Recenze: Odborná literatura

Recenze: Michal Kašpárek – Hry bez hranic

1 1 1 1 1 (1 hlas)
5

Co vás přiměje přečíst si nějakou knížku? Doporučení jiného čtenáře? Obálka? Anotace? U knihy, která nedávno vyšla pod názvem Hry bez hranic, mě zaujala právě anotace, protože s „temnou groteskou“ se čtenář tak často nesetkává. Napsal ji publicista a komentátor Michal Kašpárek, šéfredaktor webu Finmag.



Slibovaná groteska se rozjela ve svižném tempu, mladý, pohledný a inteligentní programátor počítačových her Filip má skvělý život. V zaměstnání se příliš nenadře, ke slušnému výdělku mu stačí pár hodin práce na počítači a zbytek dne může věnovat tomu, co ho skutečně baví. Tedy zejména hraní počítačových her. Obzvlášť rád řídí kamion, zdolává virtuální kilometr za kilometrem, a to jsou okamžiky, kdy je skutečně šťastný. Ale občas musí vyjít i do reality. Na bizarním rande domluveném přes Tinder pozná řádovou sestru Modestu. Dostane od ní leták s fotografií zbídačeného Araba zahřívajícího pod mikinou malé dítě. Život běží dál báječně, ale když se jeho zaměstnavatel rozhodne prodat firmu do rukou korporace, která nemá pochopení pro Filipovo pracovní nasazení, stojí před mladým mužem otazník, co podniknout dál. Chvilku tápe, ale pak si vzpomene na leták od Modesty. To je ono! Proč nezkusit dobrodružství mezi uprchlíky? A jelikož má Filip bystrý mozek a nulové morální zábrany, rozjíždí svůj životní byznys těžící z patové situace imigrantů žijících v uprchlickém táboře. Pokusí se díky nim finančně zabezpečit, aby už nikdy nemusel pracovat (lépe řečeno předstírat práci) a své dny mohl navždy trávit jen proháněním se po virtuálních dálnicích ve svém „nadupaném“ domácím kamionu.

Pro přiblížení způsobu Filipova přemýšlení uvádím ukázku:

Vzpomněl jsem si na leták, který mi dala Modesta. „Podej ruce lidem na útěku, podej ruce Kristu.“

Neměl jsem chuť podávat ruku komukoliv ruku, tím spíš dva tisíce let mrtvému nebožíkovi. Ale proč si vlastně nenaordinovat na pár dní Burning Mana chudých na Balkáně, ještě když mi leták slibuje, že mě někdo hodí tam i zpátky? Tady mi asi nic neuteče. V tiskárně bezpracných peněz vysychá toner. Podavač geek girls na mou pohovku se taky zasekl. Hodilo by se mi přijít na jiný myšlenky, a kde jinde by se mi to mělo podařit než mezi lidma, kteří jsou ve všech ohledech v prdeli? Třeba mi malé dobrodružství zase zvedne akcie na flirtovací burze. Programování her očividně přestávalo být zárukou čistého skóre.

Za rohem se děly věci, které člověku žádná zážitková agentura nenabídne, a já na ně začal být zvědavý.

Nakonec – vrátit se budu moct vždycky. Pokud mi teda nikdo z těch čmoudů nečórne pas. (Str. 60-61).

No, co tomu říkáte? Docela nářez, pokud bych použila Filipův slovník. Nutno ale podotknout, že některým výrazům jsem vůbec nerozuměla, takže bych ocenila, pokud by kniha byla doplněna o slovníček „ajťácko-facebookových“ výrazů czengličtiny. Bez něj je podle mého názoru kniha plně srozumitelná jen čtenářům maximálně do třiceti let.

Kniha mě bavila. Autor má smysl pro humor, dokázal vytvořit absurdní dílko, které ukazuje na mnohé problémy současnosti, absenci morálních zásad a dobu zvrácených smyslů života. Ale i v Kašpárkově knize jsem se setkala s rysem často se objevujícím v současné literatuře u "mladých" českých autorů. A tím je způsob psaní, který souzní se současným více méně povrchním životním stylem, kdy autor příběh jakoby na čtenáře vychrlí, nejde do hloubky, nahodí častokrát i velmi závažná témata, klade různé protichůdné otázky, na které neodpovídá, a když má pocit, že by se do toho už nějak moc zapletl, tak text ukončí.

Zajímavé prostředí i velmi složitá problematika uprchlíků, to vše mělo velký potenciál, který zůstal částečně nevyužit. Na druhou stranu se ale kniha četla dobře, hrdina byl i ve své asociálnosti uvěřitelný a text o dnešní době hodně vypověděl. U čtení jsem se bavila, Filipův životní postoj mě částečně iritoval a částečně nutil se absurditám usmívat i se nad nimi zamyslet. Takže nakonec musím konstatovat, že autorova mise byla splněna a slibovaná temná groteska se vydařila.

Název knihy: Hry bez hranic
Autor: Michal Kašpárek
Obálka: Jindřich Janíček
Nakladatelství: Euromedia Group, a.s.  
Místo vydání: Praha
Rok vydání: 2018
Vydání: 1.
Počet stran: 160 stran
ISBN: 978-80-7549-850-2
Edice: Listen

 

Aktuality

  • Březen 2024 odstartoval svůj běh Knižním festivalem v Ostravě

    V prvních dvou březnových dnech proběhl v Ostravě 5. ročník Knižního festivalu. Jako vždy nadšení čtenáři nakupovali knížky, navštěvovali  nejrůznější besedy, trpělivě stáli v dlouhých frontách na podpis svého oblíbeného spisovatele nebo jiné známé osobnosti. Mohli se také účastnit  dvou živých rozhlasových vysílání.

    Číst dál...  
  • Česká vlna nakladatelství Host

    Není sporu o tom, že se nakladatelství Host v průběhu let podařilo pod svou značku shromáždit celou řadu vynikajících českých autorů. Svědčí o tom zájem čtenářů i odezvy v médiích. Host věnuje pozornost propagaci pravidelnou účastí na knižních veletrzích, ale také pořádá samostatné akce. Ta, která je nazvána Česká vlna, představuje čtenářům autory a jejich knihy.

    Číst dál...  

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení