Máte také Korálníčka?

Recenze

Vytvořeno 18. 11. 2010 1:00

Autor: Hana Horáková

Když bychom zmínili Nelu Boudovou, většině z nás by se v mysli promítla především jako skvělá herečka (absolvovala Státní konzervatoř v Praze – obor hudebně-dramatický; filmy: Kolja, Bylo nás pět, Vratné lahve atd.), možná i dabérka (svůj hlas propůjčila hollywoodské herečce Julii Roberts aj.), ale málokdo by ji přiřadil ke spisovatelské činnosti. Její knižní prvotina zvaná Eliška a Korálníčci vyšla v nakladatelství XYZ v roce 2009. Sama autorka dodává, že se inspirovala zážitky z vlastního dětství.

Kniha je pojata jako humorně-pohádkové vyprávění autorského vypravěče. Příběh je vyprávěn srozumitelným jazykem, místy až vtipným. Autorka sympaticky a trefně využívá moderní výrazy, jako např.: „to je hukot, babi v klidu, to bylo děsné“ apod. Velikost textu je perfektně přizpůsobená začínajícímu čtenáři k prvnímu čtení.

Autorka vnáší do příběhu napětí, jaké jistě malý čtenář potřebuje, a také vtip či jemnou ironii („Byl vegetarián a babičku to přivádělo k šílenství. Trvalo to už léta, ale babička si stejně nikdy při jídle neodpustila poznámku: „To je proti pánu Bohu,“ nebo „Nejíš maso, nebudeš zdravej.“ Popřípadě: „Bože, co jsem to porodila?“ S. 19.) Příběh se odehrává ve městě (tam, kde Eliška bydlí) a na venkově (tam, kam jezdí na prázdniny). Výhody venkovského prostředí jsou nesporné, i Eliška se vždy těší, až bude moci bruslit na potoce a starat se o domácí zvířátka společně se svým strýcem Tondou.

Kromě hlavních (lidských) postav – Eliška, maminka, Ondra, strejda, babička a děda – se zde objevují takzvaní Korálníčci. Jedná se o skřítky, kteří nad Eliškou drží ochranou ruku. Nejen tedy, že Elišku chrání, ale na druhou stranu jí dávají za vyučenou, když se nechová tak, jak by měla. Dědí se z generace na generaci a momentálně je vlastní Eliška. Je zde zřejmá výchovná funkce, informativní – ta je v menší míře – a funkce estetická, která v pohádkovém příběhu nesmí chybět.

V knize nechybí dobrodružství, napětí, ale i problémy šestiletého dítěte (starosti s kamarády, strach o maminku apod.). Zajímavý je vztah Elišky a Jardy, přítele od maminky. Navzájem se neznají a mají k sobě trochu chladnější vztah. Autorka zde ukázala jeden z typických příkladů dnešních rodin. Prostřednictvím tohoto vztahu jako by naznačuje, že život „na hromádce“ dvou dospělých lidí není nic neobvyklého. A dětem dává pěkný příklad, že ať už je přítel od maminky hubený, tlustý, fialový nebo zubatý, může s ním být docela sranda!

Ilustrace k této pohádkové knize vytvořil Jan Janák (rekvizitář v Činoherním klubu). Obrázky krásně doplňují knihu, obohacují ji o živost, veselost a hravost. Jejich optimismus dodává knize jakýsi šmrnc. Většinou se jedná o celostránkové ilustrace, a co je hlavní – souvisí s dějem. Barvičky jsou vesele barevné a obličeje postaviček jsou až komicky šťastné.

Prostřednictvím příběhu se děti doví, že lhát se nevyplácí, že mít kamaráda je velice důležité, a že když jsou přepadeni zlou čarodějnicí Chmurou, tak nemají ztrácet naději a raději se začít smát.

Knihu Eliška a Korálníčci vydalo Nakladatelství XYZ