Recenze: Martin Rychlík – Dějiny vlasů

Vytvořeno 26. 5. 2019 0:00

Autor: Alena Lochmannová

Jak to dopadne, když máte dopsanou knihu několik let v šuplíku, nezbývá vám čas na protřídění obrovského množství obrazového materiálu a najednou se rozhodnete, že přišla vhodná doba? Odpovědí může být publikace doktora Martina Rychlíka, který po letech oprášil svůj text věnovaný vlasům, který doplnil o úctyhodné penzum fotografií a obrázků a světlo knižního trhu spatřila publikace Dějiny vlasů: Účesy, vousy, chlupy a péče o ně.

To, že jsou vlasy důležité pro každého člověka, je neoddiskutovatelné. Pečují o ně ženy i muži, pěstují je, nechávají růst, v různých životních obdobích je zkracují, barví, vyčesávají. Obdobně úctyhodná péče je věnována i vousům. Málokdo se ale zamýšlí, co stojí za lidským zájmem o pokrývku hlavy, kterou jsme se naučili přijímat tak samozřejmě. Stejně tak se málokdo zamýšlí nad tím, že i péče o vlasy a vousy prošla jistým historickým vývojem a má svůj vlastní příběh.

Martin Rychlík navazuje na téma tělesnosti, kterému se věnuje dlouhodobě, čehož důkazem jsou publikace Tetování, skarifikace a jiné zdobení těla z roku 2005 a následně i Dějiny tetování z roku 2014. Nemohu zatajit, že obě knihy subjektivně a s nesmírnou úctou k autorovi hodnotím jako pečlivé pojetí dějin lidské tělesnosti, a to zpracované na základě dlouholetého zájmu a způsobem, který překlenuje pomyslný most mezi akademickou publikací a publikací populárně naučnou. Dějiny vlasů jsou psány v obdobném duchu, ale obě předchozí publikace překonávají. Jedná se o publikaci nejen čtivou, ale především publikaci, která vznikla na základě studia úctyhodného penza pramenů, které jsou poskládány do logické struktury, která je příběhem lidského zájmu o něco tak běžného a přitom tak vzácného – vlasy, vousy a chlupy.

První část knihy věnuje pozornost významům a úpravám vlasů. Autor se zabývá symbolikou vlasů a vymezuje jejich základní funkce, mezi které patří funkce magicko-náboženská, rituálně-přestupní, sociálně-skupinová a dekorativně-erotická. Svůj výklad rozšiřuje o problematiku rozličných úprav vlasů od česání přes stříhání a holení až po barvení vlasů. Každá z těchto úprav může mít (a má) rozličné funkce a je nositelem často skrytých významů. Na první část navazují starší dějiny, kde je pozornost věnována především úpravám vlasů a účesům v období pravěku a starověku, a to v oblastech Mezopotámie, Egypta, Kréty, Řecka, samostatnou kapitolu tvoří Etruskové, na které navazuje Řím a kapitola věnovaná barbarům, tedy v původním pojetí smyslu slova „brebentícím“ cizincům, později obecně nevzdělancům a hrubiánům stojícím mimo civilizovaný svět. Třetí kapitola přibližuje světové kultury z oblasti Asie, Ameriky, Polynésie a Mikronésie, Austrálie a Melanésie a Afriky. Čtenář se dozvídá základní specifika péče o vlasy a jejich významu u Aztéků, Inků, Sanů, Tibeťanů či Japonců. Závěrečná, čtvrtá kapitola, je trefně nazvána jako „Cesta ke dnešku“ a mapuje zbylá historická období, pozornost je zde věnována Evropě do 18. století, středověku, období renesance a reformace, baroku a rokoku, své místo nachází i novodobá historie.

Je úctyhodné, že se autor jako etnolog dokázal vyhnout často tradičnímu zužování historického pojetí na konkrétní prostředí po linii historických etap od starověku po novověk především v prostředí Evropy a Středomoří. Kniha je určena všem, kteří mají zájem nejen o lidskou tělesnost, ale i o prosté rozšíření obzorů. Je psána živým jazykem, čtivým způsobem a obrovskou devizou je bohatý obrazový materiál, který knihu nejen zatraktivňuje, ale také doplňuje teoreticky laděný základový text tak, aby čtenář byl schopen informace nejen shromažďovat, ale také propojovat a vnímat v kontextu rozličných příkladů.

Je neoddiskutovatelné, že vlasy byly a nadále zůstávají více než jen biologickým fenoménem, že se jedná o věc veskrze sociální a osobitou, jíž lidé udílejí nekonečné množství sdílených významů. Do vlasů se promítají rozličné ideologie, symboly, vlivy a pochopitelně také módní trendy. A tak, jak se proměňuje společnost, mění se vlasy, jejich pojetí, účesy i přístup k povoláním pečujícím o vlasovou pokrývku. Martin Rychlík a jeho kniha Dějiny vlasů se stávají průvodcem čtenáře na této cestě společenské proměny, stejně jako proměny významu vlasů a přístupů k péči o ně.

Ukázka z knihy: 
Řecké označení barbar nemělo původně hanlivý význam (šlo o lidi „brebentící“, o cizince), ale po vpádu Peršanů v 5. století př. n. l. se slovo stalo označením pro nevzdělance a hrubiány mimo civilizovaný svět. Nejvzdělanější lidé starověku se však o „primitivy“ docela zajímali – a v nejednom díle zanechali zmínky o jejich vzhledu. Obvykle si barbary, jejichž pojmenování bývalo mylně odvozováno od mohutných plnovousů (barba), představujeme jako lidi s dlouhými vlasy. To pro některé kmeny možná i platilo, ale každý z nich měl své obyčeje, jež měnil po kontaktu s příchozími. Rozhodně ale nebyly vlasy a vousy zanedbány. Ačkoli asi nebyly tak často myty a česány a olejovány a voněly, jako se tomu dělo u lidí civilizovaných, stále zůstaly zdrojem značné hrdosti. Například pro Langobardy, kteří dle mnicha Pavla Jáhna z 8. století dostali latinské jméno právě díky dlouhým bradám (a měli vyholenou zadní část hlavy), bylo odnětí vousů urážkou a důkazem nesvobody; severský kronikář Theodorik ve 12. století výslovně připomíná, že tenkrát se nazývali Langobardi podle longa barda, „dlouhý vous“, ale dnes jsou záměnou D za B zváni nesprávně. (Str. 139).

Dějiny vlasů

	Autor	Martin Rychlík
	Nakladatelství	Academia
	Místo vydání	Praha
	Rok vydání	2018
	Vydání	1.
	Počet stran	361
	ISBN/EAN	978-80-200-2861-7
	Ediční řada	-

Do nakladatelství

Porovnat ceny