Pardubický Art space NOV a autorské čtení Martina Reinera

Představujeme

Vytvořeno 6. 11. 2014 3:00

Autor: Redakce

Vítejte v Art space NOV!

V Pardubicích nedávno vzniklo nové místo pro pořádání kulturních akcí. Tedy, tak nové zase není, jde o sklepní prostor historického domu na Pernštýnském náměstí č. 49. Nové je jeho využití. Určitě jste si všimli, že jsem ve třech úvodních větách třikrát použil slovo „nový“. A nyní opět. Ale pokud chci Art space NOV představit, musím se k tomu slovu vracet neustále. Z internetových stránek na adrese http://artspacenov.cz si vypůjčím několik vět, kterými projekt představují lidé, kteří za ním stojí.

Art space NOV je multifunkční prostor pro současné umění s důrazem na tzv. nová média, ať už se jedná o instalace, performance, video art, konceptuální projekty či netradičně pojatá autorská čtení. Projekt NOV využívá genia loci sklepa renesančního domu č. 49 na Pernštýnském náměstí v Pardubicích, netradičního prostoru, v němž téměř chybí rovné zdi. NOV je pojmenován podle temné lunární fáze, a právě v tuto dobu se konají vernisáže, z nichž se stává pohyblivý svátek v souladu s přírodními rytmy. Jejich doplňkem je úplňkový doprovodný program.

Art space NOV jsem navštívil, když v něm Martin Reiner prezentoval svou knihu Básník. Jeho autorské čtení bylo opravdovým zážitkem a velkou měrou k němu přispělo i prostředí, v němž se odehrávalo. Kamenný sklep Art space NOV svým členitým půdorysem evokuje romanticky komorní atmosféru, do tajemnosti jí chybí jen zaprášené staré harampádí, v němž by se skrývaly netušené poklady. Chápu však, že proti tomu by měl námitky bezpečnostní technik i hygiena. Zdi nesou stopy úprav a dostaveb z různých dob, kdy ochrana památek ještě neexistovala a kdy dům číslo 49 ani památkou nebyl. Neměl jsem možnost posoudit jeho akustiku v náročnějších podmínkách, ale pro čtení se zdála ideální.

Jednou z lidí stojících za Art space NOV je Jana Orlová, výtvarnice a básnířka. Právě ji nyní mohu požádat o několik odpovědí, které nám prostor i projekt přiblíží.

Paní Orlová, jak vznikla myšlenka založit Art space NOV? Kdo stál při jejím zrodu?
Za Art space NOV stojí NOV - spolek pro soudobou a mladou tvorbu, jehož zakládajícími členy jsou Štěpán Bartoš, Jana Orlová a David Macháček. Chtěli jsme krásný sklepní prostor zasvětit formám umění, které na regionální úrovni nejsou moc často k vidění (jedná se například o happeningy, performance, videoart, site-specific instalace nebo environmenty).

Otevřeli jste teprve nedávno, přesto jste již realizovali několik akcí. Jak jste spokojeni s účastí? Kterou z akcí považujete za nejzdařilejší?
Otevřeli jsme 24. 9. 2014 happeningem Dariny Alster, akcí za sebou zatím nemáme mnoho. Návštěvnost je zatím výborná a doufáme, že taková bude i do budoucna.
 
Zatím poslední akcí, která proběhla v Art space NOV, bylo autorské čtení Martina Reinera. Přestože je jeho kniha určena vyspělým čtenářům a navíc se jedná o biografii básníka a nikoliv o akční bestseller, zájem byl tak velký, že téměř převyšoval možnosti prostoru. Počítali jste s tak velikou návštěvou?
Ještě by se pár lidí vešlo… S tak velkou účastí jsme nepočítali, ale doufali v ni.

Máte nějaký sen? Realizovat určitý projekt či pozvat nějakou osobnost bez ohledu na peníze?
Věříme v to, že se nám podaří získat dotace a budeme moci naplno pokračovat v tom, co jsme úspěšně započali.

VašeLiteratura.cz je literární internetový magazín, proto nás hlavně zajímá tato oblast. Chystáte v nejbližší době nějakou zajímavou akci zaměřenou tímto směrem? Něco, na co bych mohl nalákat naše čtenáře?
V roce 2015 se odehrají minimálně tři autorská čtení, jednáme například s Emilem Haklem. V dubnu se u nás uskuteční kolokvium Univerzity Pardubice o próze psané ženami.



Pokud chcete něco vědět o Ivanu Blatném, nebojte se zeptat se Martina Reinera

Přestože je Martin Reiner autorem mnoha knih a majitelem nakladatelství vydávajícího velmi kvalitní českou literaturu, nejnovější román Básník ho dostal do ještě širšího povědomí čtenářů. Pokud uvážíme, že původní česká literatura čelí obrovské konkurenci té zahraniční a o poezii se zajímá jen určitý okruh čtenářů, je román Martina Reinera přijímán velmi pozitivně. Autor v současné době realizuje celou řadu autorských čtení a setkání se svými příznivci. Jedno z nich proběhlo 9. 10. 2014 v netradičním prostoru nově otevřeného Pardubického Art space NOV. Atmosféru tohoto místa jsem vám, doufám, zprostředkoval, a tak se mnou jistě budete souhlasit, že prostor je pro povídání o poezii, byť filtrované přes prózu, naprosto ideální.

Jistě vám neuniklo, že román Básník nevyšel v nakladatelství Druhé město, ale v Torstu. Co vedlo majitele úspěšného vydavatelství ponechat svou knihu konkurenci? Martin Reiner na takovou otázku určitě už dříve odpovídal, a i tentokrát ochotně vysvětlil, že jedním z důvodů je negativní pohled některých lidí na knihy vydávané ve vlastním vydavatelstvím či vlastním nákladem. Existuje i jiná strategie - v současné době používají svá nakladatelství i renomovaní autoři a důvodem není nízká kvalita textu, ale s tím spojená svoboda. Je však pravda, že předsudky přetrvávají.

Atmosféra, kterou již na počátku svého autorského čtení Martin Reiner navodil, byla značně neformální. Na rozdíl od běžných zvyklostí nečetl určitý úryvek ze své knihy, ale připravil si jakýsi průřez dějem, dalo by se říct značně komprimovanou verzi Básníka. Takový přístup je poněkud riskantní. Spolu s krátkým představením autora románu netrvalo čtení příliš dlouho. Občas se stává, že posluchači nejsou aktivní, nepokládají otázky, pasivně čekají, dostávají autora do nechtěné role amatérského baviče. Nepochybuji o tom, že i tuto roli by Martin Reiner zvládl s grácií, ale v tomto případě nebylo potřeba. Obecenstvo, které se sešlo, bylo obecenstvem osvíceným a otázky diváků, tomu odpovídaly. Martin Reiner však patří mezi lidi, kteří mají co říct a každá jejich odpověď vyvolává další a další otázky.

Na knize Básník je zajímavá především doba, po jakou vznikala. Martin Reiner se o genezi textu rozhovořil. Samozřejmě, autor knihu nepsal ve skutečnosti přes třicet let, ale sbíral podklady, snažil se o svém básníkovi najít fakta známá i neznámá. Navštívil ho i v anglickém ústavu, v němž Ivan Blatný trávil zbytek svého života. S odstupem času zní historka o nevydařené cestě ze socialistického ráje do prohnilé kapitalistické země jako zdařilá anekdota, zvláště když si ji vyslechnete v Reinerově energickém podání, realita ale asi tak humorná nebyla.

Na autorském čtení padlo hodně otázek. Mnoho z nich, vlastně dá se říct většina, byla velmi erudovaná, návštěvníci měli převážně román Básník poctivě přečtený, žádná z nich však autora nezaskočila. I když je pochopitelné, že za tak dlouhou dobu se muselo leccos do autorovy paměti uložit, jsou znalosti Martina Reinera v tomto ohledu více než působivé.

Mohu doporučit: pokud budete mít možnost, zavítejte do Art space NOV, pokud narazíte na autorské čtení Martina Reinera, neváhejte, běžte si ho poslechnout.

 Autorem fotografií je Štěpán Bartoš