Nepřátelé na život a na smrt

Recenze

Vytvořeno 20. 11. 2012 1:00

Autor: Lenka Martinková

V každé době se najde příběh, jehož hrdinové by se dali takto charakterizovat. Teď nenarážím na knihu Fakt „šílenej“ rok, tedy druhý díl série Deník úúúplně obyčejného upíra, který byl nedávno vydán ve Fragmentu. Víte, co se stane, když vaše holka začne chodit s vlkodlakem?

Nigel je staletý upír, který se v prvním díle edice poprvé opravdu zamiloval. Bohužel do smrtelné dívky. Přestože jsou takové vztahy na denním pořádku, nejsou zrovna bezpečné. Přesně podle dlouholetých zkušeností nesmrtelných se i Nigelova vyvolená chce stát upírkou. Nigel si není jistý, jestli je to opravdu dobrý nápad se v tak mladém věku vázat (vždyť má ještě celou věčnost před sebou). Na truc Chloe začne chodit s novým spolužákem. Už jenom podle popisu je nad slunce jasnější, že půjde o vlkodlaka. Děj se začíná nebezpečně zamotávat, a aby toho na Nigela nebylo málo, do domu se mu nastěhuje „dědeček“, který si navíc zanedlouho přivede přítelkyni.

Nigel se stal upírem jako puberťák a od té doby už nevyspěl. Stále proto prožívá běžné problémy s tím spojené. Jeho vztah s Chloe stále pokračuje, ale po té, co ji odmítne přeměnit v upírku a nevyjde ani její lest, získává vážné trhliny. Netrvá pak dlouho a Chloe začne chodit s vlkodlakem Jasonem.

Upíři nestárnou, přesto ještě není nutné, aby se Nigel v zájmu utajení stěhoval. Kniha se proto odehrává ve stejné škole jak v prvním díle, a to samé platí i pro Nigelův dům. Jen ve chvíli, kdy se rozhodne rodinu opustit, na okamžik dojde ke změně. Přidává se však ještě dům obývaný Jasonovou rodinou. A Nigel se také častěji objevuje na vřesovišti, kde nacvičuje sportovní vystoupení.

Stejně jako první díl i Fakt „šílenej“ rok je hojně ilustrovaný. Text doplňují černobílé kresby Andrewa Pindera. Není snad stránky, která by nebyla ozdobena obrázkem. Někdy mají praktický význam, aby si čtenář lépe dokázal představit děj, jindy jenom text nenápadně doplňují.

Oproti prvnímu dílu je kniha poměrně obsáhlá, na druhou stranu je čtivá, takže si myslím, že by to mladým čtenářům nemělo dělat nějaký problém.

Ukázka z knihy:

Nebudu lhát. Byl jsem strachy bez sebe. Kdybych nebyl upír, který nikdy nemočí, patrně bych potřeboval převléknout kalhoty. Možná si myslíte, že je ubohé, aby se upír bál vlkodlaků, jenže já jsem až doteď ani nevěděl, že jsou skuteční. Táta se o nich párkrát zmínil, ale často mluví takové nesmysly, že jsem mu nevěřil. Navíc odjakživa cítím obzvláštní nechuť k psům, takže mě pohled na přeměnu Jasona a jeho rodiny zasáhl o to víc.
(Collins, T.: Deník úúúplně obyčejného upíra – Fakt „šílenej“ rok. Praha: Fragment 2012, s. 121.)


Knihu Deník úúúplně obyčejného upíra – Fakt „šílenej“ rok vydalo nakladatelství Fragment