Encyklopedie jihoamerických bohů a mýtů

Recenze

Vytvořeno 4. 12. 2009 1:00

Autor: Andrej Lobotka

Víte, kdo to byl Monái či Apu, nebo kdo je vlastně Iara? Máte představu o tom, jak se jmenuje indický bůh bouřky, hromu a blesku, počasí a deště? Tušíte, jak se jmenovaly posvátné jeskyně v Andách, odkud pocházeli předkové zdejších obyvatel a kam se také ukládala mumifikovaná těla zemřelých? Nebo jakým způsobem probíhal citua, každoroční rituál očisty k zajištění zdraví vládce inky?

Její autor, Mnislav Zelený Atapana, vystudoval Ekonomickou fakultu a Filozofickou fakultu v Praze. Hrdě se hlásí jak k české národnosti, tak k národnosti yawalapiti. Při četbě jeho životopisu zjistíme, že procestoval téměř polovinu Země a vyzkoušel všechna možná zaměstnání, od krmiče vepřů až po podnikání v oblasti dovozu pomerančů. Mezi jeho další knihy patří například: Duch s rozkvetlým penisem: mýty amazonských indiánů či Malá encyklopedie šamanismu.

V knize najdeme všechny pojmy týkající se, jak už název napovídá, mytologie Jižní Ameriky, rozděleny jsou podle abecedy. Dovíme se, kdo to je nebo byl Tamaukel, Thunupa či Makunaina. Přečteme si o Si, Paititi nebo Mbói Tu’i. Dokonce se můžeme odhodlat k napodobení obřadu, jenž prováděli především amazonští indiáni, kteří si jeho pomocí chtěli zvětšit penisy, symbol plodnosti. Tloukli se do přirození plodem rostliny aninga, rostoucí na březích amazonských řek. Obřad bylo potřeba provádět třikrát denně před novoluním i po něm.

Jednotlivá vysvětlení a definice jsou doplněny fotografiemi, obrázky či nákresy, a tak si po pečlivém prostudovaní dvou set stran můžeme skutečně říct, že jsme zase o něco chytřejší a svět amerických indiánů už pro nás není tak neznámým a tajemným jako dřív.

Kniha svým jasným, srozumitelným a zbytečně neroztahaným způsobem psaní zaujme velikou část čtenářů. Člověk se v ní poměrně lehce orientuje a rychle najde to, co se potřebuje. A právě v tom může být problém. Pokud totiž člověk neví, co chce najít, a nemá základní znalosti historie, mytologie či způsobu života jihoamerických indiánů, není tato kniha zrovna to pravé, čím by měl při jejich studiu začínat.

Jak již bylo zmíněno, kniha vysvětluje pojmy, které jsou v ní abecedně uspořádány. Neposkytuje však pohled na jednotlivé kultury z pohledu plynutí času, vývoje nebo vzájemné interakce mezi různými kmeny v průběhu věků.

Právě proto bych ji odporučil spíš lidem, kteří už mají aspoň menší představu o tom, kde se vlastně ta Jižní Amerika nachází a jaké kmeny zde budovaly svou civilizaci ještě před příchodem Kryštofa Kolumba.

Pokud však víte, že historie amerického kontinentu nezačíná vytvořením obchodních řetězce rychlého občerstvení, tak vám kniha určitě učaruje. Ponoříte se díky ní do světa plného dávno zaniklých, ale o to zajímavějších civilizací, které vás svým pohledem na svět, život a smrt zcela uchvátí.

Budete hltat stránku za stránkou a říkat si, že svět je přece jenom rozmanitější, než jste si původně mysleli, a že evropská civilizace určitě není jediná, která má své originální nazírání na věci kolem nás.

A možná na konci dne, po zavření knížky, se budete dívat neustále za záda, jestli tam na vás nečíhá Cola Cola nebo Luison. Nebo si třeba řeknete, že jenom číst o tomhle světe není dost a podobně jako autor se odeberete na druhý konec světa, abyste lépe poznali alespoň zbytky tohohle krásného vesmíru jihoamerických indiánů.

Knihu Malá encyklopedie bohů a mýtů Jižní Ameriky vydalo nakladatelství Libri.