Bellemare a Nahmias čtenářům předkládají delikátně hroznou pravdu

Francouzští autoři Pierre Bellemare a Jean-Francois Nahmias se v knize s přemrštěně senzačním názvem Hrozná pravda pokoušejí přijít na kloub celkem 26 tajemnem obestřeným historickým záhadám. Kniha, kterou v roce 2009 vydalo nakladatelství Práh, se drží žánru literatury faktu, vychází z historických pramenů či důvěryhodného svědectví lidí a snaží se čtenářům předkládat pádné a podložené argumenty. Hrozná pravda, jak už samostný název knihy vypovídá, ovšem místy svým obsahovým zaměřením tíhne k bulvarizaci, často vychází z historek a pověstí a má sklon ke spekulativním domněnkám.

Kniha dává čtenáři odpověď na spoustu zapeklitých otázek. Dozví se tak například, zda velkokněžna Anastázie přežila popravu bolševiky, kdo se skrýval pod tajemnou železnou maskou anebo zda Marilyn Monroe spáchala sebevraždu, nebo byla spíše zavražděna.

Autoři se v knize zabývají také záhadou Bermudského trojúhelníku, pokladem templářských rytířů, prokletím Tutanchamovy mumie či lochneskou příšerou. Neopomíjí ani témata ryze francouzská. Zabývají se třeba záhadnou smrtí spisovatele Emila Zoly, vojevůdce Napoleona Bonaparteho a francouzského poslance Gabriela Synetona, tajemnou lodí Celeste nebo životními osudy Ludvíka II. Bavorského.

Bellemare a Nahmias při psaní velké části kapitol Hrozné pravdy spoléhali na to, že jejich čtenáři budou detailně znát francouzskou historii, což je například dobře ilustrováno v příbězích z dob napoleonských válek, o nichž se v knize vypráví. Což o to, francouzští čtenáři se v těchto úsecích knihy ztrácet nemusejí, ale co naopak čtenáři čeští? Na tuto skutečnost myslela překladatelka knihy Radka Sadílková, která do ní během překladu z francouzštiny a češtiny vložila spoustu doplňujících informací a poznámek tak, aby se v knize český čtenář snáze orientoval.

„Dobrodružným pátráním na internetu, v encyklopediích a výkladových slovnících jsem narazila na další informace, perličky a pikantnosti přesně v duchu této poutavé knihy, takže jsem neodolala a vložila je do poznámek za příslušnými záhadami. Na své si tak přijdou nejen cestovatelé dějinami, ale i filatelisté, milovníci filmu ad. Některé odkazy se navíc vážou k více příběhům této strhující knihy a tím spíše ulpí v paměti.“
(Radka Sadílková. In: Bellemare, P. – Nahmias, J. F.: Hrozná pravda. Praha: Práh 2009, s. 355.)

Nelze si nepovšimnout, že autoři v knize upřednostňují atraktivní, senzační a bulvárem načichlá témata, která mají schopnost efektivně přitáhnout početnou čtenářskou obec a která zajistí knize úspěch.

Pro ty z vás, kteří si libujete v literatuře faktu se senzačním a ryze delikátním námětem, je tato kniha dobrou volbou.


Ukázka z knihy:

„O příšeře v jezeře Loch Ness se mluví už dlouho, jelikož první zmínky se datují až z pravěku. Nedaleko jezera se našla série vyrytých kamenů starých několik tisíc let, zobrazujících všemožná známá zvířata, až na jedno, s dlouhým zobákem či oválnou tlamou, s ploutvemi místo nohou. K tomuto vyobrazení se nepodařilo získat žádné uspokojivé vysvětlení.
První historické svědectví se objevilo v 6. století. V roce 565 prý svatý Kolumbán na břehu pohřbil muže zabitého Niseagem, což je keltské jméno pro Nessie. Při procházce podél jezera Kolumbán požádal jednoho z mnichů, aby doplaval pro loďku, která se uvolnila. Sotva mnich vleze do vody, z vln se vynoří monstrum a vrhne se na něj. Kolumbán má pro strach uděláno, příšery se nezalekne a útok odrazí. Netvor sice zmizí a svoji kořist zcela nerozsápe, ale pro mnicha je pozdě, zraněním podléhá. Jde o příběh bezpochyby notoricky známý, ale znepokojující je, že se takové monstrum zjeví zrovna tady, přímo v jezeře Loch Ness. To už zbývá jen krůček k tomu, aby se epizoda zhmotnila ve skutečnost.“

(Bellemare, P. – Nahmias, J. F.: Hrozná pravda. Praha: Práh 2009, s. 355.)


Knihu Hrozná pravda vydalo nakladatelství Práh.