Recenze: Albert Einstein – Smysl relativity
- Vytvořeno 30. 7. 2016 1:00
- Autor: Štěpán Ledvinka
V knize Smysl relativity, kterou vydává nakladatelství Vyšehrad, její autor Albert Einstein seznamuje čtenáře s myšlenkovou poutí, která ho vedla k teorii relativity, speciální i obecné, a to v překladu významného relativisty, profesora Jana Novotného z Brna.
Myslím – ale to jen na okraj –, že jsem tak konzervativní, že kdejaká konzerva v mé blízkosti by se mohla považovat za fresh. Můj konzervatizmus způsobuje i mou náklonnost k teorii relativity. Může se to zdát paradoxní, ale není. Vždyť Einstein sám nehledal veličiny, které jsou proměnné, ale naopak neměnné – invariantní. Nevěříte? Začtěme se do jeho výkladu a nestačíme žasnout nad přímostí, přísnou logikou a krásou, se kterou buduje své teorie. Budeme se v jeho těsné blízkosti asi cítit méněcenní, ale nemáme se jistě zač stydět. Speciální (STR) a obecná teorie (OTR) patří ke sto let nepřekonaným nejvyšším úrovním našeho poznání.
Kniha vychází ze čtyř přednášek, které Einstein přednesl v roce 1921 na Princetonu v rámci Stafford Little Lectures. Ty Einstein pro pozdější vydání doplnil o část s kosmologií a pro poslední vydání, ze kterého ostatně vychází i tento překlad, o relativistickou teorii nesymetrického pole, které věnoval poslední desetiletí svého života.
Kniha je tak rozdělena do šesti celků. V první části se Einstein věnuje předrelativistické fyzice a mnohé čtenáře překvapí, že se k dílu svých předchůdců nestaví kriticky, ale naopak s úctou, která si váží dědictví minulosti. Pasáž je to velmi filozofická a poměrně náročná – ostatně jako celá kniha. Probírá v ní i takové otázky jako vztah smyslových vjemů, vědecké teorie a realitu. V úvodní kapitole zjišťujeme, že klíčovým slovem pro něj není relativita, ale právě neměnnost fyzikálních zákonů, tedy invariance. Jak v knize [1] na str. 153 uvádí v doslovu prof. Jan Novotný: „Nalézání invariantních veličin a rovnic dává klíč k stanovení zákonů, které jsou ve shodě s pozorovanou realitou. Tímto vůdčím principem se Einstein řídil v celém svém díle.“ Dále autor zavádí potřebný matematický aparát, a tak hned na prvních stránkách knihy si čtenář uvědomí, že nejde o klasickou populárně-naučnou publikaci, která se vyhýbá matematice. Po pár stránkách přichází čtenář o dost rozšířenou iluzi, že Einstein matematice neholdoval nebo dokonce nerozuměl. Opak je pravdou!
Další kapitoly se, jak už bylo řečeno, věnují speciální teorii relativity a dvakrát obecné teorii relativity, relativistické kosmologii a v dodatcích pak relativistické kosmologii a relativistické teorii nesymetrického pole. Výklad obecné teorie relativity je rozdělen do dvou částí. V první autor vysvětluje, proč STR nestačí na vyřešení problému gravitace. Druhá část představuje cestu, jež vedla k nalezení rovnic OTR.
Kniha je nejspíš z marketingového hlediska doplněna velmi, velmi rozsáhlou předmluvou Briana Greena, podle mne naprosto zbytečnou. Závěr knihy patří doslovu překladatelově, který na rozdíl od předmluvy je věcný, doplňující a zajímavý.
Za dobu své existence byly obě teorie potvrzeny tolika experimenty, že v rámci jejich platnosti by nemělo být pochyb o jejich správnosti. Dnes už máme experimentální důkaz gravitačních vln. Ovšem i dnes se najde řada lidových bádalíků (termín pochází od prof. Jana Horského), kteří mnohdy nemají ani střední školu, ale dovolují si tvrdit, že se Einstein mýlil. Škoda, že ani tato kniha je z jejich utkvělých představ nevyléčí.
