Léčba nechuti ke klasikům

Recenze

Vytvořeno 16. 3. 2014 2:00

Autor: Jiří Lojín

Mnoho čtenářů má za to, že literatura, o níž se učili ve škole, je nekonečně nudná. Takoví lidé jsou pak nesmírně překvapeni, když zjistí pravý opak. Často jde jen o první impuls a čtenář je z bludu rázem vyléčen. Knih, které k tomu pomáhají, je potřeba si vážit. Jednou z nich je sbírka Závrať s podtitulem Povídky s napětím.

Editorka sbírky Jana Čeňková se pokusila o průřez literaturou od devatenáctého století až po současnost. Povídky, které vybrala, mají jeden společný rys – napětí, místy přecházející až do hororové atmosféry. Vybrat z nesmírného množství povídek vzniklých v tomto období určitě nebyla jednoduchá práce, ale editorka si, zvláště u starších autorů, počínala s jistotou a vybrala osvědčenou kvalitu.

Sbírku otevírá Jan Neruda s povídkou známou z Arabesek Vampýr. Již název evokuje hororový žánr a také jej naplňuje. Známý český básník a prozaik tak použil motiv upíra, i když ne sajícího krev, o dvacet let dříve než Bram Stoker ve svém románu Dracula. Je ovšem třeba uvést také to, že v té době už byl dávno sepsán Mary Shellyovou Frankenstein (1818) a postavu moderního literárního vampýra stvořil John Polidori v povídce Upír (1819). S motivem malíře portrétujícího lidi, kteří mají brzy zemřít, se v pozdější literatuře občas setkáváme.

Jaroslav Havlíček patří mezi spisovatele dosud nedoceněné. I když jeho Petrolejové lampy jsou díky filmovému zpracování Juraje Herze poměrně známé, jeho ostatní knihy jsou málo čtené. Havlíčkovo vypravěčské umění si můžeme vychutnat v povídce Přicházející z pekel. Autor dokáže čtenáře udržet v napětí a vygradovat děj do překvapivé pointy.

Pokud má některý spisovatel právo nazývat se typickým zástupcem literatury s tajemstvím, je to Gustav Meyrink. Milovníci jeho díla povídku J. H. Obereitova návštěva u pijavic času určitě znají, v jeho případě však je z čeho vybírat a kterákoliv jiná povídka by se do sbírky dokonale hodila.

Chlapec Josefa Čapka je spíše poetickým seznámením se smrtí než napínavou povídkou. Přestože jde o nesporně kvalitního autora a Chlapec je typickou ukázkou jeho tvorby, pomalý běh textu poněkud retarduje spád celé sbírky a nesplňuje hlavní kritérium uvedené v podtitulu sbírky. Naopak známá povídka Závrať jeho bratra Karla je detektivním napětím přímo nabita. Snad z úcty k velkému spisovateli pojmenovala editorka knihu po této povídce.

Prózu dvacátého století reprezentuje Alžběta Šerberová povídkou Krasojezdkyně. Jde o elegantní text na téma objevující se v té době v dílech Josefa Nesvadby, Oty Duba, Jaroslava Veise nebo Lubomíra Macháčka. Z přibližně podobné doby pochází i povídka Ludvíka Součka Úměrná dávka fantazie, spekulující o mimozemšťanech mezi námi.

Karel Michal přistupuje k nadpřirozeným bytostem s ironií a humorem. Z jeho sbírky Bubáci pro všední den vybrala Jana Čeňková povídku Plivník dlaždiče Housky. V podmínkách socialistického Československa se ani s plivníkem opravdu zbohatnout nedalo. Povídka zástupce nejmladší generace Vratislava Maňáka Rum pro faraona je poněkud nevýrazná, o autorově talentu se spíše přesvědčíme, pokud si přečteme jeho knihu Šaty z igelitu.

Poněkud v rozpacích jsem z výběru textu Jana Weisse. Tento autor do sbírky rozhodně patří, jeho próza se ve většině případů pohybuje na rozhraní tajemna, k němuž napětí neodmyslitelně patří. Slavný pes ale podle mého názoru není nejlepší volba, ve Weissově díle se dá snadno najít vhodnější.

Sbírku  zakončuje povídka Ondřeje Neffa Nevěsta pro dlouhou noc. Představuje typický Neffův text se skvělým a vtipným nápadem, v závěru však trochu nedotaženým.

Průřez texty autorů různých období je velmi zajímavý pro široké spektrum čtenářů. Pro ty, kteří mají načteno málo a potřebují si rozšířit okruh autorů, i pro ty, kteří si rádi osvěží paměť. Sbírka je určena pro děti od dvanácti let, a přesto, že se v ní vyskytují témata na hranici hororu, je to určení velmi správné, i když by bylo výstižnější napsat „pro čtenáře od 12 let“. Dospělí v ní objeví stejné kouzlo a stejnou kvalitu autorů jako děti, a mohou ji ocenit i více. Nátisk knihy pro děti z ní dělají hlavně ilustrace a přebal s kresbami Nikkarina. Celkově je kniha laděna tak, aby mladší čtenáře přitahovala a představila jim i klasické autory dříve, než jim je znechutí školní výuka. Za tuto myšlenku patří editorce Janě Čeňkové velký dík.

Závrať: Povídky s napětím. 1. vyd. Jana Čeňková. Praha: Mladá fronta, 2013, 176 s. ISBN 978-80-204-3096-0.