Recenze: William Ury – Jak dosáhnout souhlasu aneb jak nebýt sám sobě úhlavním nepřítelem

Vytvořeno 22. 1. 2017 1:00

Autor: Zuzana Tomášková

Nemine den, kdy bychom nevyjednávali – ať už sami se sebou, nebo se svým okolím. Určitě to znáte. Některá vyjednávání jsou snazší, jiná vyžadují úsilí a mohou vyčerpávat. Autor knihy Jak dosáhnout souhlasu William Ury působil dlouhá léta jako vyjednavač a mediátor v řadě konfliktů. Stále intenzivněji si při tom uvědomoval, že našemu úsilí získat od života to, co skutečně chceme, se zdaleka tolik nestavějí do cesty druzí lidé, jako my sami.

Co doopravdy chceme? To je zajímavá otázka. A často nám k jejímu zodpovězení brání to, že si neuvědomujeme naše skutečné potřeby. Anebo také to, že se příliš ohlížíme na druhé, nebo s nimi naopak bojujeme. Reagujeme-li způsobem, který není v souladu s našimi opravdovými zájmy, sabotujeme sami sebe. A současně, pokud při konfliktních situacích dáváme průchod jednoduchým, emocionálním reakcím, vyvěrá na povrch mnohdy nepřátelsky laděný způsob uvažování „výhra–prohra“, tedy za předpokladu, že to, co chceme, můžeme získat buď my, nebo naši oponenti.

Pokud se ovšem naučíme, ještě před tím, než začneme ovlivňovat druhé, obrátit pozornost k sobě samým, dokážeme posléze lépe uspokojit jak své vlastní potřeby, tak potřeby svých partnerů či konkurentů. Namísto toho, abychom byli sami sobě úhlavními nepřáteli, staneme se svými nejlepšími spojenci. William Ury ve své knize nabízí šest kroků, které napomohou k získání „vnitřního souhlasu“ se sebou samými. Patří mezi ně například cvičení na vytvoření své vnitřní BATNY, tedy druhé nejlepší alternativy k vyjednávané možnosti, se kterou jste ochotni ještě souhlasit.

Určitě je důležité porozumět tomu, že posuzovat sebe sama, obviňovat druhé, obávat se nedostatku či reagovat na odmítnutí odmítnutím, to vše patří k naší přirozenosti. Dokážeme-li však poznatky získané v této knize uplatnit v praxi, dosáhneme nejen vnitřního naplnění, ale také snáze dosáhneme souladu s lidmi okolo nás a se světem, který nás obklopuje. Americký prezident Theodore Roosevelt kdysi řekl: „Kdybyste nakopali do zadku člověka, jenž je odpovědný za většinu vašich potíží, měsíc byste se neposadili.“

U publikace Jak dosáhnout souhlasu jsou patrné velké zkušenosti autora knihy. Ten předává nejen své pracovní poznatky, ale i poznatky ze svého života, které jej dovedly až k tomu, že se naučil žít sám se sebou v souladu. Dozvíte se tak například, co se naučil, když při lezení na skále svěřil svůj život malé borovici, či co ho naučila jeho těžce nemocná dcera Gabi. Číst tuto knihu je takový malý zážitek. Umí oslovit mnohými myšlenkami i tím, jak se před vámi skládá život a zkušenosti autora. Občas sice William Ury sklouzává k balastu, který ale vzápětí vystřídá úderný úsek.

Co bych dále vyzdvihla, je dobré členění kapitol, díky čemuž se kniha dobře čte a je možné se nad některými pasážemi hlouběji zamyslet. Líbí se mi také zapojování citátů, které dodávaly řečenému hlubší význam. Např. v pasáži, kde se řešila sebedůvěra a víra v budoucnost, autor zmínil citát Winstona Churchilla: „Pesimisté vidí v každé příležitosti obtíže. Optimisté vidí v každé obtíži příležitost. Já jsem optimistou. Být čímkoliv jiným není k ničemu.“ Sama mám doma sbírku citátů, které umí dobře nastartovat. A tady jsem jich našla celou sbírku.

Knihu bych doporučila každému, kdo se chce hlouběji zamyslet nad konflikty ve svém životě, a také těm, kteří chtějí žít ve větší harmonii sami se sebou i s lidmi okolo sebe. Tato kniha v tom může být inspirující i poučná zároveň. Pro mě určitě byla.

Název: Jak dosáhnout souhlasu aneb jak nebýt sám sobě úhlavním nepřítelem
Autor: William Ury
Překlad: Aleš Lisa
Nakladatelství    Management  Press
Místo vydání: Praha
Rok vydání: 2015
Vydání: 1.
Počet stran: 160
ISBN 978-80-726-1293-2