Zabij, nebo budeš zabit

Recenze

Vytvořeno 19. 3. 2013 2:00

Autor: Lenka Krausová

Nakladatelství Fragment vydalo loňský rok téměř sedmisetstránkový svazek, který by se mohl jednoduše označit 3 v 1. Proč? Myslím, že tušíte. Hunger Games americké spisovatelky Suzanne Collinsové obsahují tři knihy – Aréna smrti, Vražedná pomsta a závěrečný díl Síla vzdoru. Všechny knihy u nás vyšly postupně jako samostatné celky v letech 2010 a 2011. Po celém světě si získaly ohromný věhlas, staly se bestsellery. Hladové hry, jak je o nich v příběhu psáno (uznejte sami, že celkový název je skvěle ponechán v originále a v knize se používá překlad, čímž je bravurně vystižen jeho význam), byly dokonce roku 2012 zfilmovány, přičemž další díly jsou očekávány.

O existenci Hunger Games jsem neměla nejmenší ponětí a popravdě řečeno, dozajista nebudu sama. Našla jsem je pod vánočním stromkem a blahořečím svému staršímu sourozenci, že vybral zrovna tuto do černa laděnou bichli. Chtěla jsem se na ni vrhnout okamžitě po rozbalení, tak na mě obálka zapůsobila. Nicméně rozečtené knihy mají přednost, a tak jsem se k dílu Collinsové dostala až nyní a v době nemocenské jsem si jej užila o to víc…

Ze všeho nejdříve si představme svět, v němž se děj odehrává. Nejedná se o současnost, čtenář je uveden do světa Panem, který se rozkládá na území bývalé Severní Ameriky. Panemu vévodí hlavní město Kapitol, kde je život de facto ve všech směrech dokonalý. To se však nedá říci o okolních dvanácti krajích (resp. většině z nich). V minulosti jich bývalo třináct a proti Kapitolu se vzbouřily. Výsledek bojů není překvapivý, zvítězilo hlavní město. Poslední kraj pro výstrahu vyhladilo a pro ostatní se každoročně konají Hladové hry a nyní si dovolím citovat z knihy… „Jako trest za vzpouru musí každý kraj dodat jedno děvče a jednoho chlapce, kterým se říká splátci a kteří se zúčastní následující soutěže. Dvacet čtyři splátců je uvězněno v rozlehlé venkovní aréně, která může zahrnout vše od žhavé pouště po zmrzlou pustinu. Během několika týdnů spolu soutěžící bojují na život a na smrt. Poslední splátce vyhrává.“
(COLLINSOVÁ, Suzanne. Hunger Games. Praha: Fragment 2012, s. 16.)

Toliko ke všeobecnému úvodu. Protože se kniha skládá ze tří, jak jsem uvedla na úplném začátku, řekla bych, že se sluší každou část představit zvlášť. Samozřejmě pokud nechcete znát dějovou linii druhého a třetího dílu, ustaňte ve čtení po následujícím odstavci a přejděte rovnou k poslednímu…

Aréna smrti se věnuje samotným hrám, jež jsou pojaty jako nejočekávanější událost roku, která přece musí každého bavit a musí ji brát jako úžasnou zábavu. Vše je sledováno kamerami, vysíláno po celé zemi, zkrátka reality show jako vyšitá. V určený moment na daném místě se ve Dvanáctém kraji sejdou jeho obyvatelé a netrpělivě očekávají oznámení dívčího a chlapeckého jména. Jména těch, kteří si do arény půjdou pro jistou smrt. Vždyť zástupce dvanáctky nezvítězil dobrých třicet let!

Z osudí – ano, splátci se losují, jedná se tak o dílo náhody – je vylosována Prim Everdeenová, mladší sestra šestnáctileté Katniss. Ta odmítá přijmout hrůznou skutečnost, že by měla její křehká a milovaná příbuzná zemřít. Bez otálení se přihlásí namísto ní jako dobrovolnice. Společně s ní opouští domov splátce z řad mladých mužů Peeta Mellark. Zpět se může vrátit pouze jeden z nich, jestliže se mu podaří zvítězit. Do jakého prostředí budou uvrženi? A kdo jim poradí, jaká taktika bude tou nejlepší? Domluví se Katniss a Peeta na vzájemné spolupráci, nebo si půjdou po krku? I když si plácnou, stejně bude dříve nebo později muset jeden druhému vrazit nůž do zad. V sázce je to nejcennější a z ostatních krajů přichází připravenější a nebezpečnější soupeři. Bez vybavení, bez pomůcek, jen stejné obleky. Přesně tak je čtyřiadvacet mladých lidí vypuštěno do neznámé oblasti s cílem zabít pro výhru. Katniss sestře slíbila, že udělá všechno pro to, aby se k ní vrátila. A svůj slib je odhodlaná splnit!

