Staroegyptská Kniha mrtvých

Svitek o tom, jak umožnit zesnulému proniknout do srdce Rea, zajistit mu moc u Atuma, povýšit ho před Usirem, obdařit ho bohatstvím u Chontamenteje a zjednat mu úctu před Devaterem. To všechno dokázala zabezpečit tato staroegyptská kniha, která je teď na dosah i vám.

Prof. PhDr. Břetislav Vachala, CSc., který se postaral o její překlad, vystudoval egyptologii a arabštinu na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Do pole jeho působnosti a zájmu patří egyptské dějiny, filologie, literatura a archeologie. V současnosti působí v Českém egyptologickém ústavu FF UK v Praze a Káhiře. Od roku 1979 se pravidelně účastní expedic do Abúsíru.

Prostřednictvím vydavatelství Dokořán nám dnes nabízí svou translaci Knihy mrtvých. Říkadla o vycházení za dne, což je původní egyptský název knihy, v sobě ukrývá tajemství věčného života po smrti. Její znalost nebo pouhá přítomnost v hrobce zajišťovala nebožtíkovi hladký přechod na druhou stranu k Usirovu soudu v Síni Obou pravd.

A tak se na tři sta šedesáti stranách můžeme seznámit se 190, respektive 189 říkadly (16. říkadlo ve skutečnosti neexistuje, neboť bylo nesprávně přisouzeno ilustraci, která se vztahuje ke chvalozpěvu na slunečního boha z říkadla číslo 15), které jsou vrcholným dílem egyptské veršované literatury.

Autor hned v úvodu píše, že při zpracování čerpal ze spolehlivých zdrojů a při překladu se snažil uplatnit systém egyptské metriky, který byl objeven roku 1956 Gerhardem Fechtem, a strukturu myšlenkových dvojic předloženou Johnem L. Fosterem. Jednotlivá říkadla jsou doplněna ilustracemi, původními viněty k jednotlivým říkadlům Knihy mrtvých.

Člověk se může pustit do veršů, ze kterých je cítit jejich důležitost, velikost. Jako by se nám snažili říct o jedinečnosti okamžiků, které člověka čekají, až nadejde jeho čas. Dozvíme se, co dělat, aby se srdce zemřelého nestavělo proti němu samému v říši mrtvých, aby si vzpomněl na své jméno a jak zahnat krokodýla, který vylézá, aby zemřelému uloupil jeho kouzelnou moc v říši mrtvých. Jiné možná nadchne víc říkadlo o tom, jak zabránit člověku, aby pracoval v říši mrtvých, nebo o tom, jak neshnít v říši mrtvých.

Trochu odrazující může být skutečnost, že v knize najdeme jenom čistý překlad. Až druhý díl publikace bude obsahovat výklad s poznámkami, rejstříky a bibliografií. A tak, když Staroegyptskou Knihu mrtvých dostane do rukou čtenář egyptského náboženství, kultury, způsobu života a smýšlení neznaly, nepodaří se mu odhalit, co přesně jednotlivá říkadla znamenají a jaký byl a nebo stále je jejich význam. Takovému čtenáři pak nezbývá než počkat si na druhý díl a až následně se pustit do podrobného studia posmrtného života starých Egypťanů. Avšak čekání bude po zásluze odměněno.

Egyptská civilizace byla nejdéle trvající kulturou, která většinu své existence prožila bez cizích vlivů a zásahů a uchovala si své náboženství, právo, politický systém, způsob života, umění, kulturu a znalosti. To se jim nakonec stalo i osudným. Avšak zanechali po sobě dědictví, které sice bylo po staletí zamčeno za bránou neschopnosti přeložení hieroglyfů, avšak posledních sto padesát let se nám toto bohatství vrací a my bychom neměli promrhat jedinečnou šanci na jeho poznání.

Dozvíme se něco nového o jejich životě a rozšíříme své obzory. A kdo ví? Možná jednou, až nás také potká nikomu neodpouštějící  smrt, všechno bude úplně jinak, než jsme po celý život věřili, a znalosti Knihy mrtvých se nám budou hodit.


Staroegyptskou Knihu mrtvých vydalo nakladatelství Dokořán