Pohádky pro milovníky zvířat

Recenze

Vytvořeno 18. 2. 2013 2:00

Autor: Jitka Libigerová

Pro všechny, kteří mají v oblibě zvířátka, vychází Zuzaně Kovaříkové pohádková kniha Za zvířátky k vodě. Jak napovídá název knihy, zatouláme se k vodě, kde se seznámíme se všemi jejími obyvateli. Poslechneme si pohádku, ale zároveň se i poučíme.

Pojďte s námi k vodě! Uvidíte, kolik zajímavých živočichů v ní žije. Střetnout se tak můžete s bobrem, mlokem, kaprem i želvou bahenní. A víte, jak vypadá znakoplavka obecná či volavka popelavá? Že ne? V knize se o nich dozvíte něco více. Příběhy plné nových objevů a nových slov vás pobaví, potěší i poučí.

Například pohádka Zimní výprava vypráví o mladém lišákovi, který se rozhlížel hladově po okolí, ale nic zajímavého k snědku neviděl, až narazil na kachnu. „Nebo to byla husa?“ pomyslel si. V každém případě se mu sbíhaly sliny. Přemýšlel, jak na ni. „Ačkoli se o liškách říká, že jsou chytré, až vychytralé, tento lišák moc fištróna neměl. Zkrátka moc rozumu nepobral.“ Dal se s ní do řeči a lichotil jí. Tak pestrého a nádherného ptáka ještě neviděl. Jakmile připlul pták ke břehu, aby se ukázal v celé své kráse, lišák nelelkoval a chňap ho! „Ach, pusťte mě, pusťte!“ volal pták. „Mé maso není chutné, je hořké! Žádná delikatesa!“ Ale lišák si nedal říct. Až když mu pták řekl, že není žádná husa, nýbrž husice liščí a že jeho maso je pro lišky nebezpečné, lišák zpozorněl.

Lišákovi najednou padla čelist. Husice nečekala a utekla mu. Hladovému lišákovi to celou dobu vrtalo v hlavě, zda mu husice nelhala. Rozhodl se proto, že zajde za strýcem jezevcem, který má velkou knihovnu. A vyžádal si knihu o ptácích. Jezevec byl rád, že se chce kmotřenec vzdělávat, a proto mu ukázal, kde má hledat. A lišák skutečně našel to, co hledal. Husice liščí opravdu existuje.

„Husice liščí je nádherně zbarvený vodní pták, který žije na mořských evropských pobřežích, někdy ve vnitrozemí na jezerech. Dříve k nám zalétávala ojediněle v zimě či zjara, dnes tu hnízdí jednotlivé páry. Živí se měkkýši, korýši, hmyzem, které vyhledává čvachtáním, nepotápí se. Oštipuje i zelené části rostlin. Hnízdo má obvykle v opuštěných králičích a liščích norách – odtud pochází její nezvyklé jméno – ale i v dírách, v dunách a v březích.“
(KOVAŘÍKOVÁ, Zuzana. Za zvířátky k vodě. Praha : Albatros, 2012.)

Na trhu je nepřeberné množství knih o zvířátkách, ale tato patří k tomu lepšímu. Nejenže je plná pohádek, ale najdeme v ní i poučení. Za každou pohádkou nalezneme informace o těch zvířátkách, o nichž byla v pohádce řeč. Dozvíme se, kde tito živočichové žijí, čím se živí a další zajímavosti. Kniha je určena pro děti od sedmi let, které si v ní rozšíří svoji slovní zásobu o slova jako impregnovat, fištrón a podobně.

Knihu Za zvířátky k vodě vydalo nakladatelství Albatros