Recenze: Radkin Honzák, František Honzák – Čas psychopatů

Vytvořeno 23. 3. 2019 0:00

Autor: Michaela Babíková

Patří mezi ně masoví vrazi, úspěšní podnikatelé či neodolatelní svůdníci. Spojuje je absence strachu a oproti běžné populaci zcela odlišné (ne)prožívání emocí. Je velmi pravděpodobné, že ve svém životě nějakého máte, znáte či poznáte. Lidem trpícím asociální poruchou osobnosti (známější jsou pod pojmem psychopati) je v každém případě lepší se zdaleka a co nejširším obloukem vyhnout. Velmi zajímavé téma psychopatie zpracovali skutečně důkladným způsobem bratři Radkin a František Honzákovi v knize Čas psychopatů, kterou vydalo nakladatelství Galén.

Bratři Honzákovi jsou odborníci s bohatými profesními zkušenostmi, a ačkoli se každý věnuje zcela odlišnému oboru, ve svém nejnovějším počinu Čas psychopatů spojili své síly i znalosti a napsali odbornou publikaci, která do hloubky pojednává o psychopatii. Z pohledu lékaře a historika přibližují, kdo vlastně psychopati jsou, jaké jsou projevy a příčiny této poruchy, jak je vhodné s psychopaty jednat, zdali existuje něco jako „dobří psychopati“. Nechybí ani vyčerpávající exkurze do historie naší země za osobnostmi, které známe z hodin dějepisu a které pravděpodobně známky psychopatie vykazovaly.

Kniha Čas psychopatů se skládá ze dvou částí. První má napsal Radkin Honzák, významný český lékař s bohatou praxí, jehož specializací je psychoterapie se zaměřením na psychosomatický přístup. Intenzivně se věnuje popularizaci medicíny, a to nejen psaním odborných publikací, ale také přispíváním do médií.

Ve „své“ polovině knihy Radkin Honzák v rámci stručného úvodu vysvětluje, na jaké bázi psychologie jako obor funguje, jaký je rozdíl mezi jednotlivými poruchami osobnosti a jaké místo mezi nimi zaujímá porucha zvaná psychopatie. Přibližuje, co za poruchy pod tento pojem spadalo dříve a jak nahlížejí na psychopatii odborníci v dnešní době. Samostatné kapitoly věnuje významným psychologům Robertovi D. Hare a Kevinu Duttonovi, specialistům na tuto problematiku. Zbývající kapitoly upřesňují, v čem asociální porucha osobnosti spočívá, jaké vlastnosti jsou pro psychopaty typické, kde se s nimi můžete nejčastěji potkat, jaké to je žít s psychopatem, jaké taktiky v jednání s psychopaty zvolit a v rámci naprosté objektivity samozřejmě nechybí ani velmi zajímavý pohled na kladné stránky této poruchy.

Druhá polovina knihy se věnuje konkrétním osobnostem z české historie a napsal ji Radkinův bratr František Honzák. Ten má na svém kontě nejen celou řadu naučných a odborných publikací, ale v rámci svého profesního života se pohyboval také na druhé straně literárního světa, a to v několika nakladatelstvích. V roce 1993 dokonce založil encyklopedické nakladatelství Libri, kde jako šéfredaktor a spolumajitel působil až do odchodu do penze.

Teoretická východiska popsaná v první části knihy demonstruje František Honzák (na některých kapitolách se podílel i Radkin Honzák) na konkrétních příkladech historických osobností. Zaměřuje se přitom výhradně na postavy českých dějin, především z období středověku. Od nejstarších Přemyslovců, přes železného a zlatého Přemysla Otakara II., charismatického Záviše z Falknštejna, krvavého Jana Žižku či lstivého Albrechta z Valdštejna až po loupežníka Babinského nebo nacistického agenta Harryho Jelínka.

Přestože je i tato část napsaná velmi kvalitně, mně osobně se četla o poznání hůře. Hlavní vinu však přičítám skutečnosti, že už za školních časů bylo období českého středověku jediným dějepisným tématem, které mě skutečně nebavilo. Přesto jsem se však v určitých částech neubránila myšlence, že autor přičítá dějinným postavám psychopatické rysy na základě velmi kusých a nejistých historických informací. Bez přihlédnutí k „duchu doby“ a při příliš volné interpretaci vlastností typických pro psychopaty by se mohlo snadno zdát, že těmto kritériím odpovídá mnohem více lidí než stabilní jedno procento populace, na kterém se shodují odborníci.

Jak Radkin Honzák, tak jeho bratr František nejsou v literárním světě žádnými nováčky. Oba mají na svém kontě celou řadu titulů, takže není překvapením, že Čas psychopatů je velmi kvalitně napsaným dílem. Kniha v sobě snoubí pečlivost a odbornost naučných knih s krásným, svěžím jazykem populární literatury. Naprosto odzbrojující mi připadal nádherný a kupodivu i k takto závažnému tématu zcela vhodný humor, kterým oba spisovatelé oplývají. Někomu může připadat rušivé velké množství poznámek a vysvětlivek na koncích jednotlivých stran. Mně osobně ovšem tato metoda zdrojování a doplňování informací nijak nevadila.

Disociální porucha osobnosti je podle mého názoru jedním z nejděsivějších a zároveň nejzajímavějších témat, kterým se psychologie věnuje. Publikace Čas psychopatů je velmi kvalitně zpracovanou a zároveň čtivou příručkou pro každého, kdo by se rád o psychopatii dozvěděl více.

Ukázka:
„Pokud jde o sociální užitečnost nebo škodlivost, nabízí (pozn. Kevin Dutton) model mixážního pultu zvukaře, na němž jsou jednotlivé vlastnosti (bezohlednost, nebojácnost, impulzivita, sebevědomí, soustředěnost, chladnokrevnost, mentální odolnost, šarm, charisma, omezená empatie, nedostatek svědomí) nastaveny v různé intenzitě, a díky tomu existují i dobří psychopati, kteří jsou vybaveni dostatečnou dávkou empatie a dalších prosociálních vlastností. Ti pak uplatní své mimořádné schopnosti ve prospěch svých bližních jako záchranáři, špičkoví neurochirurgové, astronauti, světci atd.“ (Str. 64)

Čas psychopatů

	Autor	Radkin Honzák, František Honzák
	Nakladatelství	Galén
	Místo vydání	Praha
	Rok vydání	2018
	Vydání	1.
	Počet stran	348
	ISBN/EAN	978-80-7492-384-5
	Ediční řada	-

Do nakladatelství

Porovnat ceny