Sto nejvýznamnějších knih světové historie

V mnoha zemích se často vydávají žebříčky nejvýznamnějších knih, které byly napsány od dob, kdy lidstvo začalo své myšlenky uchovávat v písemné podobě. Sestavit takovýto seznam však není nic lehkého. Své o tom ví Hana Primusová, jejíž publikaci s výběrem oné stovky nejvýznamnějších knih vydalo u nás vůbec poprvé Nakladatelství XYZ.

Hana Primusová, ačkoli je absolventkou Přírodovědecké fakulty UK, má na svém kontě již kolem 20 knižních titulů a píše také televizní a rozhlasové scénáře. Působila v řadě nakladatelství jako redaktorka, nyní pracuje jako šéfredaktorka revue Umění a řemesla. K sepsání publikace Sto nejvýznamnějších knih světové historie byla požádána vydavatelem, a přestože zpočátku váhala, zda je tou pravou osobou pro její sepsání, nakonec souhlasila. V předmluvě se přiznává že se považuje za pouze „lehce nadprůměrně sečtělého milovníka literatury“, tedy spíše za laika, nežli za odborníka na danou oblast. Také – a to oprávněně – pochybuje o tom, zda je vůbec možné vybrat právě sto nejvýznamnějších knih. Buď by totiž při výběru aplikovala natolik přísná kritéria, že by publikací bylo mnohem méně, nebo by jich naopak při mírnějších nárocích bylo mnohonásobně více. Protože je však ona stovka často používaným číslem v podobných žebříčcích, musela se vypořádat i s tímto úkolem.

Podle mého názoru se autorka v předmluvě až příliš vyhýbá odpovědnosti za vlastní dílo, dokonce hovoří o jakémsi „alibi“, jako by se bála negativní kritiky. Tyto obavy jsou však zbytečné. Pokud nahlédnete do seznamu děl, která Primusová zařadila do svého žebříčku, budete sami souhlasit, že se jedná skutečně o díla, která se nějakým způsobem stala nedílnou součástí dějin světové historie. Zajímavé je, že vedle sebe lze najít skutečně díla z různých staletí i žánrů. V jednom oddílu se tak vedle sebe objeví román Paní Bovaryová spolu s Ovidiovým didakticko-erotickým spisem Umění milovat, v jiném to je Harry Potter jako zástupce novodobé fantasy literatury spolu s Nostradamovým Proroctvím. Kromě zahraniční literatury neschází ani zástupci českého literárního světa, mezi nimi Komenského Didactica Magna, Husův spis O církvi nebo nepřekonatelné Osudy dobrého vojáka Švejka.

Literární díla jsou řazena do desíti tematických okruhů, z nichž jmenujme např. Opojnost a šalebnost lásky, Pravda nebývá příjemná, Výlet do vysněných krajů či Velcí buřiči a provokatéři. U jednotlivých děl je pak uvedena jejich základní charakteristika, ukázky, případně autorův život a další zajímavé informace. Vzhledem k celkovému počtu knih obsažených v této publikaci jsou každé z nich věnovány tři až čtyři strany. Nečekejte proto nijak rozsáhlé rozbory. Přestože tedy autorka nepopisuje knihy nijak do hloubky, dokázala vystihnout jejich vliv nejen na světovou literaturu, ale i na lidské myšlení jako takové. Neschází zde totiž díla filozofická, náboženská a ta, která se snažila nějakým způsobem změnit svět ať k lepšímu, nebo horšímu.

Sama autorka upozorňuje na to, že si tuto stovku nejvýznamnějších knih nemáme zaměňovat za žebříček nejlepších knih nebo světových bestsellerů. Mezi uvedenými tituly lze totiž nalézt i takové, které nemají přílišnou literární hodnotu, zato měly velký vliv na lidstvo, a naopak zde schází díla, která patří do světového dědictví krásné literatury.

Knihu  doporučuji všem, kteří se zajímají o dějiny literatury. Na základě vybraných děl si můžete porovnat svůj vlastní žebříček nejvýznamnějších knih, navíc může tato kniha sloužit jako podnět k přečtení mnoha zajímavých titulů.


Publikaci 100 nejvýznamnějších knih světové historie vydalo Nakladatelství XYZ.