Recenze: Odborná literatura

Recenze: Pavel Kosatík, Vojtěch Šeda – Pražská defenestrace 23. května 1618 (a co bylo dál...)

1 1 1 1 1 (0 hlasů)

Pavel Kosatík a Vojtěch Šeda představují ve svém díle Pražská defenestrace 23. května 1618 (a co bylo dál…) netradičním způsobem pražskou defenestraci roku 1618, stejně jako události, které ji předcházely, a jaké následky měla nejen pro české země, ale i pro Evropu. K vyobrazení složité situace jsou využity vedle dobových obrazů i ilustrace a komiksové pasáže Vojtěcha Šedy.

  

Pražská defenestrace roku 1618 nakonec vyústila ve třicetiletou válku. Tento čin je v této populárně vědecké publikaci zasažen do historického kontextu. Krátce zmíněné jsou i předchozí defenestrace, autor představuje i hlavní aktéry konfliktu. Jak je možné si na deskách knihy přečíst, je pro Pavla Kosatíka charakteristické hledání příběhu za fakty. A tak i v tomto díle jsou představeny různé úhly pohledu, které jednotlivé aktéry mohly motivovat k jejich chování. U zimního krále Ferdinanda II. je přisuzován silný vliv jeho rodiny při rozhodování. 

 

Text na mě místy působil až příliš podbízivě, zejména kvůli pasážím, které stylově připomínaly beletrii. Na stránkách našly uplatnění například i hovorové výrazy. Jeden popis obrázku začíná následovně: Češi dostávali od Němců na frak po většinu svých dějin, nebo alespoň každopádně žili s tím pocitem. (Str. 7).

 

Ostatně i líčení samotné defenestrace připomíná spíše beletrii: 

 

Jak stavové řekli, tak i udělali. První vyletěl oknem Martinic: postarali se o to čeští pánové Jan Litvín z Říčan, Oldřich Vchynský a Albrecht Jan Smiřický. Ještě při letu vzduchem prý bylo slyšet, jak se jejich oběť dovolává Boží pomoci. Potom se tíž pánové vrhli na Slavatu; bránil se zvlášť urputně, leč i jeho přemohli. A jak už tak byli v ráži, všimli si nakonec, že v místnosti zbyl z katolíků ještě písař Fabricius, bezvýznamná figurka. Nakonec vyhodili oknem také jeho. (Str. 32).

 

Co se vizuální podoby knihy týká, tak nelze nezmínit pevné desky a kvalitní papír, které jsou použity. Samotná obálka vypovídá o spolupráci s ilustrátorem Vojtěchem Šedou. Na obálce je totiž graficky znázorněna defenestrace roku 1618. Na stránkách publikace se někdy objevují ilustrace, jindy komiksové úryvky. Jedná se zajímavé řešení, kterak přiblížit čtenářům situaci. Pro ilustraci bitvy na Bílé hoře byl do knihy začleněn větší list, při jehož rozložení se čtenář může pokochat velkou ilustrací, na které jsou znázorněny rozličné pohnutky a starosti obou stran. Nicméně už při prvním rozložení se papír v přehybu začal trhat.

 

Na konci knihy se nedočkáte seznamu zdrojů, ze kterých autor čerpal informace. Co je ale na posledních stránkách k nalezení, je výčet s názvem Zajímavé knihy k přečtení a také Zdroje vyobrazení, ve kterých často figuruje Wikimedia Commons.

 

Pokud vás zajímá pražská defenestrace roku 1618 a jste otevřeni populárně vědeckým publikacím, mohu tuto knihu vřele doporučit. Text je psán srozumitelně a poutavě, knihu o 120 stránkách rychle přečtete. Dílo je navíc doplněno o ilustrace a komiksové úryvky. 

 

Název knihy: Pražská defenestrace 23. května 1618 (a co bylo dál…)

Autor: Pavel Kosatík, Vojtěch Šeda

Nakladatelství: Euromedia Group a. s. 

Místo vydání: Praha

Rok vydání: 2018

Vydání: 1.

Počet stran: 120

ISBN: 978-80-242-6117-1

Ediční řada: Universum

 

Aktuality

  • Březen 2024 odstartoval svůj běh Knižním festivalem v Ostravě

    V prvních dvou březnových dnech proběhl v Ostravě 5. ročník Knižního festivalu. Jako vždy nadšení čtenáři nakupovali knížky, navštěvovali  nejrůznější besedy, trpělivě stáli v dlouhých frontách na podpis svého oblíbeného spisovatele nebo jiné známé osobnosti. Mohli se také účastnit  dvou živých rozhlasových vysílání.

    Číst dál...  
  • Česká vlna nakladatelství Host

    Není sporu o tom, že se nakladatelství Host v průběhu let podařilo pod svou značku shromáždit celou řadu vynikajících českých autorů. Svědčí o tom zájem čtenářů i odezvy v médiích. Host věnuje pozornost propagaci pravidelnou účastí na knižních veletrzích, ale také pořádá samostatné akce. Ta, která je nazvána Česká vlna, představuje čtenářům autory a jejich knihy.

    Číst dál...  

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení