Vztah s lovcem upírů?

Recenze

Vytvořeno 12. 7. 2012 2:00

Autor: Lenka Martinková

V každém případě zní nepravděpodobně, že by do něčeho takového nějaká mladá upírka šla a žádný autor fantasy by něco takového snad ani nemohl vymyslet. Mohl – a příkladem je Alyxandra Harveyová se svojí edicí Kronika Drakových. Nedávno v nakladatelství JOTA vyšel druhý díl s názvem Krevní msta.

Helena a Liam Drakovi se před pár dny stali vládci upírských kmenů. Za jejich dcerou Solange „pálí“ mnohem starší upír a ona o něm nechce ani slyšet, vždyť má ráda lovce upírů. A aby toho nebylo málo, královský dvůr vede jednání s kmenem polodivokých Houndů. Jediný, kdo by se mohl postarat o všechna diplomatická jednání, je Isabeau St. Croix, francouzská šlechtična proměněná v upíra a toužící po jediném – pomstít se tomu, kdo ji proměnil. Jenomže na scéně je ještě věštba, která pořádně zamíchá kartami, takže se s Isabeau do jeskyní nepodívá jenom čtenář, ale také další z rodu Drakových – Logan.

Zatímco první díl edice (Srdce v sázce) byl vyprávěn z pohledu budoucí upírky (při 16. narozeninách ji čeká proměna) Solange a její smrtelné kamarádky Lucy, tentokrát se o nich Harveyová zmiňuje jenom stručně a skoro jim nedá žádný prostor k akci. Není divu, tentokrát jde především o příběh Isabeau St. Croix, dívky, která přežila francouzskou revoluci a bez pomoci se dostala ke svému strýci do Anglie, kde se zanedlouho setkává s upírským hrabětem. Pár set let prožila v rakvi, odkud ji zachránili až psi houndské čarodějnice. Ta však Isabeau také předpověděla, že si partnera najde na neupírském královském dvoře, a to se teď má splnit. Sotva se Isabeau se svým doprovodem dostane ke dvoru, objevuje se jako „uvítací výbor“ Solangin bratr Logan ve své oblíbené pirátské košili a připomíná Isabeau přesně ty mladíky, jaké znala za svého smrtelného života.

Kniha má něco přes dvě stě stran a celý příběh se odehrává během velice krátkého času, což ovšem autorce nijak nebrání, aby se nevyřádila na popisech jednotlivých míst. Kdo četl předchozí díl, jistě si vzpomene na farmu rodiny Drakových s přilehlými lesy a tajnými úkryty, nebo královský palác v jeskyních. Novinkou je, že místa obývaná královským dvorem původně patřila Houbcům, a ti si proto museli najít nové útočiště. Alyxandra Harveyová tady nešetří popisy, kterými dává čtenáři pocit, jako by byl na místě spolu s hrdiny.

Autorka sice umně vtáhne svoje čtenáře do děje, ale přesto – kdo nečetl Srdce v sázce, tomu bude trvat, než se do děje vůbec vpraví. Není zkrátka jako jiné dnešní fantasy o upírech, které jsou v edici vždycky „jen“ volnými pokračováními…

Jinou záhadou je, že druhý díl vypadá jako ukončený, a přesto má člověk po dočtení pocit, jako by měla následovat další kniha. Proč by jinak Drakovi měli tolik dětí, když do děje pořádně zatím zasáhly pouze dvě?!

Ukázka z knihy:

„Odpusťte mi, že jsem vás vyrušil,“ uklonil se ten muž. „A také mou drzost, neboť jsem si jist, že nás dva ještě nikdo pořádně nepředstavil. Ale vy můžete být jedině ona tajuplná Anais Isabel St. Cross.“
„Isabeau,“ opravila ho tiše.
(…)
„Phillip Marshall, hrabě z Greyhavenu, k vašim službám.“ Když jí políbil hřbet ruky, ucítila dotek tak chladný, jako kdyby ten člověk stál celé hodiny ve sněhu.
(Harveyová, A.: Krevní msta. Brno: JOTA 2012, s. 13 – 14.)

Knihu Krevní msta vydalo nakladatelství Jota