Vražedná pomsta navazuje na výhru Dvanáctého kraje v Hladových hrách. Vítězkou není Katniss, nýbrž Katniss a Peeta. Poprvé v historii bylo dovoleno zvítězit dvěma splátcům naproti nevoli kapitolskému vedení. Viníkem je jednoznačně dívka. Když totiž s Peetou zůstali jediní, navrhla, že se otráví, aby se ani jeden z nich nemusel vrátit domů s tíživým vědomím, že sáhl na život druhému. Tento akt je po celé zemi vnímán jako vzdor Kapitolu a v jednotlivých krajích se šíří vzpoury. Hlavní město zasahuje brutální silou a navíc využívá pětasedmdesátého výročí následujícího ročníku her a nařizuje, že splátci budou z řad existujících vítězů. V případě dvanáctky není příliš z čeho vybírat a Katniss s Peetou se opět ocitají v aréně smrti. Tentokrát proti sobě nemají děti, ale mnohem starší konkurenty, bývalé vítěze, kteří vše vnímají jako nespravedlnost. Proč mají znovu bojovat, když měli mít do konce života díky výhře zajištěný blahobyt? Mladí lidé z Dvanáctého kraje přemýšlí nad ještě lepší strategií než posledně. Jedno je jisté – budou bojovat bok po boku. Nebude ale lepší, když uzavřou ještě s někým spojenectví? A podaří se tímto ročníkem Kapitolu ukočírovat krajské rebelie? Otazníků je ještě více a první oběť Hladových her padá k zemi…

Síla vzdoru… Poslední a završující díl trilogie by se dal shrnout několika málo slovy – otevřená válka. Poslední Hladové hry nebyly ani řádně dokončeny, když zasáhli vzbouřenci, a to zevnitř i zvenčí. Kapitol zareagoval po svém a srovnal se zemí Katnissin rodný kraj. Několik set přeživších uprchlíků nacházejí azyl v podzemí ve Třináctém kraji, který tak odhaluje Panemu svou existenci a vyhlašuje hlavnímu městu válku. Z arény se podařilo vyzvednout polovinu zainteresovaných lidí, bohužel Peeta mezi nimi není a stává se zajatcem Kapitolu v čele s prezidentem Snowem. A ten jej rozhodně využije proti Katniss, která zprvu váhá, zda se stát symbolem revoluce. Než přijme, stanoví si několik podmínek, čímž se o něco zvýší už tak zřetelná nevraživost ze strany prezidentky třináctky. Mnohem víc však Katniss ubíjí strach o Peetu, jehož zhoršující se stav vidí prostřednictvím televizního vysílání Kapitolu. Co si počne, když mladíka zabijí? Kolikrát se už chtěla zapojit do boje, ale není jí to povoleno. Nálety na jednotlivé kraje pokračují, Druhý kraj je navíc na kapitolské straně. Mají povstalci vůbec nějakou naději na úspěch? Dobýt Kapitol, když je těžké obsadit kraje, se zdá být nereálné a mrtvých přibývá…

Autorka použila po celou dobu ich formu, celý příběh je vyprávěn ústy hlavní hrdinky Katniss Everdeenové. Nechybí prostor pro lásku. Nemyslete si ale, že ji intenzivně prožívá Katniss a neustále se o ní zmiňuje. To by knize pouze uškodilo a Hunger Games by nebyly tím, čím jsou. Dívka naopak tento cit neumí (anebo spíše nechce) rozpoznat a odsouvá ho do pozadí své mysli. Suzanne Collinsová vytvořila dokonalé dílo, které vás doslova připoutá v křesle. Dech beroucí čtení nabírá na obrátkách, a i když jsem věděla, že bych měla přestat, nedokázala jsem knihu odložit, vše jsem odsunula na druhou kolej. Až v momentě, kdy jsem neudržela oči otevřené, jsem se vrátila do reality. Je skutečně těžké vydržet a nepodívat se na konec nebo alespoň poslední větu.

Knihu Hunger Games vydalo nakladatelství Fragment