Recenze: Linda Zeman Spaleny, Ludmila Zemanová – Karel Zeman a jeho kouzelný svět

Vytvořeno 6. 2. 2016 2:00

Autor: Petra Lojínová

CPress Brno ve společnosti Albatros Media a.s. vydalo v závěru roku 2015 exkluzivní knihu Karel Zeman a jeho kouzelný svět, jejímiž autorkami jsou dcera K. Zemana Ludmila Zemanová a jeho vnučka Linda Zeman Spaleny.

Knihu otvírá úvodní slovo Zemanovy dcery Ludmily, následuje šest kapitol, podrobná filmografie a doslov vnučky Lindy. V kapitole Cesta životem k filmovému umění Ludmila popisuje otcovo dětství a mládí tak, jak je znala z jeho vyprávění, jeho cesty po Evropě a sbírání pracovních zkušeností, až do začátků práce ve filmových studiích ve Zlíně. Zeman byl v podstatě filmový samouk, vystudoval pouze aranžérský kurz a soukromou grafickou školu ve Francii. Ale výčet zemí, které s minimem prostředků a zcela na vlastní pěst poznal, svědčí o jeho obrovské houževnatosti, která se později odrazila v jeho filmařské práci.

Další kapitoly zachycují Zemanovy počáteční loutkové filmy a jeho první úspěchy u nás i ve světě. Popisují specifika Zemanovy práce s loutkami, experimenty s kombinací filmových technik a práci se světlem. Velmi zajímavá je podkapitola věnovaná filmu Inspirace, ve kterém Zeman „rozpohyboval“ křehké skleněné figurky a vytvořil tak naprosto originální poetický snímek.

Tři následující kapitoly se věnují filmům, které K. Zemana celosvětově proslavily jako nepřekonatelného mistra fantazie, pokračovatele G. Mélièse a jedinečného tvůrce adaptací díla J. Verna. Cesta do pravěku z roku 1954 je prvním filmem, který kombinuje trikovou techniku kresleného a loutkového filmu a živé herce a který otevřel cestu vědecko-fantastickým filmům s tématem prehistorického světa. Neskutečně náročná příprava i samotná realizace a maximální snaha o vědecky přesné zobrazení pravěku dělá z Cesty do pravěku výjimečné dílo světové kinematografie. To samé se dá tvrdit i o filmech, které vznikly na náměty francouzského spisovatele Julese Verna – Vynález zkázy, Ukradená vzducholoď a Na kometě. Jako spisovatelův velký obdivovatel přistoupil Zeman k adaptacím těchto knih s maximální pokorou a úctou, ale zároveň i nebývalou invencí. Vrcholná výtvarná stylizace, důraz na sebemenší detail a zdařile zachycená atmosféra dobových ilustrací přinesly Zemanovi slávu a řadu ocenění na prestižních filmových festivalech.  Podobně vrcholnou stylizací se vyznačuje i pohádkově fantastický film Baron Prášil. Dokonalý vizuální zážitek s netradičním využitím barvy podporují i vynikající herci v čele s M. Kopeckým. Ačkoliv neměl K. Zeman k dispozici moderní počítačovou techniku a řada triků vznikala „na koleně“, působí filmové záběry poctivě a opravdově. Tento pocit ještě zesílí po prohlédnutí knihy, protože si čtenář uvědomí, kolik mravenčí práce a nápadů za nimi stojí.

Výrazná kapitola v závěru knihy je věnována Zemanově tvorbě pro děti – filmům Pohádky tisíce a jedné noci, Čarodějův učeň (ten mi v dětství způsobil nejednu noční můru) a Pohádka o Honzíkovi a Mařence. Kapitola obsahuje velké množství ukázek kreslených návrhů loutek a technických scénářů. Zeman obdivoval pohádku a považoval ji za důležitou v životě dítěte a koneckonců i dospělého. Pohádky tak pomyslně otevřely i uzavřely jeho filmovou tvorbu.
 
Kniha je pojata jako kombinace vyprávění dcery Ludmily, citátů Karla Zemana a řady faktografických údajů o filmech s obrovským množstvím fotografií, ukázek scénářů a poznámek k filmům. Svým vzhledem připomíná techniku zvanou scrapbooking, ovšem na vysoké výtvarné i obsahové úrovni. Texty nejsou příliš rozsáhlé, asi nejdelší jsou v úvodních kapitolách. Vyprávění dcery Ludmily je zastřeno idealizací, se kterou vzpomíná na téměř bezstarostnou dobu dětství a mládí. Tam, kde by mnozí začali probírat křivdy ze strany bývalého režimu, Ludmila popisuje dobrodružství, která jako dítě při tatínkově filmování zažívala. K okouzlujícímu výtvarnému zpracování tak přidává optimistické a láskyplné povídání, kniha pomyslně hladí své čtenáře po duši.

Dcera Ludmila oceňuje houževnatost, talent a pracovitost otcových kolegů a je zřejmé, že je stejně vnímal i samotný Zeman. V textu několikrát zazní, jak důležitá byla hudební složka filmů. Zemanovým dvorním skladatelem byl Zdeněk Liška, jeden z nejvýznamnějších autorů české filmové hudby. Ti, kteří neustále omílají, že je autorem znělky ke Třiceti případům majora Zemana, by si měli poslechnout jeho hudbu nejen k filmům K. Zemana, ale třeba F. Vláčila nebo J. Herze.

V souvislosti s vydáním knihy je zapotřebí zmínit činnost Muzea Karla Zemana, které na její tvorbě participovalo a současně je - společně s Českou televizí a Nadací české bijáky – partnerem projektu Čistíme svět fantazie, v jehož rámci by mělo dojít během tří let ke zrestaurování filmů Vynález zkázy (už proběhlo), Baron Prášil a Cesta do pravěku. To je jistě chvályhodný čin, který si jeden z našich nejúspěšnějších režisérů všech dob skutečně zaslouží.

Kniha Karel Zeman a jeho kouzelný svět je skutečně luxusní publikace po všech stránkách. Výtku mám ke gramatickým chybám, které se přece jen v textu objevují, např. na začátku zemanovy cesty (str. 2), scény s živými herci, byly natočeny… (str. 80), doktorka Schwartzová a Otfried Preussler, několikrát navštívili tátu ve Zlíně – byli přesvědčeni že jedině on může… (str. 222). Přesto si nakladatelství zaslouží obrovský obdiv za péči, kterou knize věnovalo. Je skutečně s podivem, že o světově proslulém režisérovi vyšly pouze dvě monografie – jako první vydalo sborník dokumentů s názvem Karel Zeman brněnské nakladatelství Blok v roce 1986, ta druhá s dlouhým odstupem až nyní.  

Pokud máte po přečtení článku pocit, že je kniha Karel Zeman a jeho kouzelný svět skvělá, věřte, že ve skutečnosti je ještě mnohem lepší.

ZEMAN SPALENY, Linda a Ludmila ZEMANOVÁ. Karel Zeman a jeho kouzelný svět. První vydání. Praha: CPress, 2015, 262 s. ISBN 978-80-264-0941-0.