Stručná historie času

„Kosmolog Stephen Hawking je jednou z nejtragičtějších postav vědy. Umírá na neléčitelnou degenerativní chorobu, ve svém výzkumu však neochvějně pokračuje přes téměř nepřekonatelné překážky. Přestal ovládat ruce, nohy, jazyk a nakonec i hlasivky, ale upoután na invalidní vozík probojovává nové směry výzkumu. Kterýkoli bezvýznamnější fyzik by již svůj zápas o řešení velkých problémů vzdal.“ (Kaku, M. Hyperprostor. Dokořán, 2008, str. 223.)

Takhle charakterizoval tohoto velikána moderní fyziky jeho kolega Michio Kaku. A nejen on žasne nad vůlí a sílou tohoto vědce. Právě dnes nám nakladatelství Dokořán přináší Hawkingovu první dvou set stránkovou, knihu určenou laické veřejnosti, ve které se nám snaží vysvětlit, čím se to vlastně ve své mysli zabývá.

Ve své Stručné historii času: Od velkého třesku k černým dírám (A Brief History of Time. From the Big Bang to Black Holes) nám přináší lehce pochopitelnou rekapitulaci vědeckých i předvědeckých názorů na vznik a podobu vesmíru.

Sám říká, že se rozhodl vynechat matematiku a rovnice, jelikož prý každá rovnice, která se v knize objeví, sníží počet potencionálních čtenářů na polovinu. Rozhodl se však obětovat jednu polovinu svých fanoušků, a na stránkách tak najdeme nejznámější a možná i nejmocnější rovnici, za kterou vděčíme Albertu Einsteinovi: E = m.c2.

Jak už samotný název napovídá, podíváme se v knize na náš vesmír. Dozvíme se něco o jeho vzniku a jeho budoucnosti. Odpovíme si na otázky, zda někdy došlo k velkému třesku a co to vlastně je, jaké bude směrování tohoto vesmíru a jeho osud. Bude se donekonečna rozpínat, až skončí v úplné nicotě, nebo se rozpínání zastaví a nastane obrácený proces?

Autor se jednoduchým, pro laiky pochopitelným způsobem snaží vyřešit podobné problémy. Všechny teorie a názory jsou doplněny metaforami a přirovnáními, obrázky, fotografiemi a grafy, které pomáhají naší představivosti porozumět všemu, co se nám na stránkách knihy snaží Hawking sdělit.

I když jsou jednotlivé teorie  určené nevědecké veřejnosti, občas autor jako by zapomněl na tento fakt a některé aspekty svých názorů či pokusů nevysvětlí dostatečně. A tak se člověk musí k řádkům vrátit vícekrát, aby pochopil, o čem vlastně je řeč. Ale při teoretické fyzice to asi jinak nejde.

Posuzovat správnost a pravdivost tvrzení nemůže se stoprocentní jistotou snad nikdo. Určitě se najde mnoho vědců, kteří budou Hawkinga za jeho pohled na svět kritizovat, ale budou i tací, kteří se za něj budou rvát.

Při hodnocení knihy nám nezbývá, než buďto se vrhnout do čtení celé plejády děl, nebo počkat, až budou teorie, které dnes využívají hlavně tvůrci sci-fi filmů, dostatečně prokázány.

Stručná historie času určitě není kniha pro všechny. Kdo se rozhodne jí probojovat, měl by si pamatovat alespoň základy fyziky se střední školy, nebo mít velikou vytrvalost a odhodlanost. Pokud se však do tohoto boje pustíte, určitě nebudete litovat.

Je pravda, že všechny gluony, kvarky a fotóny, o kterých se na stránkách dočteme, nám asi v běžném životě nebudou nic platné, ale člověk by se měl dozvědět alespoň něco o světě, ve kterém žije. A právě tahle kniha nám to umožňuje – nahlédnout pod povrch a poznat náš vesmír z trochu jiné perspektivy, než se nám jeví z naší malé planety.


Knihu Stručná historie času vydalo nakladatelství Dokořán