Recenze: Odborná literatura

Recenze: Jiří Trávníček – Česká čtenářská republika

1 1 1 1 1 (0 hlasů)

„Řekni mi, jaké knihy máš rád, a já ti povím, k jaké generaci patříš.“ Tak bych po přečtení knihy Jiřího Trávníčka Česká čtenářská republika: Generace, fenomény, životopisy upravila známé rčení.


knihaLiterární teoretik, vědec a kritik Jiří Trávníček zpracoval podrobnou studii českého literárního prostředí na základě více než sto třiceti životopisných výpovědí různorodých čtenářů, které byly nahrávané od roku 2009 do roku 2015. Pozoruhodné je, že data narození nejstaršího a nejmladšího „účastníka projektu“ dělí bezmála sto let.

Kniha je rozdělena do tří oddílů, odpovídajících podtitulu.

Generace

Studie se pokusila vyprofilovat čtyři čtenářské generace, nazvané podle nejvýraznějšího média, které bylo největším „rivalem“ knihy v daném období. Konkrétní údaje jednotlivých účastníků projektu byly zasazeny do společenského a politického kontextu. Generace byly označeny následovně:

Rozhlasová (65+) – generace února 1948
Televizní (64-45 let) – generace srpna 1968
Počítačová (44-25 let) – generace listopadu 1989
Internetová (24-15 let) – generace nového milénia

Fenomény

V další části knihy se dočteme o fenoménech, které dotvářely jednotlivá období. Dozvíme se například, proč je pro nejstarší generaci dodnes nepřekonatelná Babička Boženy Němcové, zatímco u nejmladší generace je to Harry Potter. Pozoruhodné je také to, jak velká část čtenářů cítí potřebu se nějakým způsobem vymezit vůči Michalu Vieweghovi, čímž vlastně potvrzuje, že tento autor je bezesporu významným fenoménem současnosti, ať se nám to líbí, nebo ne.

Životopisy

Devět čtenářských příběhů, které jsou pro danou generaci typické, zároveň však přinášejí i nějakým způsobem odlišný pohled. Některé čtenářské modely se opakují, například pro velkou část respondentů byla první vzpomínkou na přečtenou knihu Honzíkova cesta od Bohumila Říhy. Často se setkáváme také s tvrzením, že povinná četba čtenářům nic neříká, naopak některá díla spíš odrazují.

Vyprávění různých generací nám dává možnost pozorovat, jak se s dobou měnil i pohled na čtení a že to nebyla vždy vítaná činnost. Komentáře ve smyslu, zase nic neděláš, jenom si čteš, provázely zejména nejstarší generace, naopak ti nejmladší se setkávají s povzdechy rodičů, prarodičů a učitelů, že málo čtou. „Televizní“ generaci zase značně ovlivnila cenzura literatury, kdy někteří autoři byli zakazováni a vyzdvihováni byli ti, co psali v souladu s notami tehdejších stranických doporučení. Ale určitý diktát samozřejmě funguje i v současnosti, vychází spousta knih, které by se daly označit jako „brak“, ale jsou dobře prodejné, což je jedno z hlavních kritérií dnešní doby.

Autor pouze předkládá svá zjištění, nic neodsuzuje, ani se ničemu nevysmívá, přestože čtenáři samozřejmě nečtou jen „kvalitní“ literaturu. Každý detail je precizně zařazen, shrnut, zaškatulkován. Ale pro mne - běžného čtenáře - se tím stalo čtení textu poměrně náročným počinem. Prokousávání se velkým množstvím údajů a vyhledávání podstatných fakt způsobuje, že takový čtenář postupně ztrácí to správné zaujetí a části knihy jen prolistuje.

Je pochopitelné, že výsledky projektu jsou prezentovány formou očekávanou od literárního teoretika. Ale kdo si takový text přečte? Jiný literární teoretik a podobný okruh čtenářů. Není to škoda? Pokud by byl text zjednodušen s důrazem na zásadní fakta a obsahoval více konkrétních životopisů, které by suchý „vědecký“ text oživily, jsem přesvědčená, že taková publikace by si našla mnohem více čtenářů. Své uplatnění by nepochybně nalezla také ve školství. Mohla například vyvolat konkrétní diskusi o tom, zda by neměla být povinná četba přehodnocena, aby mladé čtenáře skutečně zaujala. Trávníčkova studie tak sice přinesla možnost lépe pochopit českou čtenářskou republiku, upozornila na problémové oblasti, ale nabízí se otázka, zda by tato precizně zpracovaná studie neměla ještě širší využití.


Česká čtenářská republika
Autor Jiří Trávníček
Nakladatelství Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. – Host
Místo vydání Praha – Brno
Rok vydání 2017
Vydání 1.
Počet stran 446
ISBN/EAN 978-80-88069-50-8
Ediční řada -

Do nakladatelstvíPorovnat ceny

Aktuality

  • Březen 2024 odstartoval svůj běh Knižním festivalem v Ostravě

    V prvních dvou březnových dnech proběhl v Ostravě 5. ročník Knižního festivalu. Jako vždy nadšení čtenáři nakupovali knížky, navštěvovali  nejrůznější besedy, trpělivě stáli v dlouhých frontách na podpis svého oblíbeného spisovatele nebo jiné známé osobnosti. Mohli se také účastnit  dvou živých rozhlasových vysílání.

    Číst dál...  
  • Česká vlna nakladatelství Host

    Není sporu o tom, že se nakladatelství Host v průběhu let podařilo pod svou značku shromáždit celou řadu vynikajících českých autorů. Svědčí o tom zájem čtenářů i odezvy v médiích. Host věnuje pozornost propagaci pravidelnou účastí na knižních veletrzích, ale také pořádá samostatné akce. Ta, která je nazvána Česká vlna, představuje čtenářům autory a jejich knihy.

    Číst dál...  

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení