Gabriel Laub: „Život je na doživotí“

Recenze

Vytvořeno 10. 10. 2010 2:00

Autor: Petra Šmejdová

Česko-polský spisovatel, humorista a aforista Gabriel Laub (1928 – 1998) se narodil v Polsku, vystudoval žurnalistiku v Praze a celý svůj profesní život strávil v Německu. Možná, že mu jeho židovský původ propůjčil pověstný humor a vtip, který tak často využíval ve své práci.

V loňském roce v tuzemsku vyšla jeho kriticko-satirická práce s názvem Hovory s ptákem, kterou poprvé vydal v Německu v roce 1984. Většina jeho děl vyšla právě zde, díky čemuž je považován za jednoho z největších humoristů německého jazyka. Kromě této práce je Gabriel Laub autorem románu Povstání tlouštíků (1983) nebo díla Největší proces dějin (1972).   

Hovory s ptákem jsou jakýmsi dialogem mezi člověkem a starým dravcem. Rozhovory se točí kolem běžných lidských starostí i kolem otázek, na které sami lidé často neznají odpovědi. Dvojice vede debaty o filozofech, rozumu, jazyce, lásce, rodině, knihách či válce. Krátké kapitoly jsou koncipovány jako neustálý tok otázek starého ptáka a často bezradné reakce člověka, který se snaží najít uspokojivé odpovědi a někdy také obhájit celé lidské pokolení.

Ptákovo chování a uvažování vůči světu lidí se dá přirovnat k jeho nadhledu, který získává při letu v oblacích. Opeřenec svým zjednodušeným zvířecím pohledem na věc odhaluje mnohé paradoxy lidského života, které si člověk odmítá připustit. Neostýchá se zeptat na cokoli, a tudíž je dobrým oponentem v rozhovoru s člověkem. Jejich společné filozofování se dotkne i takových vážných oblastí, jakými jsou zákon, trest, peníze a věčný nedostatek času.

Kniha Hovory s ptákem je vtipným, kritickým, nelichotivým a jasně formulovaným důkazem všech lidských záporných vlastností. Napadá v podstatě všechny výdobytky člověka, které by měly sice život zjednodušit, ale spíš ho dělají zbytečně složitějším.

V kapitole O filozofech se pták například podivuje skutečnosti, že lidé jako členové jednoho druhu nemyslí všichni stejně, a domnívá se proto, že myšlení z nich udělalo nejhloupější zvířata na světě. Část O školním vzdělání zase pták chápe jako učení se něčeho, co do života nepotřebujeme. Na základě vzdělání nakonec získáme práci, při níž opět nabyté vědomosti ztratíme. Dravcův důvtip ilustrují například slova, která pronesl v kapitole s názvem O lásce k přírodě: Vaši vůdci stáda – říká se jim „idioti a byrokrati“, nebo to jsou dvě rozdílné hodnosti?

Nemluvíte proto, aby vám bylo rozuměno, nýbrž jen proto, abyste slyšeli, že ještě můžete mluvit. Tak je to, milý člověče, my velcí ptáci nepěstujeme žádnou pospolitost, protože ji nepotřebujeme. Vy se k ní nedopracujete, protože ji nemůžete dosáhnout. My si nemusíme nic sdělovat, protože si rozumíme i bez toho, a vám k tomu nepomůže ani fůra slov.
(Pták, O osamělosti)

Knihu Hovory s ptákem vydalo nakladatelství Dybbuk