Recenze: Knihy pro děti a mládež

Letní indiánské příhody

1 1 1 1 1 (2 hlasů)
detail

Bohatá fantazie oblíbené autorky pro děti Lenky Rožnovské nás přenese až do Bílovic. Malá školačka Anička zažije své první prázdninové dny u dědečka a babičky na venkově. A že má děda srdce malého kluka, má Anička o zábavu postaráno. Letní indiánské příhody nazvané Dědo, ty jsi indián vydalo nakladatelství Grada.

Když školačka Anička odjela na prázdniny k babičce a dědečkovi, netušila, že to budou prázdniny indiánské. Andulčin dědeček si totiž rád na indiány hraje. K jeho vykutáleným nápadům se Anička ráda přidá a začnou se dít velké věci – prádelní šňůra se promění v laso, sprcha v Niagarské vodopády a soused Ludvík v nepřátelskou bledou tvář. Pojďte se naučit indiánskou řeč a zahrajte si s námi na indiány.

knihaAnička přijela z Prahy na Moravu ve večerních hodinách, proto se s babičkou a dědečkem přivítala až na druhý den. Anička vlepila dědovi ohromnou pusu, aby to babičce nebylo líto, šla políbit i ji. Ta však držela v ruce mísu, v níž míchala těsto na kynuté buchty. Když jí Anička hupsla do náruče, babička se lekla a mísu upustila. Těsto tak vystříklo přímo na dědu. Vařečka s těstem mu přistála uprostřed čela. Anička se nejprve vylekala, co provedla, ale pak se tomu všichni zasmáli a Anička pronesla: „Dědo, ty jsi indián.“ A děda prohlásil: „Jsem  indiánský náčelník Velkývařech a ty budeš indiánka Malálžička.“ Jen babička zůstala bledou tváří, neboť někdo v chalupě musí mít rozum.

A tak začínají velké indiánské příhody. Koupelna se promění v Niagarské vodopády a dědeček začne zpívat písničku Temně hučí Niagara. Anička se přidává. Pak ukazuje dědovi, jak se dělá velryba. Že nevíte? Anička vám to v knize prozradí. A kdo je to bůh Koupeluch? To vám prozradí zase dědeček.

Anička je tak trochu ještě malá holčička, ze které si děda rád utahuje. Někdy mu Anička nerozumí. Například, když si jde děda dát šlofíčka. Anička neví, co to je šlofíček. Pak se dozví, že se jedná o odpolední spánek. Spánek je pro ni však ta nejnudnější věc. Proto jde raději na třešně. Ze stromu však spadne přímo na dědu. Když babička uvidí, co ti dva lumpové zase tropí za neplechu, tak je zaúkoluje. Anička se naučí šlehat bílky a děda mezitím přebírá třešně, aby mohla babička upéct bublaninu.

Trampoty ale nekončí. Děda se Aničky ptá, zda umí házet lasem.

Anička zakroutila hlavou. V tělocviku sice házela míčem na koš, dokonce házela kriketovým míčkem do dálky, ale házet lasem ji paní učitelka ještě neučila. Možná to budou dělat po prázdninách, až bude Anička chodit do druhé třídy. Dědeček zabručel pod nos něco o tom, že děti z města nic neumějí a že dnešní školství taky stojí za starou bačkoru, když se děti nenaučí ani tak životně důležitou věc, jako je házení lasem a lovení divoké zvěře.
(ROŽNOSVKÁ, L.: Dědo, ty jsi indián. Praha: Grada, 2013.)

A tak děda Aničku učí házet lasem. Proč ne, jen to snad nemusel být krocan Pepan od sousedovi Ludvíka. Ale jak to dopadne se nechte překvapit. Vtipná je i další kapitola, kdy chce Anička sekat latinu a neví, že to znamená, že by měla být hodná. Jak dopadne návštěva Ludvíkem či co se přihodí babičce při nákupu, se těšte v letních indiánských příbězích.

Lenka Rožnovská umí psát i vtipně. Na mnoha pasážích jsem se pobavila, jaké psí kusy dědeček s Aničkou vyvádí. O tom, že prázdniny u dědečka a babičky jsou pro každé dítě přínosem, není pochyb. Příkladem nám může být Anička, která se u prarodičů naučí spoustu věcí, které by jinak jako dívka z města nemusela zažít. Krom jiného se naučí šplhat na strom či šlehat bílky. Kdo ví, kdy to bude v životě potřebovat. Letní indiánské příhody pro předškoláky a malé školáky doprovodil o humorné ilustrace Jiří Fixl.

Indiánská řeč

Kluci, holky, heč a heč,
s dědou máme tajnou řeč.
Úá-í se řekne laso,
úá-ham je dobré maso.
Úá-píp zas pírko ptačí,
úá-au snad bolest značí.
Že mi někdo nerozumí?
Jmenuji ho íá-úí.
Tak vás zdravím uf-hou-hau,
indiánsky je to čau.

(ROŽNOSVKÁ, L.: Dědo, ty jsi indián. Praha: Grada, 2013.)

Knihu Dědo, ty jsi indián vydalo nakladatelství Grada

Aktuality

  • Březen 2024 odstartoval svůj běh Knižním festivalem v Ostravě

    V prvních dvou březnových dnech proběhl v Ostravě 5. ročník Knižního festivalu. Jako vždy nadšení čtenáři nakupovali knížky, navštěvovali  nejrůznější besedy, trpělivě stáli v dlouhých frontách na podpis svého oblíbeného spisovatele nebo jiné známé osobnosti. Mohli se také účastnit  dvou živých rozhlasových vysílání.

    Číst dál...  
  • Česká vlna nakladatelství Host

    Není sporu o tom, že se nakladatelství Host v průběhu let podařilo pod svou značku shromáždit celou řadu vynikajících českých autorů. Svědčí o tom zájem čtenářů i odezvy v médiích. Host věnuje pozornost propagaci pravidelnou účastí na knižních veletrzích, ale také pořádá samostatné akce. Ta, která je nazvána Česká vlna, představuje čtenářům autory a jejich knihy.

    Číst dál...  

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení