Já myslím na večery jak dnes, kdy nebudu už žíti smět

Recenze

Vytvořeno 13. 9. 2011 2:00

Autor: Hana Horáková

Popularita knihy Dívka s pomeranči od norského spisovatele Josteina Gaardera je jistá. Tento autor nepochybně patří v Česku mezi známé norské spisovatele. Dívku s pomeranči si s oblibou půjčují jak děti, tak i dospělí. Kniha, která předchází Dívce s pomeranči, se jmenuje Sophiin svět. Tato dvě díla bývají často srovnávána díky dosti společným znakům. Sophiin svět představuje takový „základ“ norské literatury pro čtenáře z ostatních zemí. Získala si velkou popularitu, kterou si udržuje již desítku let, a takto vyzdvihla norskou literaturu na vyšší (viditelnější) úroveň, což je jen dobře.

Podobně to je i s knihou Dívka s pomeranči (Praha: Albatros, 2004). Jedná se o příběh, který je z velké části milostný, ale je doplněn o filozofické vnímání každodenních (skoro nepovšimnutých) detailů. Je složen ze dvou dějových linií do sebe nepropletených, ale navzájem souvisejících. První z nich je vyprávění patnáctiletého chlapce Georg, kterému se dostane do rukou velké překvapení – dopis od jeho otce. Na tomto obyčejném dopise by nebylo nic zvláštního, kdyby jej ovšem Georg nedostal po jedenácti letech od otcovy smrti. A zde se začíná odvíjet druhá dějová linie – vyprávění Georgeho otce prostřednictvím dopisu. Co tak důležitého po tak dlouhé době chce Georgeho otec svému synovi sdělit?

Pod pohnutky silných emoci se v chlapci probouzí vzpomínky na otce, kterého skoro ani neznal. Řádky, které mu jeho otec Jan Olav napsal, ho seznamují s dobou, kdy Georg nebyl na světě a kdy jeho otec potkává v tramvaji tajemnou dívku s pomeranči. Celý Janův příběh je opředen tajemstvím – kdo je ona dívka s pomeranči? A proč je tak důležitá v dopise určeném Georgovi? Do tohoto příběhu zasahují i myšlenky o životě, ve kterém se setkáváme s možnostmi, mezi kterými vybíráme. Jedná se o volby, které činíme dnes a denně. O výběru možnosti mezi správnými věcmi a těmi, které jsou vhodné. Jan Olav vypráví svému chlapci o  možnosti špatného rozhodnutí, které se později ukáže jako to správné.

Jostein Gaarder nutí čtenáře přemýšlet o něčem, co se nejprve zdá nepravděpodobné, donutí čtenáře nevzdat se svých snů a mít naději, protože mít naději znamená užívat si života a nepozastavovat se nad překážkami, kterými nás život obdarovává. Gaarder prostřednictvím Dívky s pomeranči ukazuje svět s možností volby. Příběh plný emocí umožňuje nahlédnout na složitou situaci z pohledu dospělého, v tomto případě z pohledu rodiče, a z pohledu patnáctiletého chlapce, který již není dítětem, ale dospělým se teprve stává.

Dívka s pomeranči zaujme snad každou věkovou skupinu, protože řeší nepříjemnou otázku – otázku náhlého odchodu neboli smrti blízkého člověka. Pomáhá hledat smysl života. Příběh může fungovat jako terapie (biblioterapie). To znamená, že by mohla být nápomocna při smutnění nad ztrátou blízkých osob. Je tedy určena pro recipienty, kteří mají podobné starosti jak Georg – odešel jim někdo blízký a oni se s novou situací těžko srovnávají. Kniha nepřináší řešení a vysvětlení, jen nabízí úlevu, že v tomto velikém světě nejsme sami se svým trápením.

Knihu Dívka s pomeranči od Josteina Gaardera vydalo nakladatelství Albatros v roce 2004