Legrační dům Jiřího Kahouna je plný pohádkových příběhů

Recenze

Vytvořeno 16. 8. 2013 3:00

Autor: Jana Semelková

Každý má rád pohádky, každý rád popouští uzdu vlastní fantazii. Někdo to dokáže lépe, jiným se musí pomoct. Naštěstí jsou mezi námi takoví lidé, jako je třeba spisovatel Jiří Kahoun, jenž vidí i to, co je skryto méně prozíravým, a dokáže o viděném pěkně vyprávět. Díky němu můžou děti, ale nejen děti, navštívit Legrační dům, ve kterém najdou devatenáct veselých pohádkových historek.

Co všechno nám autor odhalí? Například nám všem objasní, kdo jsou pidipidlíci, kteří žijí v domě, co je trošku šišatý, hodně barevný a vlastně neviditelný. Stejně jako jeho obyvatelé. Pidipidlík je totiž takový zvláštní tvor, co vypadá „trochu jako pidlík, jenže je menší a připomíná spíš škubulánka. Jisté to však není, protože je ještě nikdo pořádně neviděl“, jak tvrdí pan autor. Pidipidlíky mohou vidět jenom děti, co ještě mají fantazii, pak někteří dospěláci s duší dítěte – jinak by pan spisovatel o nich nemohl vyprávět a ilustrátor Jiří Fixl by je nemohl namalovat. Je vidět, že oba patří mezi ty „obdařené“.

Jiří Kahoun zvesela vypráví a Jiří Fixl zvesela maluje. Devatenáct pohádkových fejetonů vzniklo pro projekt Knížka pro prvňáčka v roce 2009. Ten rok s Legračním domem odcházeli na prázdniny prvňáčci, kteří splnili zadané úkoly a jejichž třída se zapojila do tohoto projektu na podporu čtenářství, který vytvořila, prosadila a pečovala o něj Ivana Hutařová. Jen na okraj – v letošním roce vyšla již pátá Knížka pro prvňáčka a právě se chystá nová – už šestá.

Každá Knížka pro prvňáčka vzniká jako jedinečná publikace pro projekt. Po tři roky taková knížka pak nemůže být vydána jako prodejní – nedá se tedy nikde koupit. Tři roky tak příběhy z ní čtou jen děti, které ji získaly za své čtenářské dovednosti ve svém úplně prvním školním roce. Legrační dům je již pro trh uvolněn, proto mohl vyjít v edici Pohádkové čtení.

Veselé příhody ze školy, louky, lesa i podzemí mají jedno společné – jsou vtipné, děti v nich najdou spoustu neobvyklých slov, texty rozvíjející fantazii, co se dobře čtou i těm úplně začínajícím čtenářům, které písmenka ještě moc neposlouchají a občas jim škobrtnou. Všechna vyprávění jsou uzavřena v celistvý rámec – začíná se u babičky, které vnučka-prvňáček slibuje, že jí přečte (nahlas nebo potichu, jak bude chtít) pohádku a končí se také u babičky, kdy vnučka-prvňáček dočte. Pak zazvoní konec…

Knihu bohatě proilustroval Jiří Fixl veselými obrázky, na každé stránce se to barvami jen hemží. A aby si čtenáři nejen brousili jazýčky k pěkné výslovnosti a zdokonalovali se v technikách čtení, ale i bystřili své šedé buňky mozkové, mezi příběhy jsou i hádanky a rozličné čtenářské rozcvičky.

Legrační dům je veselé čtení – a nejen čtení, je také inspirací pro vyprávění podobných příhod z vlastního života. Protože všem nám se dějí veselé věci a všichni známe podivné potvůrky, které vidíme jenom tehdy, když se nám chce snít.

JIŘÍ FIXL (*1950) malíř a grafik, patří k předním českým ilustrátorům. Věnuje se intenzivně tvorbě pro děti a spolupracoval také při vzniku řady učebnic. Na svém kontě má více než sto knižních titulů pro čtenáře všech věkových kategorií, za něž získal několik prestižních ocenění. Tato knížka je již čtvrtá Fixlova spolupráce se spisovatelem Jiřím Kahounem. Rovněž další knížky (O mašinkách, Štěstíčko a kocouří dědeček a Škola je samá legrace) zaznamenaly u dětských čtenářů velký ohlas.

JIŘÍ KAHOUN (*1942) je autorem více než třiceti knih, určených převážně dětem. Mezi jeho nejznámější knížky patří například Příhody včelích medvídků, Toronto Tom, kocour z Ameriky, nebo Školník Kulda je jednička. Jeho novinky se pravidelně objevují v žebříčku dvaceti nejčtenějších knih roku, který je od roku 1994 sestavován na základě výsledků ankety dětí. 

Knihu Legrační dům vydalo nakladatelství Grada