Dovolte mi ještě historickou odbočku. V roce 1925 vychází v tehdejším Československu kniha prof. Františka Závišky [3] o Einsteinových teoriích relativity: speciální a obecné. Profesor Záviška v úvodu píše: „Sotva která teorie fysikální vzbudila takový rozruch a byla přijata s posudky tak rozdílnými jako Einsteinova teorie relativnosti; kdežto jedni srovnávali jejího zakladatele s Newtonem a Koperníkem, neváhali druzí prohlašovati celé jeho dílo přímo za podvod. Tato knížka byla psána s přesvědčením, že Einstein ukázal fysice správnou cestu a že jeho myšlenky nezmizí z teorií fyzikálních nikdy...“ A to si uvědomme, že je psáno 10 let po zveřejnění OTR a 20 let po zveřejnění STR. Pravdou je, že v té době experimentálních důkazů těchto teorií bylo velmi poskrovnu. Z tohoto je patrné, že teorie neměla na růžích ustláno a musela bojovat o své místo na fyzikálním výslunní. Na druhou stranu budila vášně, jitřila fantazii a zajímala i širokou veřejnost, když o ní byla napsána populárně-naučná kniha.
Nakladatelství Vyšehrad vydáním této knihy jistě z komerčního hlediska riskuje, ale má můj velký obdiv. Jednak vydalo knihu, jejíž české vydání tu jistě chybělo a je mi líto, že se ho nedožil profesor Jan Horský a mnoho dalších. Pro českého čtenáře má i tu zvláštnost, že se v knize autor zaobírá myšlenkami chrlického (Chrlice, dnes městská část Brna) rodáka a významného rakousko-uherského fyzika Ernsta Macha. Další velké uznání patří i redaktorům, kteří přestože matematická literatura není hlavním předmětem zájmu tohoto nakladatelství, odvedli velmi dobrou práci při sazbě náročného matematického textu. Ne že by se mu nedalo nic vytknout, to jistě dalo, ale sazba celkově nepůsobí špatně a pokud ji porovnám třeba s [2] z produkce nakladatelství Academia, které se specializuje i na matematickou literaturu, tak se redakce Vyšehradu nemá vůbec za co stydět.
Závěrem lze směle prohlásit, že v mnoha směrech jde o publikaci ojedinělou a o obdivuhodný počin nakladatelství Vyšehrad, který stojí za přečtení, i když nebudete matematické části příliš, či vůbec rozumět. Můžete alespoň sledovat myšlenkové pochody autora. Studenti fyzikálních a matematických oborů v této knize jistě najdou poklad, neboť je někdo fundovanější, kdo jim dá úvod do teorie relativity, než sám její tvůrce?
[1] EINSTEIN, Albert a Jan NOVOTNÝ. Smysl relativity. Praha: Vyšehrad, 2016, 168 s. ISBN 978-80-7429-537-9.
[2] PŮLPÁN, Zdeněk. Odhad informace z dat vágní povahy. Praha: Academia, 2012, 198 s. Gerstner. ISBN 978-80-200-2076-5
[3] ZÁVIŠKA, František. Einsteinův princip relativnosti a teorie gravitační. Praha: JČMF, 1925, 166 s.
Aktuality
-
Březen 2024 odstartoval svůj běh Knižním festivalem v Ostravě
V prvních dvou březnových dnech proběhl v Ostravě 5. ročník Knižního festivalu. Jako vždy nadšení čtenáři nakupovali knížky, navštěvovali nejrůznější besedy, trpělivě stáli v dlouhých frontách na podpis svého oblíbeného spisovatele nebo jiné známé osobnosti. Mohli se také účastnit dvou živých rozhlasových vysílání.
Číst dál... -
Česká vlna nakladatelství Host
Není sporu o tom, že se nakladatelství Host v průběhu let podařilo pod svou značku shromáždit celou řadu vynikajících českých autorů. Svědčí o tom zájem čtenářů i odezvy v médiích. Host věnuje pozornost propagaci pravidelnou účastí na knižních veletrzích, ale také pořádá samostatné akce. Ta, která je nazvána Česká vlna, představuje čtenářům autory a jejich knihy.
Číst dál...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...