Všechno způsobila nalezená nudle

Recenze

Vytvořeno 19. 7. 2012 2:00

Autor: Jana Semelková

Na tomhle místě bych asi měl vysvětlit, že se jmenuju Rico a jsem mimořádně nenadané dítě. To znamená, že sice dokážu hodně přemýšlet, ale trvá mi to většinou trochu déle než ostatním. Ne snad kvůli mému mozku, ten je velký normálně. Jenže občas mi z něj pár věcí vypadne a já bohužel nikdy předem nevím, odkud.

Takže hlavního hrdinu již znáte Rico, vlastně Frederico, žije se svou maminkou v činžáku v Berlíně. Je to zvídavý, spíš zvědavý kluk, který pořád o něčem přemýšlí. Své poznatky si zapisuje, některé se učí zpaměti. Všichni v domě vědí, že je Rico tak trošku zmatkař. Také vědí, že rád navštěvuje cizí byty, protože nemůže sám na ulici – zabloudil by. Plete si třeba vpravo a vlevo (kdo z nás však ne, viďte), dál a blíž a chodit umí jen rovnou za nosem. Proto nemá skoro žádné kamarády. Ale on si většinou vystačí se svými zápisky, televizí a sousedkou Dahlingovou, se kterou se o víkendech kouká na video. Maminka je totiž manažerkou nočního klubu, a tak se večer co večer musí Rico o sebe postarat sám

A tenhle mimořádně nenadaný Rico se jednoho dne seznámí s mimořádně nadaným Oskarem. Ani on nemá kamarády, je tak nadaný, že každému leze na nervy. Po ulicích chodí s motoristickou helmou, aby se mu něco nestalo. Je posedlý statistikami, a tak žije v neustálé hrůze. Tihle dva kluci se potkají v den, kdy Rico najde na chodníku vroubkovanou nudli s otvorem uprostřed a trochou sýrové omáčky na povrchu a rozhodne se, že vypátrá, komu asi patřila. Při pátrání narazí do Oskara.

Oskar je také v pátrání. Jenže on se zaměřil na opravdového zločince. V Berlíně právě řádí únosce dětí, kterému novináři neřeknou jinak, než Mister 2000. Policie si neví rady. Tento lump krade v ulicích města děti bez dozoru a požaduje po jejich rodičích výkupné ve výši 2000 marek. A bojácný Oskar se nebojácně pouští po únoscově stopě. Jenže díky tomu se stane jednou z obětí. Naštěstí má kamaráda Rica, který nenechá svého přítele na holičkách!

Vtipný detektivní příběh má všechny atributy správné detektivky – napětí, zapeklité situace a humor. Má také velmi osobité hlavní hrdiny. Rica s Oskarem Andreas Steinhöfel vykreslil velmi barvitě. Stejně osobité jsou i další postavy příběhu. Každá má své klady a zápory, každá dokáže něčím překvapit.  Díky tomu, že Rico je velký zmatkař a jeho dedukce jsou vždycky zamotané, odhalí čtenáři únosce skutečně až na konci knihy. Autor si pohrává se slovíčky, s trpělivostí čtenářovou, vždy trošku poodhalí zákulisí, aby hned předpokládané závěry vyvrátil. A tak hltáme stránku za stránkou, hodnotíme, odhadujeme, odhalujeme a hlavně se dobře bavíme.

Knížka Andrease Steinhöfela Rico, Oskar a přízraky je určena dětem od devíti let, ale myslím, že pobaví i dospělé čtenáře. Všechny dohromady pak určitě donutí k zamyšlení. Ukazuje, že že „mimořádně nadaný“ člověk to nemá vůbec jednoduché, stejně jako „mimořádně nenadaný“. Oba totiž myslí tak nějak „jinak“ a ti tzv. normální ostatní si ani s jedním neví rady. Možná, že po přečtení veselého detektivního románu, který je nejen pro malé si už mnozí z nás rady vědět budou.

Vydání knihy podpořil grantem Goethe-Institut, financovaný Ministerstvem zahraničních věcí Spolkové republiky Německo. Přeložila (bravurně) Hana Linhartová

Knihu Rico, Oskar a přízraky vydalo nakladatelství Mladá fronta