Recenze: Jan Bažant – Perseus & Medusa: zobrazení mýtu od počátku do dneška

Vytvořeno 26. 11. 2017 0:00

Autor: Andrej Lobotka

V srpnu 2017 vyšla monografie Jana Bažanta nesoucí název Perseus a Medusa: zobrazení mýtu od počátku do dneška. Kniha je pět set devět stránkovým komentářem k autentickým pramenům (k textům a především k pěti stům typických zobrazení) mýtu o Perseovi a Meduse. Publikace vyšla v Nakladatelství Academia v rámci Strategie AV21, kterou Akademie věd ČR přijala v prosinci 2014 [k Strategii AV21 Akademie věd ČR viz blíže http://av21.avcr.cz/].

Jan Bažant vystudoval klasickou archeologii a dějiny umění v Praze na Karlově univerzitě, kde byl v roce 2005 jmenován profesorem. V současnosti působí jako vědecký pracovník v Kabinetě pro klasická studia Filosofického ústavu Akademie věd ČR a jako profesor na Trnavské univerzitě. V jednom z rozhlasových rozhovorů vysvětlil, proč se věnoval právě danému mýtu: „Perseus zaujímá významné místo na památce, kterou dobře znám, a to na pražském Belvederu, který si nechal zbudovat Ferdinand I. Na vstupním průčelí je zobrazen celý Perseův mýtus. A Ferdinand se tam prezentuje jakožto druhý Perseus. Jedná se o aktualizaci mýtu ve 2. čtvrtině 16. století. A já jsem chtěl vědět, co tomu předcházelo a následovalo.“ [Viz HORÁKOVÁ, K., KAŇKOVÁ, M. Jan Bažant: Mýtus pomáhá ukotvit naši proměnlivou společnost [online]. [cit. 30. 9. 2017]. Dostupné z www: https://vltava.rozhlas.cz/jan-bazant-mytus-pomaha-ukotvit-nasi-promenlivou-spolecnost-5985235.]

Autor se tak nezabývá jenom vznikem a vývojem tohoto mýtu ve starověkém Řecku, ale zejména chce čtenářům ukázat, že jednotlivá zobrazení mýtu o Perseovi a Meduse v kultuře poantické Evropy jsou stejně pozoruhodná jako jeho samotný vznik. Sám připouští, že na uvedeném mýtu jej „…nezajímá ani tak jeho nadčasová platnost jako spíš jeho dobová podmíněnost.“ (str. 10) Místní a časové poměry, na které pozdější zobrazení mýtu reagovala, jsou pro autora stejně důležité jako okolnosti vzniku nejstarších obrazových typů v dávné minulosti. U jednotlivých zobrazení mýtu jej tak zajímá, kdo si dílo objednal, proč dílo dostalo právě takovou podobu, jakou dostalo, jakou mělo funkci a jakou hrálo roli v životě umělce, který jej vytvořil.

Publikace má tři hlavní části odpovídající hlavním fázím vývoje zobrazení mýtu. Uvedené části otevírá krátký prolog (str. 13–24) věnovaný portrétu Medusy. J. Bažant čtenářům krátce představí, jak byla Medusa znázorňována v průběhu času. Čtenáři se tak podívají například na římské mozaiky z 2. století, řeckou bronzovou plastiku z roku cca 150 př. Kr., bustu Medusy od G. L. Berniniho vytvořenou někdy v letech 1638–1648, bustu od I. Spinazziho vytvořenou v druhé polovině 18. století, kresbu Medusy od F. Sandyse či M. Pirnera nebo A. P. Barneyové.

V první části nesoucí název Vznik mýtu (str. 25–148) autor sleduje genezi mýtu v antickém Řecku a Římě. Čtenářům představí samotný mýtus, zavede je ke kořenům mýtu a rozpoví, jak mýtus Řekové interpretovali. J. Bažant zároveň poodhalí, jak se vývoj mýtu o Perseovi a Meduse v Řecku a Římě vyvíjel (měnil). Polovina první části je věnována jednotlivým obrazovým typům hlavních protagonistů mýtu (Meduse, Perseovi, Danae, Andromedě, Pegasovi, Bellerofontovi).

Ve druhé části s názvem Renesance mýtu (str. 149–352) se autor zaměřuje na obnovu mýtu v raně novověké Evropě. V této kapitole popisuje vzájemnou provázanost křesťanské ikonografie a mýtů vytvořených pohanskými Řeky a Římany. Čtenáři dostanou příležitost podrobně se probrat klíčovými aspekty zobrazení Perseova mýtu inspirovanými antickými vzory v 15. až 18. století. Více než sto stran druhé části knihy je věnováno jednotlivým poantickým obrazovým typům (Perseově výbavě, Medusině hlavě, Danae, Andromedě, Pegasovi a Bellerofontovi).

Ve třetí části Konec mýtu? (str. 353–420) autor popisuje ústup mýtu z evropského kulturního horizontu v 19. až 21. století.

Monografii pak uzavírá epilog (str. 421–436) věnovaný zobrazení Pegasa na Parnasu, prostřednictvím kterého je ukázáno, jak významnou roli v recepci antického mýtu v poantické Evropě sehrála křesťanská věrouka. Jak sám autor uvádí v úvodu publikace (str. 12), „prolog a epilog připomínají, že mýtus o Perseovi se od ostatních řeckých mýtů odlišuje tím, že v něm vedle hlavního hrdiny vystupuje celá řada vedlejších, ale neobyčejně působivých postav. Nejen Medusa a Pegas, ale i Andromeda či Danae mohli být v antickém i poantickém umění zobrazováni i bez Persea. Žili si svým vlastním životem, jako by to byly postavy ze zcela samostatných mýtů. Hlavním posláním prologu a epilogu je zdůraznit skutečnost, že mýtus o Perseovi měl od počátku vztah k umění, umělcům a umělecké tvorbě. V poantické Evropě je tato vazba ještě výraznější než v Řecku a Římě.“

V závěru publikace je možné najít slovník antických mytických postav, slovník odborných termínů, seznam autorů použitých překladů, seznam barevných obrázků a černobílých vyobrazení, které mohli čtenáři v knize shlédnout, devatenácti stránkový seznam literatury týkající se mýtu Persea a Medusy a rejstřík.

Výklad autora je doplněn stovkami černobílých zobrazení, které pro knihu vytvořila Nina Bažantová (celkově je jich 486), a 30 barevnými obrázky. Uvedené ilustrace pomáhají čtenáři lépe pochopit autorovi myšlenky – čtenář totiž má před očima takřka každé vyobrazení Medusy, které je v knize analyzováno. Publikace tak není určena jenom odborníkům. Díky srozumitelnému a čtivému výkladu a zejména zmíněným ilustracím (které recenzent pokládá za velmi důležitou a přínosnou část monografie) pochopí autorovo sdělení i čtenář bez bližší předchozí znalosti mýtu o Perseovi a Meduse.

Název: Perseus & Medusa: zobrazení mýtu od počátku do dneška
Autor: Jan Bažant
Nakladatelství: Academia
ISBN: 978-80-200-2658-3
Místo vydání: Praha
509 stran
Rok vydání: 2017
1. vydání