Mistrovská mozaika – aneb co by kdyby

Recenze

Vytvořeno 31. 10. 2013 2:00

Autor: Pavla Huřťáková

Přestože je první světová válka dobou dávno minulou, nemůžeme se tvářit, že nebyla. Nelze ani přehlížet, že doba, která jí předcházela, byla mimořádná. Co se Vám vybaví, když se řekne rok 1913? Určitě se mnou budete souhlasit, když řeknu, že se jednalo o poslední mírový rok dlouhého devatenáctého století, protože byl předzvěstí konce nejdelšího míru v Evropě za celou její pohnutou historii. Přinesl však něco mimořádného?

Podíváme-li se na knihu Floriana Illiese 1913. Léto jednoho století, zjistíme, že se událostmi jen hemžil. Vytkneme-li některé, jež autor sám zmiňuje, dostaneme zvláštní souzvuk. Zatímco Adolf Hitler se nedostal na vídeňskou Akademii výtvarných umění, Pablo Picasso vyslal do světa své první obrazy. Thomas Mann psal svá stěžejní díla a bál se vyzrazení své sexuální orientace, zatímco Rainer Maria Rilke sžíral kritikou celý svět. Do módy se dostávala nejen sezení u doktora Freuda, ale i klobouky Coco Chanel. A z Louvru se ztratil obraz Mony Lisy.

Jeho kniha je jedinečná, kombinuje velké události s malými, domýšlí si možné scénáře, nechává čtenáře nahlédnout do velkého evropského zmatku, do nějž vnáší řád. Přes její různorodost a velký záběr je díky autorově skvělému stylu snadno čitelná a hned její první řádky nutí k přemýšlení. Události jsou čtenáři předkládány měsíc po měsíci, kdy každý představuje jednu uzavřenou kapitolu.

„Následujícího rána mají být z nádraží dopravena zavazadla. Roessler se ptá, co přesně to bude. Schiele odvětí, že „jen to nejnutnější“. Pak je z nádraží vyzvednuto: nějaké oblečení, popraskané hliněné džbány, barevně glazované selské mísy, tlusté folianty, knihy o umění, prosté dřevěné panenky, pahýly stromu, malířské a kreslicí náčiní, krucifix.
…
Londýnské Timesy informují, že následník rakousko-uherského trůnu František Ferdinand se rozhněvaně stáhl do Čech na svůj zámek Konopiště a tam prý leží na podlaze dětského  pokoje. Každému hostu, který přijde na návštěvu, poručí, aby si také lehl na zem a pomohl mu při stavbě dalších kolejí.“
(Florian Illies, 1913. Léto jednoho století, Brno 2013, s. 175.)

Metoda koláže, nebo mozaiky, chcete-li, nám podává nový obraz a nový pohled na dobu, jež řešila mnoho problémů, které musíme řešit i dnes. Pospojovala zdánlivě nespojitelné, aby vytvořila částečně fantastický a iluzivní svět, v němž je však ukryta pravda. Výborně napsaná kniha Vás vtáhne do svého nitra a nepustí. Nutí přemýšlet, hledat, zkoumat, objevovat. Nedává odpovědi, ale klade otázky. Stále stejné a stále stejně aktuální. Proto Vám doporučuji - běžte a kupte si ji. Bez této moderní publikace by nebyla Vaše knihovna kompletní.

Knihu 1913. Léto jednoho století vydalo v roce 2013 nakladatelství Host