Jak se řídí světové finance

Také si občas řeknete, jak se „točí“ světové peníze? Kam a podle čeho se ubírá politika USA a zemí G7 (a dalších G)? Jaký to má vliv na ekonomiky jednotlivých zemí? Zajímá vás, kdo stál za oponou v čele FED? (FED = Federální rezervní systém Spojených států) Pokud ano, pak by vás mohl zaujmout titul nakladatelství Fragment – Věk turbulencí aneb Dobrodružství ve světě globální ekonomiky.

V této knize vzpomíná Alan Greenspan na svoje působení ve vedení FED a vyjadřuje se ke spoustě událostí, které hýbaly světem. Kniha se dělí na pomyslné dvě části. V první autor popisuje, jak získával poznání, a v druhé se snaží v kontextu vlastních informací a zkušeností hodnotit určité události. Ke knize napsal předmluvu Václav Klaus, Alan Greenspan ho nazývá „přítelem“ (více k jejich setkání v textu knihy). Knihu doplňuje řada fotografií.

Alan Greenspan vyrůstal na „Washingtonských vršcích“ (dle jeho slov tehdy oblast obydlená imigranty z Evropy, střední a nižší vrstvou) v neúplné rodině. Touha po poznání a snaha hledat důležité maličkosti mezi řádky ho provázely už od dětství, jak jsem pochopila z jeho zájmu o matematiku, statistiku, přehledy vývozů a dovozů. Ačkoliv text naznačuje, že jde o člověka pragmatického a upřednostňujícího data, jsou jednotlivé světové události a okamžiky zasazeny do většího kontextu jak ekonomického, tak politického a sociálního i historického.

Kniha vypráví o poměrně širokém úseku americké historie od černého pátku 1929 přes válku ve Vietnamu, období studené války, k událostem 11. září 2001 až cca do roku 2006. To vše očima člověka, který pracoval jako poradce prezidentů a později obhajoval nezávislost FEDu na státu. Greenspan vyjadřuje určité hypotézy o vývoji ekonomiky USA kolem roku 2030. Jak sám píše, měl dostatek kvalitních podkladů pro to, aby se odvážil něco takového predikovat. Autor vidí jako slabé články americké školství a jeho kvalitu, demografický vývoj (stárnutí populace) ve vztahu ke zdravotnímu pojištění a důchodům a vedení korporací (zlaté padáky, přeplácení managementu bez čekání na jeho výsledky apod.). Pan Greenspan také píše o energiích a jejich stavu a o závislosti ceny ropy na stabilitě blízkovýchodních zemí.

Velmi mne zaujal jeho pohled na vlády jednotlivých amerických prezidentů, které autor „zažil“, a jejich osobní charakteristiky. Z této knihy si tak odnáším úctu k Fordově politice, k Reaganově snaze porozumět pravidlům ekonomie, Bushově (pozn. Bush starší) práci na zahraniční politice zejména v oblasti „studené“ války, Clintonově práci pro zemi, jeho lidskosti a práci s kongresmany (bohužel těžce zasažené jeho soukromou aférkou). Pohled na tyto a další prezidenty mne fascinoval. Bylo tam cosi navíc, než co běžně nacházíme ve zpravodajství a politické publicistice.

Zpočátku mne pět set stran vyděsilo. To, když jsem zjistila, že nejde o čtení „ke kávě“ s nohama na stole. Jazyk knihy je poměrně formální a místy složitý. Svého snažení dočíst knihu do konce nelituji. Stále utřiďuji svoje dojmy z tolika informací, které jsem zde našla. Kniha mi přinesla chuť číst více o historii USA a poodkryla mi složitosti všeobecných pravidel řízení státních ekonomik (protože vždy to jinak vidí voliči, místní společnosti, vláda, mezinárodní firmy a ve všech vztazích se odráží mezinárodní vztahy států). Odnesla jsem si z toho také dojem, že současná krize je trochu nafouklá bublina (která se ale může zhoršit panikou těch, co „pouští“ do oběhu peníze), jelikož kapitalistická ekonomika se vždy pohybuje v cyklech a ten skok na dno přijde vždy, jen někdy tvrdší. Dle Alana Greenspana je výhodnější nechat trh neregulovaný, aby se pod tíhou restrikcí nezhroutil, protože pak už nesplňuje pravidlo volnosti.

Čtenářům přeji odvahu ponořit se do životopisu Alana Greenspana, kterého si představuji jako „chodící encyklopedii“. Greenspan dokazuje smysl pro humor zveřejněním některých svých karikatur, které se objevovaly v tisku. Osobně jsem se velmi pobavila u „briefcase indicator“ (podle tloušťky aktovky, se kterou šel do práce, se usuzovalo na stav ekonomiky). Vzhledem k množství vzpomínek a událostí by bylo určitě zajímavé podívat se na vše z druhé strany, třeba z pohledu některého z výše jmenovaných prezidentů, kterým Alan Greenspan do jisté míry „kazil“ předvolební sliby. Po přečtení této knihy se mohu podívat na zvyšování sazeb, nezaměstnanost, fungování tržní ekonomiky aj. zcela odlišně než dříve.

Knihu Věk turbulencí vydalo nakladatelství Fragment.