Tak trochu jiné prázdniny v podání Karlíka a Martiny Boučkové

Recenze

Vytvořeno 1. 12. 2014 2:00

Autor: Jana Křepelová

Martina Boučková vystudovala Fakultu humanitních studií UK v Praze. Přispívá do časopisu Psychologie dnes a vede rodinný internetový portál. Literárně debutovala letos, a to knihou pro děti od sedmi let Tajemství dědečkova deníku. V současnosti připravuje vydání dalších příběhů pro menší děti.

Tajemství dědečkova deníku je humorný příběh o malém chlapci jménem Karlík, který s rodiči bydlí v Praze, ale na letní prázdniny jede k babičce do Přelouče. Během jednoho týdne zde zažije více dobrodružství a legrace, než za celý rok v Praze.

Když přijede do Přelouče, vypadá to na docela nudné prázdniny u babičky na vesnici (děj se neodehrává jen přímo v Přelouči, ale také v okolních vesnicích). Ale najednou se všechno změní.

Karlík pozná nové kamarádky, se kterými si užije spoustu legrace a hlavně se s nimi vydá po stopách Karlíkova dědečka, který byl námořníkem a podle Karlíka také vodníkem (dědeček se totiž jmenoval Vodněnský, a protože byl námořník a měl takové jméno, je přece jasné, že byl vodníkem). V pátrání jim pomáhá dědečkův deník, který obsahuje možná reálné, ale možná smyšlené příběhy. Během čtení deníku děti usnou a ve snu se dostanou na dědečkovu loď a zažívají s ním různá dobrodružství.

Příběh má poměrně otevřený konec, který přímo navádí k tomu, aby si děti - spolu s rodiči nebo kamarády - vymýšlely různá další dobrodružství, která mohl Karlík s kamarádkami a dědečkem ve snu zažít.

V knize je využita situační a také jazyková komika. Martina Boučková dokázala mistrně odhadnout dětské reakce na různé podněty, což se odráží hlavně v Karlíkově vyjadřování, vtip často přesahuje dětské chápání a pochopí ho spíše dospělý čtenář. To si ukážeme na části příběhu, kde tatínek Karlíka zjistí, že jeho maminka, Karlíkova babička, si obarvila vlasy na růžovo:

Táta dodal, že větší legrace než babiččiny růžové kadeře byl růžový tank Davida Černého a že babička podle něho věkem blbne. Načež se podíval na maminku. Ta byla do tátových mouder tak zabraná, že když doškrábala brambory, hodila slupky do vody a brambory do koše. Na to táta poznamenal, že to asi u babičky nebude věkem, že je to dědičný.
Chtěl bych toho Davida Černého poznat. Do které třídy asi chodí? Má ještě ten růžový tank? Mohl by mi ho půjčit? Je na dálkový ovládání? [1]

Dětské chápání se projevuje i v dalších případech, kdy si Karlík vysvětluje po svém to, co mu dospělí řeknou. To však knize dodává tu správnou atmosféru nefalšovaného a bezprostředního dětského světa.

Protože Karlík zažívá nová dobrodružství v přírodě nebo také ve snu se svým dědečkem, hovoříme o dobrodružném příběhu, ve kterém nechybí také napětí:

Lehl jsem si do voňavého sena a cítil jsem se jako v ráji. Byl jsem jako správný dobrodruh kdesi na konci světa v neznámém prostředí a líp bych si ustlat nedokázal.
Pravda je, že jakmile padla tma, moje nadšení a hrdinství vyprchalo. Příšerně jsem se bál, protože takovou černou tmu jsem ještě jaktěživ nezažil. Žádná lampa, dokonce ani nepatrné světýlko ke mně nedoléhalo. A co víc, brzy jsem uslyšel podivný šelest a šramot. [2]

Samozřejmě se zde objevují také prvky exotiky – piráti nebo i záhadné ostrovy, což jen umocňuje dobrodružnost příběhu.

Kladně hodnotím také zakomponování malých rámečků, které obsahují cizí pojmy (např. teleportace, entomologická encyklopedie, atd.) vysvětlené samotným Karlíkem tak, aby to pochopili také všichni čtenáři.

Martina Boučková napsala poutavý dobrodružný příběh, ve kterém má dominantní postavení příroda v okolí Přelouče a také dětský prázdninový svět. Díky příběhu, jeho zápletce, použité komice a rychlému spádu příběhu je kniha výborným čtením nejen pro mladší školáky, ale také pro jejich starší sourozence nebo rodiče.

Doufám, že autorka v budoucnosti naváže na tuto knihu dalšími zajímavými příběhy s dětským hrdinou.

[1] BOUČKOVÁ, Martina. Tajemství dědečkova deníku. Vyd. 1. Brno: Host, 2014, 192 s. ISBN 978-80-7491-407-2. Str. 12-13.
[2] Tamtéž, str. 45.