Index Dei supra nos tenditur

Recenze

Vytvořeno 30. 7. 2012 2:00

Autor: Lenka Martinková

Záměrně jsem si zvolila latinskou větu, že „Prst Boží je nad námi“. Uznávám, že to zní podivně, zvlášť když se to objeví v dětské knížce, ale zaujala mě. Celý příběh Společenstva klíčníků od Daniely Krolupperové se váže k tajemství Božímu, a tak je to docela příhodné…

Martin jede na prázdniny ke svému prastrýci do Rožmitálu. Celá jeho rodina je jako posedlá křížovkami, takže hned první večer u příbuzného se mladík dozví o křížovkách svého dědy, které nejdou vyluštit – v tajence vycházejí samé nesmysly. Ale co když to nesmysly v tom pravém slova smyslu nejsou?! Společenstvo klíčníků se má o pouti sejít v zámecké zahradě pod červeným dubem. Dobrodružný příběh pro děti může začít, Martin se právě stal novopečeným klíčníkem a další záhady čekají na rozluštění.

Důležitých postav je hned několik. S některými z nich se Martin zná už od začátku knihy, k jiným ho zavede šťastná náhoda, a tak se nakonec objeví ústřední čtveřice mladých lidí – klíčníků, kteří pátrají po dalších opatrovatelích zbývajících klíčů – prý by jich mělo být sedm. Na stránkách se tak nejčastěji objevují právě oni – Martin a Vojta (po prázdninách půjdou do osmičky), Gábina chystající se do prváku a Vráťa – geniální student matfyzu. Samozřejmě nesmím opomenout jejich rodiče a další příbuzné, kteří se však – alespoň podle mého názoru – chovají poněkud nezodpovědně. Třeba by se maličko víc mohli zajímat, proč se jejich potomci tak snadno spřátelili s Vráťou a trošku zapátrat v jeho minulosti – zvlášť když zjistí, jaký je zmatkář a co dokáže s počítači. Krolupperová na to ovšem má asi jiný názor.

Hlavní dějová linie se odehrává v Rožmitále a okolních obcích, v domech jednotlivých hrdinů (jen ten Vráťův zůstává utajen ještě pečlivěji než tajemství Boží), ale nechybí ani část Prahy. Druhá dějová linie – začínající vyloděním dobyvatelů v Jižní Americe a končící několik let po druhé světové válce – provádí čtenáře různými kouty světa a postupně odhaluje osudy truhlice se sedmi zámky chránící tajemství Boží. Čtenář proto ví, co se stalo, ale přitom je napnutý, jak si s případem poradí hrdinové.

Anotace nepatrně zklame. Je v ní prozrazeno takřka všechno a celá zápletka je jasná dřív, než člověk knihu opravdu otevře a začne číst. To už ho potom zaujmou jedině černobílé ilustrace od Barbory Kyškové, ze kterých přímo sálá záhadno.

Zato samotný příběh je podivný – Daniela Krolupperová si vybrala zajímavé postavy a z každé dějinné epochy si zvolila právě ty okamžiky, při kterých dávní hrdinové trpěli. Někdy má pravdu, jindy to však vypadá, jako by ani nechtěla dětské čtenáře nechat nad otázkou zamyslet a ukazuje jim jediné (správné?) řešení. Na druhou stranu obdivuhodným způsobem balancuje mezi minulostí, přítomností a budoucností, a stejně tak mezi dobrodružným a historickým příběhem. Jenom ten konec (ačkoli je otevřený) překvapí.

Jde o knihu pro děti, a tak je docela škoda, že se v jinak hezkém příběhu objevují gramatické chyby. Korektoři se nebudou zlobit, ale tohle praští do oka snad každého -  situace zcela jednoduchá, skupina tří chlapců a dívky promlouvá a objeví se věta: ,,Chtěly bychom zjistit, jaké tajemství skrývají.“ Nemělo by být „chtěli“ s „i“? Anebo mám tenhle pocit jenom já?

Společenstvo klíčníků je určeno pro čtenáře od deseti let, což mi přijde jako příhodný věk pro čtení takovýchto příběhů. Je však potřeba ještě zdůraznit, že potřebují nějaké zkušenosti nebo dospělého ochotného odpovídat na zvídavé dotazy.

Ukázka z knihy:

Cestující přikyvovali. Několik chlapů ho podpořilo ostrými nadávkami na adresu neznámého škůdce. Říct tohle ve škole, tak si říďa zve mámu na kobereček, pomyslel si Martin a okamžitě si zapamatoval dva zbrusu nové vulgarismy. Člověk se musí umět poučit z každé situace. Budou se hodit, pomyslel si. Sám měl krosnu v zavazadlovém prostoru, takže nemusel nic sbírat. Jenom podal jedné starší ženě, která pronásledovala kutálející se květák, tašku s nákupem a uprchlou zeleninu.
(Krolupperová, D.: Společenstvo klíčníků. Praha: Albatros 2012, s. 11 – 13.)

Knihu Společenstvo klíčníků vydalo nakladatelství Albatros