Půvabné pohádky Františka Hrubína

Recenze

Vytvořeno 10. 3. 2013 2:00

Autor: Jitka Libigerová

„Písnička se zpívá, pohádka se povídá, a kdo se rád dívá, hezké věci uhlídá,“ pronesl František Hrubín ve své pohádkové knize pro děti Dvakrát sedm pohádek, již vydalo nakladatelství Albatros. Kniha je plná úžasných ilustrací Jiřího Trnky.

František Hrubín přebásnil známé pohádky nádherným jazykem a vznikla půvabná knížka nejen pro malé čtenáře, pokochat se knihou může i dospělé publikum. V hravých pohádkách se děti mohou seznámit s Červenou Karkulkou, Budulínkem, Otesánkem či Smolíčkem, ochutnají Perníkovou chaloupku, Dědečkův koblížek i Velikou řepu. Proběhnou se s kuřátkem v obilí a se zvířátky v začarovaném lese.

Znáte Pohádku o veliké řepě v podání Františka Hrubína? Pro ty, kteří by ji snad neznali, si ji malinko osvěžíme. Jednoho dne dědek sází na poli řepu. Babka s vnučkou mu přišly na pomoc, ale dědek už měl po práci.

Zkrátka měly přijít ráno,
už je všecko uděláno.
A tak si to naměří
rovnou domů k večeři.

Dědek se láduje sám a nechce dát nikomu nic k jídlu, protože všechnu práci zastal sám, a tak všechno sní. Mezitím roste na poli převeliká řepa. Ráno ji dědek tahá, ale sám to nezmůže.

„Bábo, vnučko, pomozte,
než mě řepa přeroste!“
                
„Sám jsi jedl, sám si tahej,
sám si v práci napomáhej!“

Dědek naříká, až je bábě dědka líto, proto mu jde s vnučkou na pomoc. Táhnou, táhnou, ale řepu nevytáhnou. Zavolají si tedy na pomoc ještě pejska a kočku.

Drží se a tahají,
dědek řepy,
bába dědka,
vnučka báby,
pejsek vnučky,
kočka pejska,
táhnou… táhnou…
nevytáhnou.

Proto volá kočka myš, aby jim také pomohla. Ta se jí nejprve bojí, aby ji nesnědla, ale kočka je hodná a myši už nechytá. Všichni zaberou a řepa rup, vyletí jak zub! A pak se jdou všichni za odměnu najíst.

Dědek jim dá dneska všeho:

„Bábo, ber si víc!
Vím, že jeden bez druhého
nedokáže nic!“

Těchto čtrnáct pohádek napsal František Hrubín mezi lety 1943 až 1953. Děti se tak seznámí s těmi nejznámějšími pohádkovými postavami, které autor přebásnil. Děti budou prožívat například s kůzlátky nebezpečí, když na ně bude čekat vlk za dveřmi, ale jsou vychytralé, jen tak se nedají. Stejně tak vyzraje i Budulínek na lišku či Červená Karkulka na vlka. Děti se mohou také dozvědět, jak to dopadne s Otesánkem, který tak rád jí. Či mohou ochutnat s Jeníkem a Mařenkou Perníkovou chaloupku.

Pohádky jsou určené pro děti od pěti let, které se na nich mohou učit číst. Nádherné nesmrtelné ilustrace Jiřího Trnky dětem rozvinou jejich fantazii. Nakladatelství Albatros si zaslouží za opětované vydání této půvabné knihy velikánskou pochvalu.

Perníková chaloupka

„Odkud ten náš holub letí?“

„Letím z lesa, milé děti,
vrkú, vrkú, vrkú.“

„Cos tam viděl, holoubku?“

„Perníkovou chaloupku
u černého smrku.“

„Viděls také Mařenku?“

„Jakpak by ne, holenku!
Viděl jsem ji, s Jeníkem
krmili se perníkem.“

„A když z okna na zahradu
vystrčila baba bradu,
nebáli se, holoubku?“

„Kdepak! Zamkli chaloupku
na cukrový klíč –
a už byli pryč!“
(HRUBÍN, František. Dvakrát sedm pohádek. Praha: Albatros, 2012.)

Knihu Dvakrát sedm pohádek vydalo nakladatelství Albatros