Recenze: Odborná literatura

Recenze: Andrej Lobotka – Umělá inteligence z pohledu antidiskriminačního práva a GDPR

1 1 1 1 1 (3 hlasů)
5

Antidiskriminační právo o GDPR působí na mnoho lidí jako rudý hadr na býka, zejména na ty, kteří musí tvořit směrnice, nebo ty, kteří musí neustále podepisovat souhlasy se zpracováním dat, aniž by dobře chápali jejich logiku. Proto chápu, že název knihy Umělá inteligence z pohledu antidiskriminačního práva a GDPR, kterou napsal Andrej Lobotka, by mohl vyvolat negativní reakci.

 

Na monografii Andreje Lobotky je potřeba pohlížet ze dvou úhlů, které naznačuje její titul – diskriminace a umělá inteligence. Kniha je přehledně rozdělena do několika částí, nejprve autor objasňuje zásadní pojmy, vysvětluje pro potřeby dalšího textu chápání termínu algoritmus a umělá inteligence. Tato část je velmi důležitá, protože chápání této problematiky není jednotné. Většina lidí ovlivněná sci-fi literaturou a kinematografií pojímá umělou inteligenci podle definice Alana Turinga, laicky to znamená, že by se měla co nejvíce podobat lidskému myšlení. Expertní skupina Evropské komise však umělou inteligenci vymezuje jednodušeji – její chápání odpovídá tomu, čemu v technické branži říkáme „učící se a adaptivní systémy“. Rozdíl je v tom, že zatímco AI dle Turinga se projevuje kreativně, AI podle zmíněné expertní skupiny mění své chování pouze podle naprogramovaného algoritmu a její chování je plně předvídatelné, v podstatě je stále napevno naprogramované člověkem.

Tato definice ovlivňuje celou další práci Andreje Lobotky, protože každý bod či příklad porušení antidiskriminačního práva a GDPR ho vrací – i když oklikou přes AI – zpět k člověku, definujícímu program či podmínky zadávání dat. Z tohoto pohledu se problematika neliší, ať je či není umělá inteligence zapojena.

Z tohoto důvodu lze monografii použít i jako příručku pro aplikaci zákona i k lepšímu porozumění problematice. Druhá část nazvaná Diskriminace, jak ji odhalit a jak se před ní bránit je přehledně zpracovaná, k jednotlivým článkům uvádí autor srozumitelné příklady.  Text tak může dobře pochopit i čtenář bez právnického myšlení a uvědomit si, že zmíněné zákony nejsou otravné a zbytečné, ale mohou skutečně přispět k tomu, aby lidé měli rovné příležitosti ve vzdělání nebo zaměstnání. Druhá část obsahuje i praktické návody, jak se chovat v případě, že se s diskriminací setkáme, a jak se proti ní máme bránit. Lze namítnout, že k tomu jsou právníci, ale laik musí alespoň vědět, s čím se na právníka může obrátit.

Součástí druhé části je i článek Kterým směrem se bude právní úprava ubírat? Právě zde se hodně uplatňují úvahy o umělé inteligenci, protože v této oblasti je nutno počítat s velkým technickým pokrokem. Firmy, zabývající se touto problematikou, do vývoje vkládají hodně energie i prostředků, i když nejviditelnější jsou práce na poli autonomních automobilů nebo mobilních telefonů.

Ve třetí části autor uvádí principy jednotlivých vývojářských společností. Veřejná deklarace směrů, kterými se jejich výzkum pohybuje, a zejména zásady ochrany před negativními dopady použití či zneužití AI jsou důležitým prvkem bezpečnosti. V praxi má zabránit vyplnění katastrofických vizí, které si dostatečně můžeme užít ve filmech jako Matrix nebo Terminátor. I když tyto firmy mají jednotlivé body svých principů poněkud odlišné, vždy zůstává bezpečnost a často i transparentnost, která ovšem jde proti zmíněné definici AI podle Alana Turinga.

Monografie Andreje Lobotky obsahuje příslušné odkazy a poznámky, což je pro publikaci tohoto typu povinné, stejně samozřejmý je i seznam použité literatury. Část textu tvoří odstavce antidiskriminačního zákona a GDPR, které autor musí uvést, aby mohl toto téma dále rozvíjet a vysvětlovat ho na příkladech. Celek působí přehledně a srozumitelně, kniha tak může být určena odborné veřejnosti i laickým zájemcům o problematiku, která je v současné době velmi aktuální.

Název: Umělá inteligence z pohledu antidiskriminačního práva a GDPR
Autor: Andrej Lobotka
Vydavatelství: Wolters Kluwer 
Rok vydání: 2019
Vydání: 1.
Stran: 196
ISBN 978-80-7598-581-1

 

Aktuality

  • Březen 2024 odstartoval svůj běh Knižním festivalem v Ostravě

    V prvních dvou březnových dnech proběhl v Ostravě 5. ročník Knižního festivalu. Jako vždy nadšení čtenáři nakupovali knížky, navštěvovali  nejrůznější besedy, trpělivě stáli v dlouhých frontách na podpis svého oblíbeného spisovatele nebo jiné známé osobnosti. Mohli se také účastnit  dvou živých rozhlasových vysílání.

    Číst dál...  
  • Česká vlna nakladatelství Host

    Není sporu o tom, že se nakladatelství Host v průběhu let podařilo pod svou značku shromáždit celou řadu vynikajících českých autorů. Svědčí o tom zájem čtenářů i odezvy v médiích. Host věnuje pozornost propagaci pravidelnou účastí na knižních veletrzích, ale také pořádá samostatné akce. Ta, která je nazvána Česká vlna, představuje čtenářům autory a jejich knihy.

    Číst dál...  

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení