí ostrovy zase lákají lidi kvůli své nezakotvenosti, pohyblivosti. Plovoucí ostrov z odpadků upozorňuje veřejnost na silné znečištění oceánů. Na Maledivách vzniká celá plovoucí vesnice jako důsledek růstu počtu obyvatel. Ta bude sloužit jen bohatším, jedná se totiž o luxusní bydlení. Do této kapitoly je zařazena i výletní loď Svět. Kajuty vlastní 130 rodin, které tak mohou procestovat svět a zároveň být doma. Bohatým tak poskytuje luxusní zázemí, zároveň je odděluje od běžného světa. Na rozdíl od jiných dopravních lodí neslouží k prosté přepravě z bodu A do bodu B, ale stává se domovem, místem, ke kterému člověk cítí jisté pouto.

Část o pomíjivých místech autor začíná kapitolou o odpočívadle v Hog’s Back, které proslulo oblibou u lidí provozujících „dogging“ – tedy sex na veřejně přístupném místě. Klade si otázku, proč některá místa lidi rozpalují víc než jiná a tentokrát propojuje zeměpis s otázkou sexuální. V kapitole o parkovišti na losangeleském mezinárodním letišti se autor zamýšlí nad tím, zda stále ještě doprava slouží místům a lidem, nebo je to naopak. Proč jsou lidé ochotni bydlet v karavanech na parkovišti, aby mohli za nízký plat pracovat na letišti? Ulička Stacy’s Line, místo spjaté se skrýšemi, ve kterých se děti vymezují vůči světu dospělých a budují si vlastní svět, uzavírá tuto část i knihu.

Tento přehled není úplný, vybírala jsem místa, která dle mého názoru nejlépe vystihují danou část knihy.

Není to ani klasický cestopis, ani odborná literatura. Je to soubor zamyšlení nad vztahem člověka a místa z různých úhlů pohledu.  Už jen proto je výběr míst nutně subjektivní, jiný autor by psal o odlišných lokalitách. Uvádí základní informace o poloze, které jsou doplněny souřadnicemi hned pod názvem kapitoly. Tyto informace pak dává do souvislosti s lidskou činností. Ať už daný prostor ovlivňuje naši činnost, myšlení, vnímání, nebo naopak. Kniha vás popostrčí k tomu, abyste hledali paralely k obdobným místům ze svého života. A nemusíte nutně procestovat svět, sám autor uvádí i místa ve svém nejbližším okolí, ale i ze své minulosti. Ale určitě se budete dívat na vaše místa trochu jinak než před přečtením této knihy.

[1] BONNETT, Alastair. Ztracená místa, tajná města a jiné záhady na mapě světa. 1. Vyd. Brno: JOTA, s. r. o., 2015, 288 s. ISBN 978-80-7462-747-7. Str. 164-165